Pokud dobře počítám, tak dnešek má číslo třináct.
Chce se mi říct, že nic zvláštního na sobě nepociťuji. Ale není to tak úplně pravda.. Cítím jak se mi otvírá mozek, myšlení projasňuje a napadají mě věci takovou rychlostí až se sama děsím. Večer už se sice cítím unavená, ale spát jdu hlavně že už bych měla a je prostě čas už jít na kutě. Vstávám asi ve tři čtvrtě na pět a chodím spát lehce po desáté. Stačí mi to. I ve dnech volna se budím maximálně kolem šesté. Dřív bych spala i dvanáct hodin.
Nedělá mi problém se do něčeho pustit. Ať už je to kolem domácnosti, sportu či v práci. Ale stejně mi nedělá problém být v režimu stand-by, tedy zaplá,ale neaktivní... Prostě čučet do zdi. Mám lepší náladu. Jsem od přírody lehce depresivní typ, ale teď se mi zdá že je všechno super, že i když prší je příjemně a krásně. Zažívání mě nezlobí.
Jen na mého muže nějak nemám chuť, kdyby pochtíval asi bych musela myslet na Anglii, ale to je věc jiná...
Co se týká ketózy, myslím že u mě je spolehlivý indikátor toho že jsem ji dosáhla to že mám žízeň. Vím naposled jsem vykřikovala že nepotřebuji hubnout, ale asi bych měla říct že záměrně nepotřebuji hubnout. Když se to podaří tak ok, když ne tak taky ok. Cítím se skvěle a nosím se jak hvězda.
No a jelikož jsem se teď dostala do stavu zamrznutí je to pro teď asi všechno co jsem chtěla...
Žádné komentáře:
Okomentovat