Zobrazují se příspěvky se štítkemPaleo. Zobrazit všechny příspěvky
Zobrazují se příspěvky se štítkemPaleo. Zobrazit všechny příspěvky

středa 23. listopadu 2016

Pra pavegan

Pra...pračlověk
pa...paleo
vegan...what else?
co dodat

Mohla bych se tvářit vznešeně a být se v prsa, že jsem pavegan.
Na rovinu přiznávám, že nejsem a nejsem ani pavegetarian ;)
Nicméně, držím se zásad, které mají společné.
Nejím obiloviny a ani pseudoobiloviny, rýži, brambory či batáty.
Mléčné výrobky jím pouze v sezóně. Mimo sezónu (v zimě) na ně ani nemám chuť.
To jsou znaky schodné s Paleo/Primal/SCD/Whole.
Také nejím luštěniny a s víceméně úspěšně se vyhýbám burákovému máslu.

Je jedno, který směr si vyberete. Mají totiž jedno společné.
Průmyslově vyráběné potraviny jsou z jídelníčku, ze života, vyřazeny.
A v tomto se schodují všechny výživové směry. Pokud je to zabalené v neonovém pytlíku s nápisy FIT či Lifestyle, je to jen a pouze reklama. Proto hodně výrobců potravin "s přírodní chutí" začalo jít na spotřebitele právě přes vizuální stránku. Protože přiznejme si, obal prodává.
Takže na nás začínají útočit ty samé šmakulády jen v jiných obalech, které evokují eko a mají za úkol vytvářet dojem toho, jak moc jsou zdravé a chutné.

A veggie? Necítím se být vegetariánem, i když maso nejím. Je to příliš velký závazek na to, abych jím mohla být už na vždy. Nedokážu říct co mé tělo bude potřebovat za x let či až budu těhotná.

Takže pavegan. V podstatě je to 2v1.
Dokonce si myslím, že je to blíž k paleo než když jíte 3x denně steak.
Ne každý den se podařilo ulovit mamuta. Někdy byl pračlověk i týdny jen na kořinkách. A když se podařilo a našel něco co rostlo a bylo to jedlé, tak na tom byl dokud se to dalo jíst.
V mém případě to v předjaří byl na medvědí česnek a kopřivy, v létě cukety, teď na podzim dýně a červená řepa.

Hodně lidí má spojené paleo či whole s bílkovinovou dietou. Je to celkem častý omyl. Pokud maso jíte, mělo by být jen ve formě přílohy, něčeho navíc.
Klasická fitness strava na nás tlačí s tím, že bílkoviny by měly být zastoupeny v každém jídle. Ve skutečnosti to není nutné. Fitness je posedlé přemírou bílkovin, ale zároveň je silně paranoidní, protože varuje před jejich nadužíváním selháváním ledvin. Což také není pak úplně pravda. No a pokud byste se náhodou o své ledviny nebáli, tak nasadí silnější kalibr a postraší nás dnou.
A teď nás čeká překvapení - dna není o bílkovinách.
Dna souvisí se sacharidy a s tím, že naše detoxikační orgány nefungují tak jak by měly.
Ale o detoxikaci zas někdy (brzo) příště.

Pokud se snažíte vymyslet nějaké jídlo které je pavegan tak co takhle například květák na mozeček, lečo bez klobásku, špenát, variace na bramboráčky ať už klasicky z brambor nebo třeba cukety či kapusty. A pokud je nechcete utopit v oleji, můžete je zkusit upéct v troubě.




pondělí 21. listopadu 2016

Mezolit...

    ...Mezolit (z řec. mesos, μεσος = střední a lithos, λιθος = kámen) nebo také střední doba kamenná označuje období mezi 10 000 př. n. l. až 8000 př. n. l. a končí začátkem neolitizace Evropy. Mezolit je pokračováním paleolitu za změněných přírodních podmínek a spíše jen tradičně uznáván za samostatné období. zdroj tetička Wiki

   Asi tak bych nazvala to jak teď žiju, jím a piju :) Je to něco mezi Paleo - fitness - mainstream.
Ve zkratce se držím hlavních bodů Paleo a kombinuji s vege a hlavně se snažím poslouchat sama sebe. Což je celkem změna.
   Kdysi se mi podařilo poměrně dost zhubnout, začínala jsem na nějakých 100-105kg a jednu chvilku jsem se dostala lehce pod 60kg. Zpětně připouštím, že jsem byla hubená jak pes. A i když jsem cvičila, neměla jsem bůhví jak senzační postavu. Několik let jsem poctivě měřila, vážila a zapisovala vše, co jsem strčila do pusy. 
   Jenže jsem pak přestala jsem mít s jídla radost, jídlo přestalo mít jakoukoliv chuť, vůni. Vše se točilo jen kolem poměru sacharidů, bílkovin a tuků. Týden dopředu jsem si psala jídelníček. Byla ve stresu, když mi něco nevycházelo, zahazovala jsem kousky okurky, rajčete, salátu, protože už by se mi nevyšla do maker. 
   Jediný výsledek byl ten, že mi začalo trochu (čti silně) hrabat. Začala jsem se přejídat. Pak přišlo špatný svědomí. To mě pak vzalo se sebou do obchodu, kde jsem si koupila různé dobrůtky, koblížky, tatrančičky, čokoládičky. A všechno jsem to pěkně NATAJŇAČKU spapala. No a pak přišlo ještě černější svědomíčko a tak dokola. Mezi tím jsem si snižovala příjem na nějakých 1300kcal denně.
   Těchto fází jsem si prožila několik. Někdy mám tendence k tomu být příliš radikální, takže buď jsem se držela přesně vypočítaných čísel a nebo jsem jedla jak neurvala...
   Vše vyvrcholilo letos na přelomu září a října. Každou neděli jsem si chodila do cukrárny pro dortíček, pak i v sobotu a nakonec každý den pro tři kousky...
   A v ten okamžik jsem si skoro uvědomila, že je čas na změnu.
  Skoro říkám proto, že jsem ještě mezitím musela onemocnět a k tomu si projít drobnými úrazy jen proto, aby mi došlo, že něco dělám špatně.
To něco se netýkalo jen stravy, bylo to volání mé duše, která moc dobře věděla jak jsem uvnitř nešťastná a unavená. Proto mi do cesty přivedla pár zranění abych se mohla zastavit, rozhlídnout se a rozhodnout co dál.
.... a tak jsem byla opět na rozcestí...

pondělí 13. dubna 2015

Česnek II.

   Poprvé jsem se s ním setkala na střední v Přerově. Má bývalá láska mě zatáhla do Žebračky (část lužního parku) s tím, že mi chce něco ukázat. Červenala jsem se jako školačka a čekala nějaký neslušný návrh. Docela mě překvapilo, když utrhl nějaké šáší a dal mi okoštovat. První moment jsem nechtěla, čekala jse, že to bude nějaká pekelně psychotropní bylina. Byla jsem celkem překvapená, že to "obyčejný" byl česnek. Žádné zákeřné bejlí, po kterém bych byla povolnější. Prostě česnek.

   Medvědí se mu říká, protože "vylézá" ze země v tu dobu, kdy se budí medvědi. První jarní bylina. Stejně jako oni, silná a majestnátní.

   Kvete v podstatě jen krátce. Po odkvětu listy brzy zasychají. A až do dalšího jara čekají v zemi. Od konce února, do konce dubna je ideální čas na jeho sběr. Kvete někdy až ke konci května, ale to už je jeho síla za vrcholem. Záleží na lokalitě a na tom jak teplé jaro je. Voní (překvapivě) po česneku. Ale je jemnější než klasický česnek setý. Někdy se může zaměnit s konvalinkou, ale ta má raději sušší půdy.
   
   Po sběru je vhodné jej rychle zpracovat. Buď se může sušit, zamrazit. Ve vlhké utěrce vydrží pár dní v ledničce. Ale asi bude v ledničce vše vonět česnekem.  Já zvolila další možnost. Našrotovola jsem ho se solí a olejem. Zavíčkovala do sklenic a dala do ledničky. Je neuvěřitelné, jakou si zachoval úžasnou barvu. Na fotce to nejde moc dobře vidět, ale je to krásně sytá zelená, téměř jedovatá barva.



   Česnek medvědí má vysoký obsah vitamínu C. Ten je  důležitým antioxidantem pro naši imunitu, tím že stimuluje tvorbu bílých krvinek, zajišťuje zdraví kostí, zubů, cév, lepší vstřebatelnost železa. Pro zajímavot 100g česneku obsahuje 150mg vitamínu C, jablka ho mají pouze 4mg. 

   Dále obsahuje, stejně jako cibule, je silně antibakteriální allicin. Odtud jeho latinský název. Což je silice, obsahující organické sloučeniny síry. Zdroj charakteristické vůně. Ale až porušením listového pletiva se uvolní enzym, jehož působením se alliin proměňuje na allicin. Voňavé lístečky tedy mixujme v lahodné pesto, výživné smoothie, případně je přidávejme do salátu, pečlivě nakrájené nadrobno. Allicin pomůže při chřipce, nachlazení, při respiračních problémech, angínách, průjmech, mírní tuberkulózu, potírá stafylokoky a streptokoky, zabíjí prvoky trichomony, kteří jsou příčinou ženských vaginálních onemocnění. Dále předchází vzniku oparů, podporuje hojení ran, právě i díky vitamínu C, o kterém jsme hovořili výše, pomáhá likvidovat kandidu a chránit nás tak před celou řadu nepříjemných jevů, které jdou ruku v ruce s kvasinkovou infekcí.

   Bohužel allicin je bohužel sloučeninou nestálou. Když jej chceme využít k léčbě, je vhodné jej přidávat pravidelně. V Číně, při jakékoli bakteriální či virové nákaze, doporučují užívat česnek každé dvě hodiny.

   Také má vysoký obsah železa, toho mají hlavně ženy a sportovci málo. Při  zánětlivém onemocnění střev, jako je Crohnova choroba, ulcerózní kolitida je pravděpodobný jeho nedostatek. Ten je provázen bledostí, dýchavičností, únavou, u žen ztrátou menstruace. Je vhodné doplněvat železo hspíš dopoledne, tělo jej umí v tuto dobu lépe využít. A také není od věci omezit černý čaj. Ten snižuje jeho vstřebávání až o 60%.

    Medvědí česnek je silná detoxikační potravina. Ale nejúčinnější je za syrova. 

   Ve zkratce medvědí česnek pomáhá při:
vysokém krevním tlaku,
poruchách srdečního rytmu,
akutních a chronických průjmech,
léčbě mykóz a plísní,
působí močopudně - tím pročišťuje,
ničí parazity a střevní bakterie
je výborný při oslabeném nervovém systému

Našla jsem několik receptů. Zde jsou:

Pesto z medvědího česneku a parmazánu
200 g medvědího česneku
20 ml lněného oleje
50 g parmazánu
10 g sezamového semínka
2 g soli
Medvědí česnek omyjeme, společně s olejem vložíme do mixéru a jemně umixujeme. Přidáme parmazán, sůl a sezamové semínko. Pár vteřin ještě mixujeme, nicméně se snažíme zachovat strukturu semínka a kousky sýru. Umístíme do skleničky, směs zalijeme ještě troškou dobrého oleje, pečlivě uzavřeme a necháme odpočívat v lednici. Vydrží několik měsíců.
Já bych recept lehce upravila. Místo lněného oleje bych použila buď slunečnicový, avokádový či olivový. Lněný rychle žlukne a ztrácí své benefiny.

Banánové smoothie s medvědím česnekem
2 zralé banány
100 g medvědího česneku
10 g medu či melasy
Banány, medvědí česnek i melasu vložíme do mixéru. Mixujeme do požadované konzistence

Špenát z medvědího česneku
500 g medvědího česneku
1 cibule
1 vejce
1 PL lněného oleje
20 g slunečnicového semínka
himalájská sůl
voda
Medvědí česnek umyjeme, nakrájíme nadrobno, stejně tak cibulku, vše dáme do pánve, společně se semínkem, solí zalijeme vodou a dusíme 20 minut, ke konci do směsi přidáme vajíčko a ještě chvíli prohřejeme. Pro lepší stravitelnost a využitelnost živin přidáváme olej až na úplný závěr. Již nevaříme, servírujeme k pečeným bramborům či jakékoli jiné zdravé příloze.

   Já jej v podobě jednoduchého pesta (česnek, sůl, olej) přidávám téměř všude. Do polévky, ale až na talířku. Do salátů. Na burgry. Na chleba s máslem. Už jsem zkoušela i jen s jablíčkem.

    A co vy a česnek?

Konec - začátek

   Todle Whole jsem nezvládla. Ukončila jsem ho 18. den. Dnes už ani nevím proč. Z nějaké malichrné slabomyslnosti. A když už jsem jej porušila, aspoň jsem si užila úžasnou žranici :)

   Začala jsem znovu. V klidu, bez stresu. Tentokrát to bude těžší, protože o víkendu budu mimo domov. Ale jsem pevná ve svém odhodlání. :) Ostatně jako vždy.

   Je zajímavé, že krizový nemám ani tak první týden, jak všichni popisují. Ale 18.-20. den je pro mě nejtěžší. Pokud vydržím, tak už uspěji. Mám jen příšernou chuť. Na něco sladkého a slaného. Nic víc nic míň. Začíná to tím, že si udělám něco mimo plát, ale stále podle protokolu. A pak s úžasem zjistím, že se vezu... . Pokud náhodou mám i volno ve svém tréninku, je to celkem jistá cesta do pekla... Když cvičím některou z kriyí či meditací, tak opět krize přichází kolem 20. dne

      Takže dnes den 2.

 

čtvrtek 9. dubna 2015

Den 16. a 17.

   Únava. Velká a překvapující.
   Deprese. Náhlá. Bez příčiny.

   V tomto duchu byl závěr šestnáctého dne. Docela mě to dostalo. Nečekala jsem takový stav po tak dlouhé době. Přes den jsem se cítila dobře. Odpoledne nebo spíš v podvečer, jsem byla s mamkou a psi na procházce. Příjemně jsme se prošly. Byl krásný večer. A už jsem cítila, že něco není v úplně nejlepším pořádku. Že něco je shnilého ve státě Dánském. No, byla jsem to já.

   Po procházce jsem jela domů. A ač jsem měla v plánu ještě cvičit HIIT a sestavu pro posílení aury. Nedokázala jsem to. Převlíkla jsem se. Pustila hudbu. Nedokážu cvičit v tichu. Stála jsem tam a nic. Nedokázala jsem se pohnout. Tak jsem se převlíkla zpátky a jela ještě nakoupit...

  ... Doma jsem místo jakéhokoliv pohybu jedla. Chytla jsem žravku. Šílenou. Sice v rámci protokolu, ale přece. Uvidíme, jaké budou následky. Den 19. to rozkryje.

   Večer jsem usínala smutná, rozhozená a stále hladová.


   17. ráno se mi chtělo spát. Nechtělo se mi cvičit, nechtělo se mi vstávat a ani se jít umýt. Překonala jsem se. Smutek a tíha mi vydržely až skoro do poledne. A taky se mě drží prokrastinace. Nemám ráda prokrastinaci. Je to blbost. Pak se mi totiž kupí prokrastinované mrtvolky ve skříni. Musím je zakopat dřív než začnou hnít a tlít. Grrrr na ně. Jedeme dál.

 
 
 

úterý 7. dubna 2015

Týden první

   Začínám druhou třetinu Whole. Neuvěřitelné. Ale příjemné.

   Po psychické stránce si myslím, že bez problémů. Výkyvy nálad se nějak výrazně nekonají. Výraznější únava také ne. Chutě mě samozřejmě trochu honí, ale to ještě chvilku asi budou.

   Co se týká tělesných projevů, tak nic mimořádného se neděje. Zažívání funguje jak má. Nebo jak jsem zvyklá. Takže vlastně ano,jede tak jak má. Někdy mě přepadne lehčí slabost, ale nejsem si jistá, její příčinou. A nikdy není tak silná, abych po ní nějak usilovně pátrala. Nic, co by nepořešil menší šlofíček. :)

   Velká a výrazná změna, je spánek. U rodičů jsem vždycky spala jak mimino. Ale u přítele to byl problém. Vždycky. Před Whole, při Whole, za Whole. Před devíti lety, vloni i předloni. Prostě fuck furt. Ale poslední týden, nechci to zakřiknout, usínám odhaduji do 20 minut a probudím se maximálně 1x a pak chvilku před budíkem lehce procitám. To je pro mě obrovská, úžasná záležitost. Předpokládám, že jak se bude můj spánkový deficit snižovat bude mi zas o něco lépe ve všech směrech.  

   Co se ovšem dál mění a vyvíjí je ekzém. Ranky se zatahují. Momentálně se nové nedělají. Stará kůže se loupe a mladé jizvy jsou ještě takové nijaké. Slabé, tenké a bolavé. Takže OK.

 
  V jídelníčku změny nedělám. Sázím na jistotu. Alespoň v pracovní týden. Klasika co mě zasytí a nestresuje. Příjem makroživin mám zhruba S 10%, B 25%, T 65%. Takto je to pro mě ideální.

   Ani co se týče sportu změny žádné. Procházka se psem, HIIT, Tabata, kundalini joga, meditace. HIIT a Tabata není ovšem každý den. A ani časově nejsou nijak náročné. Do 20minut 3-4x týdně. Ovšem jógu a meditaci dělám denně.

   Závěr? Jedu dál :)

úterý 31. března 2015

Den druhý...

   Dopadl skvěle. Ale zato já jsem odpadla...

     Zdá se, že detox nebude mít tak nepříjemné projevy jak se mi někdy stává. A to hlavně díky tomu, že jsem v neděli (den první) dost sportovala. Dnes jsem bohužel pohybu moc nedala neboť jsem zamrzla v práci. 31. března je velmi, velmi blízko → "Na světě nejtěžší věc k pochopení je daň z příjmu" Albert Einstein. 
   Přiznávám, že když jsem si lámala hlavu jak to vše napsat, spočítat a zapsat, měla jsem slabší chvilky, které jsem měla chuť překonat pomocí něčeho dobrého...
   Další krize přišla později večer, když jsem se nesmyslně a trapně pohádala s Mužem. Nebo spíš on si potřeboval vybít adrenalin, já mu zavdala podnět a už to jelo. No nic. Vytočil se sám, kvůli prkotině.... Ale toto byla další chvilka, která by mohla lehko sklouznout ve chvilku s Nutellou...

   Tak to byl náhled no mé Psyché a její zběsilý včerejší tanec...

   Co se dělo s tělem?
   Popravdě, ani nevím, vše zastínila psychika. Ale aspoň jsem se příliš nepozorovala.
   Přesto pár věcí bylo. 
   Od rána mě pobolívala hlava. Ale "rozdýchala" jsem to a nemusela si brát "lék". 
Opět žízeň. Lehká malátnost a nedostatek energie. Nic markantního. Večer jsem nemohla usnout, ale to nevím, jestli nebyl důsledek "veselého" večera. Protože u rodičů problém s usínáním nemívám.
   Největší nepříjemností je ovšem můj ekzém. Kouše. Zatím je na šesti prstech a začíná mi praskat kůže a otvírají se ranky. Jsem zvědavá jak rychle bude postupovat. Doufám, že se brzo ztratí a budu mít jemné ručky jak princezna.







  


neděle 29. března 2015

Jsem otrava otravná

Otrava - intoxikace.

U mě jsou to následující projevy:
První asi 2 - 3 dny - nesoustředění a ospalost. A to taková, že má strach, že ráno zaspím za volantem. Zmatenost. Mám pocit, že můj mozek umřel.

Mám nafouklé bříško, mé vylučování je nepředvidatelné - klidně i 6 - 8 x za den.
Smrdím. Upřímně musím přiznat, že smrdím. Pot, dech, moč. Prostě smrdím.

Asi týden mám v puse nepříjemný pocit. Ani mi tak nevadí ketonový dech.
Ten mám dokonce ráda. Ale spíš mi jde o to, že mám oteklý jazyk a pusu jako by menší.
Žízeň. Pořád, velkou a nepříjemnou.

Potím se a je mi horko.
Vlasy a pleť se mi mastí o poznání víc.

Toto jsou problémy, které za pár dní zmizí.

Co mě potrápí (na základě dřívějších zkušeností) o dost déle je ekzém.
Na prstech obou ruk mám nejdřív svědivé puchýřky, které si většinou rozškrábu.
I když se přes den hlídám, v noci se neuhlídám. Pak se kůže zanítí, následně vysuší,
ztenčí a popraská do krve.

Když se mi toto děje "napovrchu" největšího orgánu těla - kůže. Co se pak děje pod povrchem?

A jaké jsou Vaše problémy na neolitické stravě?






Když se podaří, co podařit se má....

Víkend, ač se vydařil, byl náročný. A to v tom, že jsem měla neolitický cheating weekend orgy.
Jestli se to dá tak nazvat :)

Od neděle jedu Whole, ale pro mě částečně v AIP formě.

To znamená žádné zpracované potraviny, žádnou mouku, snídaňové cereálie, žádné müsli, což je základ pro Primal, Paleo, Whole, GAPS, SCD.

A teď jsou na řadě bonusy - žádné mléko, sýry, máslo, prostě nic co vidělo kravské, kozí či ovčí mléko. Jasně ještě je tu řada dalších, ale v našich zeměpisných délkách trochu mimo. Kobylí ani velbloudí asi hned tak nedostanu.Čurpe bych sice ráda zkusila, ale nevím kde bych se k němu v nejbližší době dostala :) A co to vlastně je? Je to sýr z mléka jaků. Je sušený, tvrdý a prý i hnusný. A zdravý :) Ale pokud vytrváte a budete žvýkat a žvýkat, dostanete se k plné smetanové chuti.
Protože je sušený, zbavený vody, je velmi lehký. Jačí mléko je dvakrát výživnější než kravské, obsahuje i více tuků. Zdroj internet.

Dál mám v plánu vynechat ořechy a semena. Mandle, para, len, kešu, slunečnicová semínka.
Papriky, rajčata, lilky.
Slunečnicový olej. Řepkový, sezamový, konopný olej.
Tropické ovoce. Naše ovoce - krom vlastních domácích zásob mražených bobulí - také.

A co vlastně budu jíst?
Zeleninu, tuky, maso. Občas vejce.
V tomto či nahodilém pořad :)

Nebudu poposivat svůj jídelníček. Web je plný horších i lepších jídelníčků všech zaměření.
Od klasických fitness, RAW, low carbs atd. Ráda bych popsala co se se mnou bude dít. Jak bude probíhat má intoxikace a následný detox.




sobota 28. března 2015

Vývar

   Začala jsem si vařit před nějakýma asi 2 a půl roky. Od té doby vařím téměř denně. Někdy jen pro sebe, někdy pro víc strávníků s různými preferencemi. Není problém.
   Ale až před nedávnem jsem objevila kouzlo vývaru. Dělám si ho do zásoby tak na 3-4 dny. Když jsem vařila pro Muže, používala jsem kostku. Bylo mi v podstatě jedno jakou, hlavně aby to mělo sílu. Na jídlo k rodičům, jsem nepoužívala nic. Tatínek vždycky tvrdil, že nemá vývary z kostí a z masa rád. Že mu smrdí, že je to hnus a tak dále. No možná, ale já ho už úspěšně vývarem krmím přes rok :)
   Naučila jsem si jej přidávat i pod maso. A to jsem maso vždycky vařila jen na vodě.
   Kromě toho, že všem chutná jídlo s vývarem víc, to má ještě jednu výhodu. Člověk se nají a je najezenej, spokojenej a dlouho zasycenej. Nemusí nikde spůzat a hledat co by si dal dobrého. Mám vypozorované, že po takovém poctivém jídle nikdo nevyžaduje svačinky a druhé večeře. 
   Nejčastěji používám vepřový vývar. Čas od času hovězí. Kuřecí, pokud se nepletu jsem zatím nedělala. Pokud hrozí, že vývar nestihnu spotřebovat tak jej přidávám psům do žrádla. Kosti pak dostanou na žvýkání. Protože nejčastěji používám tlakový hrnec, kosti jsou opravdu vyvařené až na morek. Jdou prstem rozmačkat. 
   Občas uvařím uzené kosti a použiji je jako základ pro uzenou polévku. Pak už jen přidám kroupy, později i brambory a zeleninu. Taková polévka, hlavně když se uleží, je opravdový vyprošťovák. Opravdu narovnává trubky a hladí bříško. Vývar díky tomu že obsahuje mnoho minerálů, posiluje imunitní systém, vyživuje klouby, vazy, šlachy. Zlepšuje a zkvalitňuje prý i spánek. Když je opravdu poctivý tak po schládnutí zrosolovatí. Je to želatina na masový způsob :)


   A co vy? Vaříte vývar? Máte jej rádi?
   

pátek 27. března 2015

Jste to co jíte.

Jsem kráva :)
Byla jsem slepice.
Byla jsem prase.
A teď jsem kráva.

Pořád jím podle Paleo/Primal protokolu. Mám za sebou Whole30 - respektive 45. A myslím, že i nějaké další před sebou. Už teď vím, že se i na ta budoucí těším.
Když se na tom tak zamýšlím, tak už vlastně jedno jedu. Ale moc mi nesedí si zaznamenávat datum od kdy do kdy. Protože jakmile něco příjmu a dám se do toho nepočítám dny, hodiny ani roky. Prostě je to tak a tak a já jedu.
Takže ano, momentálně jedu Whole30, ale ne jako program, nýbrž jak styl života. Vyhovuje mi to tak, ale když bych měla přijít o pravý Sacher dort nebo vánoční punč od Rathousu, Whole počká :)

Zároveň jsem Bojovník - warrior. Xena.
Raději než jíst ve stresu se postím a najím se až později.

Momentálně jsem vyřadila tropické ovoce, mimo citronu do čaje.
Vlastně více méně všechno ovoce. Ale naše sezonní si ujít nenechám.
Lilkovité - rajčata, papriky, lilky. Opět zařadím až bude jejich čas.
Paleo/Primal dezerty. Ráda je peču, vlastně dělám i klasické a Raw, ale nejím je.
Neznám míru a darmo se jima přecpu...
Mléčné výrobky. Jogurty a tvarohy mi připadají také jako sezonní záležitost.
Máslo není na co mazat.
Sýry. Uzeniny.
Dresinky. Mouku, cukr a cukrovinky.

Skoro to vypadá, že žiju z prány. No někdy by neškodilo :)







Nechám si projít hlavou, kam všechny věci plavou...

Asi bych měla začít od začátku.
Znovu. Opět. Zas...

   Mám ráda nové začátky. Nové vztahy, nové plány, ptáky a kamarády... .:) I když paradoxně moc nových vztahů nenavazuji. Ale mnohdy jsou ty nové začátky těžké, pro někoho to zároveň znamená konec, pro někoho výzvu... Pro mě jak kdy. Jakmile si nový zvyk upevním a vydržím, už u něj i zůstanu. Mám věrnou povahu.

Takže vlastně o čem to chci psát?
Pořád o tom samém - o mé rodině a o mě a mých psech :)
o vaření
o Crohnově chorobě
o sportu
o kundalini józe

Prostě o životě.












úterý 1. října 2013

Dva roky prázdnin

Bohužel to nebyly dva roky ale jen dva měsíce. I když nevím, mít je tak dlouho už by to asi hraničilo s anarchií. Přece jen v létě každý poleví a zvolní...

My doma měli na prázdninách mou sestřenku. Holčina je to milá a šikovná. Bohužel před nějakou dobou onemocněla Cronem. A protože se to doma zlehčovalo a zanedbalo, nemoc se začala léčit až v pokročilé fázi. Cron v podstatě moc léčit nejde, lze prodloužit dobu bez příznaků a léčit až problémy které Cron vyvolá. Ale nějaké výsledky se při použití biologické léčby přece jen dostavují. Pro všechny nemocné je ze všeho nejdůležitější psychická pohoda a podpora.
Nechci říct že té se jí doma nedostává, ale jelikož se její rodiče momentálně rozchází tak se to na holčině odráží. Má ráda tatínka a má ráda maminku. Zcela normální a přirozená věc. Jenže tím že se rozchází tak tím trpí a touto nemocí se je snaží nevědomky oba k sobě připoutat. Zjednodušeně řečeno, jsou to zmatky z matky (maminka chce odejít).
No a tuto slečnu jsme měli na prázdninách. Chodily jsme plavat, což byl ze začátku boj, protože se neustále bála že se jí na hrázi znovu otevře rána a dostane infekci. Takže první plavání bylo ve stresu. Jenže máme ve zvyku tak asi hodinu plavat v kuse a pak se jít osušit převlíct a dom. A světe div se :) s takovým postupem se nic neotevřelo a nikde žádná píšťal se neobjevila. Taky jsme ji pořídily pár sukní a doporučily chodit "na ostro". Nejdřív se ostýchala a pak když jsem tak chodila taky tak už to neřešila a zvykla si. Taky jsme posilovaly první čakru, ta  je mezi konečníkem a genitáliemi, ovlivňuje včechny pevné části těla, kořen páteře, nohy, chodidla, kosti, zuby...  Symbolizuje vztah k materiálnímu životu, k rodině, společnosti. Týká se jí zajištění základních potřeb, síla bránit se, prosadit se. Nesoulad se projeví poruchou imunity, nádory konečníku, deprese, nejistota. Jestliže chceme první čakru pročistit musíme přijmout a naučit se ctít svoji rodinu, být ochotni odpustit a  zapomenout. A také tím, že chodíme bosky. (Nevím jak vy, ale já vidím spojitost mezi první čakrou a omezením sacharidů zcela jasně). 
Chodily jsme bosky po venku a boty za celý den kolikrát ani neobuly. I když zpočátku jsme museli opět překonat strach z infekcí, které číhají v trávě :)

Myslím že pro to děvče to byly nejkrásnější prázdniny které zažila.

A později když už bylo posečené obilí a na polích byly kulaté balíky slámy lítaly jsme po nich. Samozřejmě bosky. Skákaly jsme z jednoho balíku slámy na druhý a dělaly na nich kraviny. Zmiňovala jsem se že J. je silný astmatik? A hádejte kolikrát dostala záchvat :)

Sama jsem dlouho nechtěla věřit tomu co strava dokáže. Ale při obědě, kdy jsem udělala grilovanou makrelu s cuketou (Cron nesmí tučné a zbytkovou stravu, ale je pravda, že dát ji jako přílohu cuketu jsem už neměla odvahu) byla najednou během pěti minut jak vyměněná. Dostala bojovnou náladu. A přímo vyrostla před očima. Sice pravda, když jsem se nedívala zabila to pudinkem a pak zas byla trochu skleslá. Ale ta proměna, ač chvilková, byla neuvěřitelná.

Depresi má jako diagnostikovanou nemoc, není to žádný puberťácký úlet. A také se bála lidí. Styděla se někoho zeptat byť jen kolik je hodin. A už v půlce prázdnin zvládla jet busem sama z Brna do Prahy. Vyrostla nám tu nejen psychicky ale i tělesně, dokonce o 5cm.

Bohužel ji doma na primál nikdo držet nebude. Táta tomu nevěří a zdravá strava (ať už konvenční nebo alternativní) mu nic neříká a máma je velmi, velmi závislá na cukru. J. je ještě dítě, to by musela sama chtít a sama se od sacharidů odprostit. Ke všemu spolužačky ji zpracují k tomu že tuk je fuj neboť tak je to ve všeobecném povědomí. Přitom sama ví, jak na ni cukry působí. Bohužel doma v tomhle směru zastání a ani průvodce nemá...

No a aby měla prázdniny ještě zajímavější, v půlce srpna mi muž přinesl štěňátko.
Ale o tom zas příště :)

Místy píšu o nás s -i místy s -y, to proto že všichni, ale většinou jsme všechny :)

  

pondělí 22. července 2013

Tři měsíce primal

Krásné pondělní dopoledne.
Mám za sebou první tři měsíce na primal.
Mé poznatky, dojmy a závěry?
Začnu oklikou. Myslím že dozrál čas na menší změny. Ovšem primal se vzdát nechci a ani nehodlám.
Momentálně mám nastudované trochu víc různých stravovacích režimů. Hlavně kvůli malé sestřence která má Cronovu chorobu. A ač u tohoto onemocnění je velmi důležitá psychika, tak správná dieta také udělá svoje.
Paleo, primal, SCD, GAPS - tyto všechny režimy mají jeden společný základ. A tím je vynechání průmyslově zpracovaných potravin a výrazná eliminace sacharidů ve stravě. Stejně jako u primal vynechání těstovin, rohlíků, chleba, prostě obilovin. Také brambor. Občas možná trochu rýže. Ale není podmínkou. Tyto diety se používají při léčbě depresí, schizofrenie, epilepsie. Samozřejmě jako podpůrná léčba. A za mě můžu říct, že pokud se najím v souladu s primal tak opravdu jsem doslova vysmátá. Prostě mi tento systém stravování opravdu dělá dobře. Moc dobře.
Jediné co bych ještě chtěla doladit je to, že bych ráda ještě trochu doladila postavu.
Mám tak nějak pocit že stagnuju. Ráda bych ještě trochu dala dolů tuku.
To znamená že je čas na pár změn. Lehce navýším sacharidy. Ale opravdu jen lehce. Momentálně mám kolem 40-50g sacharidů a ani mi to nedá moc práce. Prostě mi to takhle jde celkem samo. Takže sacharidy navýším tak, abych se vlezla do 80g. Vím, nevypadá to moc logicky, ale za pokus to stojí. Bílkoviny bych ráda držela kolem 100g no a zbytek budou tuky.
Takže mi tak nějak vychází 65% tuků, 15% sacharidů a 20% bílkovin.
V době kdy jsem hubla, se mi celkem osvědčilo si před cvičením dát trochu jogurtu s kouskem ovoce. Myslím že to opět zařadím. Stejně jako používání proteinu po cvičení. Hlavně taky kvůli tomu že mi ještě nějaký zbyl. Nový bych si pravděpodobně momentálně nekupovala.
Budu si teď několik dní zapisovat co jím a kolik toho jím abych to dostala jednak do oka a jednak měla přehled.
Takže můj dnešní jídelníček je zde:
  
Snídaně
rajčata 170g
meruňky čerstvé 110g
olej kokosový BIO 20g
cibule 60g
máslo 30g
vejce slepicí 4x kus
paprika bílá 60 g


Oběd
paprika bílá 80g
Pilos smetana ke šlehání 33% 100ml
olej kokosový BIO 10g
vepřová kýta bez kosti, libová, pečená 100g
cuketa 200g
ledový salát
máslo 20g

Večeře
olej kokosový BIO 10g
máslo 20g
paprika bílá 80g
vepřová kýta libové maso 100 g
cuketa 200g
ledový salát

Bílkoviny 95g, sacharidy 50g, tuky 167g.
Pravda dnes mi tak jak tak koukám opět vychází málo sacharidů, ale zato víc tuků.
Což je dobře, protože když se na jedné straně přidá, na druhé straně se má přidat.

Pokusím se tomuto systému, kdy si budu aspoň trochu hlídat poměry dát tak měsíc.
No a pak se uvidí.
I když mám pocit že už teď to funguje. Vím je to nemožné, ale psychika je opravdu všemocná. A já se teď cítím velice dobře a jsem odhodlaná jít do toho.
Bohužel mě čeká cestovní víkend, kdy budu více méně na cestách, tak jsem zvědavá, jak to budu zvládat.
Ale pokud budu mít pracovní týden v pořádku, víkend už téměř nic nepokazí.

pondělí 24. června 2013

Jezte jak pralidi...

Teď se pokusím o takou mini serii kraťoulinkých příspěvků, kde zhrnu co jsem se kde dozvěděla, na co jsem přišla sama a jak to dělám či nedělám já :)
Je spousta věcí na které dojdu sama a vyhovují mi tak se jich držím. Pak Bůhví proč začnu řešit jestli je můj postup a způsob správný a najednou zjistím že všichni to dělají jinak. A právě toho se zaleknu. Pomyslím si něco o tom že jsem divná a začnu jít se stádem. Jenže ejhle, ono to není ono a před tím to bylo lepší. Takže ještě to párkrát zkusím ale pak se pokorně vrátím k mému osvědčenému postupu a raději přestanu řešit že to někdo někde dělá jinak a uvědomím si, že to co je na mě krásné a jedinečné je právě ta divnost a jinakost :) že jsem prostě OOO (odlišná od ostatních). Ale protože zákony vesmíru fungují dokonale a až teprve je-li žák připraven učitel se dostaví, já najednou zjistím že ten můj způsob není vlastně až tak špatný. Jen prostě nejsem šedé stádo a průmětný konzumet ale jedinečná bytost a že to co dělám já má vlastně i nějaké jméno a že to není až taková utopie. A tento okamžik je ten, kdy já si uvědomím že jsme byla trubka, že jsem chtěla splynout ...

Jezte jako pralidi...
Když máte hlad najezte se. Téměř revoluční myšlenka, že :) Když máte hlad nejezte. I toto vypadá celkem logicky. Tak proč se snažíte svačit či večeřet když vlastně ani hlad nemáte? No dobře to by ještě šlo. Ale co to věčné uzobávání něčeho na co vlastně ani pořádně nemáte chuť, ale je to teď zrovna po ruce. Hodně lidí užírá něco, cokoliv jen z dlouhé chvíle. Přiznávám, také jsem to tak dělala. Ale snažím se od odstranit. Později jsem to začala dělat tak že jsem místo něčeho nezdravého začala zobat zeleninu či oříšky nebo ovoce. No toto už je lepší ale také to není taková výhra. Prostě pokud nemáš hlad tak nežer. I když uzobáváte byť něco zdravého není to řešení, je to pouze lehká eliminace. Vašim úkolem je tady toto odstranit úplně. Vsadím se že spouta z Vás jí při televizi nebo při jídle kouká na monitor nebo do novin. Také chyba. Znám to. Mám vyzkoušené, že když se jídlu věnuji nejen že toho sním míň (což při paleu či primal) není až tak podstatné, ale důležité je to že věnujete jídlu Vaši plnou pozornost a jídlo si lépe vychutnáte. Byl by hřích připravovat si jídlo z opravdových ingrediencí a tak ho jenom tak bezmyšlenkovitě zbufnout.
Taky jsem toho názoru, že když jíte v klidu a nic jiného neděláte (neřídíte, nekoukáte na fotbal, nevyřizujete emaily) tak se Vám otvírá trochu jiná dimenze. Podobně jako se při spánku nacházíte v alfa hladině a jste otevřeni vesmíru a jeho myšlenkách, tak něco podobného je pro některé možné dosáhnout i na záchodě (protože jste v jiné vlnové délce a určitě máte vyzkoušené že ty nejlepší nápady Vám chodí na záchodě). Tak při troše trpělivosti (ale nesmíte tlačit na pilu) lze něčeho takového dosáhnout aspoň podle mě i při jídle. Nebo teda lépe řečeno po jídle. Těsně po jídle. Spiš s pár posledními sousty.
Když nestíháte jídlo, nebo nemáte hlad, buďte v klidu pokud vynecháte jedno klidně i dvě jídla a vy večer zjistíte, že jste dnes vlastně jen snídali. Pokud máte hlad, je to OK. Udělejte si míchaný salát s masem nebo vajíčkem, zalejte ho olivovým olejem a v klidu vychutnávejte. Nebo si dejte prostě jednoduše na co máte chuť. Olivovým či kokosovým olejem nemusíte šetřit. V klidu si sedněte a najezte se. A pokud si troufáte vydržet až do snídaně tak je to taky OK. Buď ji udělejte bylinkový čaj, dejte si vanu a běžte dřív spát a nebo si dejte na jídlo třeba jen okurek a ledový salát a pusťte si oblíbený film nebo ještě lepší běžte taky dřív spát. A ráno si udělejte snídani na jakou jste zvyklí nebo máte zrovna chuť. Nesnažte se chybějící příjem ze včerejška dohnat. Šak tělo je moudré a samo si řekne co chce. Najednou možná zjistíte že Vám tento systém dělá příjemně a že Vám vlastě i vyhovuje. A pokud se staně že přes den toho Váš pračlověk snědl víc než měl a opět nemá na večeři chuť tak co Vám brání si dát až dáno snídani?
Tímto nenásilným stylem možná zjistíte, že jste na IF (přerušovaný půst) ani nevíte jak. A že je to vlastně docela fajn.

Prší a venku se setmělo...

Krásné ikdyž trochu chladné pondělní ráno.
Konečně tu máme to co jsme si všichni tak přáli, ale moc se nám to vlastně nelíbí, že. Ochladilo se. Celkem dost se ochladilo. Ale to nic, šak ono to sluníčko zase vyleze.

Dnes se to nebude až tak úplně týkat palea/primal, dnes to bude jen takové odpočinkové. Stejně jako můj víkend. Pražena se povalovala před jeskyní :)
V pátek jsme byly s mamkou na kundalini józe. Znáte kundalini? Vím ten název je hroznej, ale je to jeden z nejstarších směrů jógy. Dlouhou dobu se vyučoval pouze v chrámech a byla do něj zasvěcena jen hrstka lidí. Je to velmi očišťující a po povznášející cvičení. Nejsem ta pravá abych vám o něm mohla vyprávět, ale nebylo by od věci se ve vašem okolí pozajímat a zkusit ji. Je dynamičtější a namáhavější než klasická hata jóga. Pracuje hodně s pocity. Líbí se mi, že je natolik intenzivní, že účinky cítím ihned. Na rozdíl od klasického představování si něčeho imaginárního, opravdu pracujete s vašimi pocity, které jsou velmi silné. Opravdu to stojí za to. Pokud najdete někde kurzy kundalini jógy jen takové maličkost, cvičí se v bílém a je dobré mít pokrývku hlavy. Ať už šátek, šáteček, čepičku či jarmulku. Protože energie je natolik silná, že byste skrze ni mohli přijímat energii někoho jiného. Ne že by to bylo nějak nebezpečné, ale je to zbytečné, protože podle toho co se cvičí za sestavu se uvolňují různě silné energie a různě příjemné či nepříjemné a nemusíte nasávat někoho jiného.

Neděle byla velmi příjemná. A to tak že jsem to ani nečekala.
Ráno ovšem bylo trochu zmatků. V 8:30 jsme šly venčit psi a zároveň se rozhodli že bysme mohly jet na výlet. OK, vlak jede v 9:30, uvidíme jak to stihneme.
Z venčení jsme došly 8:58, ještě jsme nesnídaly. Odchod na nádraží by měl být v rozmezí 9:20-22. Takže nastaly trošičku zmatky. Mamka se nasnídala v pohodě, já to ovšem málem vzdala, protože snídat v takovém časovém presu paleo/primal se bez přípravy zdálo být nemožné. Nakonec jsem to v pohodě zvládla. Najedla se, převlekla se, nachystala jsem si věci, pozamykala a šla na vlak. Mamka byla též připravena, jenže tím že na vlak jela na kole měla ještě nějakou minutku k dobru. Ovšem díky informačnímu šumu o ni došla neboť si nevšimla a já jí neřekla, že ji beru batoh. Tak si chuděra trochu zahysterčila.
Ale dobrá věc se podařila, vlak jsme stihly, bez problémů naložily kola, sebe a psa. :)
Jel cyklovůz a my v něm byly sami. Takže pohoda. No ale pak jsme si všimli že je tam celkem dost tyček a příček a že bysme mohly zkusit shyby. Machrovala jsem, ale nic moc. Dva a ještě podhmatem. Ale pro začátek a napoprvé i to je úspěch. Mamka dala taky dva. Je dobrá.
Kola jsme vyložily v Hodoníně a proti proudu Moravy jeli na Výklopník. (Komu není rady, tomu není pomoci. Opět jsme jeli lužním lesem...) U přístaviště Skalice jsme narazily na třešeně a tak jsme ji praženy jedny ožraly. Víte že jsou třešně zdravé? Obsahují vitamín C, kyselinu listovou (důležité pro mozek a nervy), vápník, železo,jód a draslíku. Třešně (a také višně) se osvědčily jako nejúčinnější lék pro léčbu dny a snižování bolesti a zánětlivosti při artritidě. Jsou výjimečně bezpečné, účinné a rychle působící při odstranění otékání a bolesti. Konzumace už jen několika třešní nebo višní denně působí regulačně na hladinu kyseliny močové v těle a je prevencí proti vzniku dny. Novější studie ukazují, že třešně mají dále velký vliv na léčení cukrovky - a to pomocí barviva antokyan, které v laboratorních testech podporovalo produkci inzulínu o padesát procent. Hormon inzulín přitom tělo produkuje proto, aby snižoval obsah cukru v krvi. Američtí odborníci přitom tvrdí, že třešně mohou pomoci u obou typů cukrovky, na inzulínu závislé i na inzulínu nezávislé. Stav nemocných se po pravidelné konzumaci třešní výrazně zlepšuje. Antokyany jsou svojí povahou rovněž antioxidanty, jež vykazují celou řadu blahodárných účinků na lidské tělo. Chrání cévy a srdce před poškozením, ale také buňky lidského těla před rakovinným bujením.
Třešně dále pomáhají čistit krev, játra a ledviny a jejich konzumace podporuje vyměšování trávicích šťáv a moči.. Třešně rovněž přispívají ke zdravé pokožce – obsahují přírodní látky, které zmírňují ochabnutí pleti a zneškodňují volné radikály. (Bohužel tyto vědomosti nejsou až tak úplně z mojí hlavy, zapracoval i strýček Google). Ještě bych měla dodat, že pokud se snažíte o ketózu tak opatrně, třešně obsahují  12g sacharidů na 100g třešní. Což je asi 25-30 takových střeně velkých kousků. Jo a taky pozor na fleky. Nikdy a ničím to už nejde dolů :)
Výlet se podařil, pěkně jsme se projely a protože správná pražena užívá vitamínu D ze sluníčka bezestrachu tak i já jsem si ho naplno užívala. Opalovací krémy už roky nepoužívám a s brýlemi to také nepřeháním. No ale jelikož pražena byla letos převážně zalezlá v jeskyni a když už vylezla sluníčka bylo pomálu. Tak její alabastrová ramena jsou sluníčkem políbena výrazněji než čekala...

Mějte se pěkně, občas se běžte protáhnout a proběhnout a když někde narazíte na třešně tak si na ně vylezte a klidně je ožerte.

pondělí 10. června 2013

Přerušovaný půst IF

Stále se snažím o primal a stále mě to baví.
Mám pocit projasnění jak mysli tak pročištění těla.
Došlo mi, že když omezím sacharidy musím zákonitě přidat na tucích. Taky jsem asi pochopila proč jsem po prvních asi třech týdnech začala přibírat. Myslím že to bylo právě kvůli tomu, že jsem ty tuky nepřidala a taky proto že tělo jich bylo hladné - chtělo si je co nejvíc nakřečkovat. Takže jsem přidala na tucích a mám pocit že to už přináší výsledky.

Zaujala myšlenka Intermittent fasting (IF) přerušovaného půstu.
Musím se přiznat že se mi to v případě paleo či primal dává smysl. Jen jsem nevěděla že to má i nějaké označení. Doba od večeře po snídani je v podstatě taky takový půst. Jeď jen záleží jak ho budete mít dlouhý. Řízený půst, tedy doba bez jídla,  se různými způsoby využívá pro léčbu nemocí, podpory výkonnosti či hubnutí.
Je pravda, že tato technika není pro každého. Jednak by člověk neměl trpět některou z ppp, taky by už měl chvilku být na paleo (či primal) nebo clean eating - prostě by už měl být nějakou dobu očištěn a osvobozen od sacharidové stravy. Hlavně pokud máte cukrovku není opravdu pro Vás vhodné.
Co tím získáte? Dá se říct že všechny benefity paleo (primal) stravy zvýšíte.
Zvýšení inzulinové citlivosti a podpora sekrece lidského růstového hormonu  (rychlejší regenerace po tréninku, eliminace depresí, omlazení pokožky, zpomalení stárnutí mozku a organismu celkově). Dokonce snad lze vyzžít IF i při prevenci rakoviny .
Druhů a způsobů jak na IF je hodně. Asi nejzákladnější rozdělení je to že může být 24 hodin a to se doporučuje maximálně 2x týdně a rozhodně není dobré pro začátečníky. No a pak jsou denní IF. Jedna z možností je například 12/12. Což už jako start je vhodnější a v podstatě to ani není tak strašné jak se může zdát. Chce to jen přizpůsobení normálního režimu. Pokud snídáte v 7:00, poslední jídlo byste měli zvládnout do 19:00. Víc srozumitelně je to popsáno tady
Něco málo jsem nastudovala a když jsem se zamyslela, došla jsem k závěru že je to celkem přirozené. Stařečci běžně něco takového praktikovali. Ráno posnídali, oběd si vzali sebou na pole - něco co se nezkazilo a vydrželo - a pořádněji se najedli až večer. Já to momentálně dělám tak že do 6:00 posnídám, kolem 15:00 poobědvám a cca v 20:00 povečeřím. Není to úplně 8/8/8 ale 9/5 a 10. A můžu říct že mi to k primalu pasuje mnohem lépe než jíst po třech hodinách. V podstatě to tak dělám od začátku, ale nevěděla jsem že to má i své jméno.
Občas se pokusím zařadit 12/12 ale to by se mělo držet denně, ale já se pokusím to tak 2x do týdne zařadit a skrze to přejít možná až na 24.




čtvrtek 30. května 2013

Měsíc pračlověkem

Mám za sebou zahřívací kolo - 1. měsíc na primal.
Jsem lehce rozpolcená. Cítím se dobře, ale jak kdy. Většinou se cítím velmi dobře. Aby bylo jasno, vždy jsem byla náladová, jak se během dne mění příliv a odliv tak se během dne měnily mé nálady a stavy. Teď už mívám po většinu dne hlavně ten příliv... Celkem pokrok na to že mi už není 13;)
Co se týká jídla  - první týden dva jsem zkoušela několikrát paleo muffinky. Jedla hodně zeleniny a masa, ale stále málo tuků. Asi 3 - 4 dny jsem si počítala příjem/výdej ale pak jsem to zabalila.
Další týdny jsem přidala mléčné produkty, možná až moc, každý den v podstatě dopoledne i odpoledne, povětšinou smetanové jogurty (Choceň a Ranko). Tuky jsem měla hlavně z ořechů a škvarků.
Sacharidy jsem si běžně nepočítala, pouze čas od času jsem koukla na to jak se mi to pohybuje. Někdy to bylo cca 100g, někdy 40g. Pokud jich bylo málo, byla to náhoda, ne záměr. Do kávy jsem si dávala čerstvě ušlehanou šlehačku, smetanu jsem momentálně vypustila.
Mám tu schopnost všechno špatné časem zapomenout. Nerada se hrabu ve starých ho..... . Takže jelikož toto píšu zpětně, tak mám momentálně pocit, že žádná krize ani problémy nebyly. Nebo aspoň v takovém rozsahu abych si to musela zapamatovat na měsíc dopředu. Jasně nějaké drobné komplikace se objevily, dokonce jsem se radila s moudřejšíma a zkušenějšíma jestli při paleo a primal se opravdu nic nemusí počítat a vážit. Jestli je možné při primal přibrat. Ale žádná kaše se nejí tak horká jak se uvaří...
Momentálně nemám nejmenší tušení kolik vážím a jak je to v poměru tuk/svaly. Jestli a zda se udál nějaký posun a na kterou stranu. Ale vím že na začátku jsem měla maličko pod 60kg a teď mám víc. A taky se mi zvětšil objem. Jak přes stehna (asi 2cm), tak v pase (asi 3cm). Ale po měsíci opravdu nemůžu dělat nějaké jasné závěry a myslím že by bylo zcela zbytečné primal zavrhnou kvůli takové drobnosti. Musím ovšem připustit že mě ty cm navíc štvou. Ale ne natolik, abych si k obědu šla vařit rýži a odpoledne sežrala celou Marlenku (jo a mimochodem, za víkend jsem zbodla asi půlku 90% čokolády).
Myslím si že hlavní příčina mého nabírání je způsobena přechodem na primal. Tedy ne to co jím dnes a včera ale právě tím co a jak jsem jedla při mém přerodu v pračlověka. A taky tím, že tělo bylo po několika měsících klasické redukční diety hladné po tucích a tak si něco ulilo ze strachu že by je zas nemuselo dostat. Takže jsem na tucích přitlačila - po každém jídle si dávám dvě lžičky olivového nebo kokosového oleje. Zda to zabralo zatím nemůžu říct, v každém případě podám hlášení. A taky jsem zařadila víc swingu s kettlebellem.
A to by bylo abych se dál zvětšovala :)

úterý 28. května 2013

Dobrů noc má milá, dobre spi...

Včera jsem si dala na svém primal jídelníčku záležet a musím objektivně říct, že tak dobře jak včera jsem se už dlouho necítila.
Kolem poledne jsem se musela jít sice zašit, abych si dala dvacet, ale to mělo z části na svědomí počasí a z části to že kolem úplňku vždycky špatně spím.
Ono není moc šťastně řešení, když v noci špatně spíte, jít se přes den natáhnout. Protože si opravdu odpočinete a večer se Vám zase nechce spát anebo když už usnete tak ten spánek není takový. Je to pak začarovaný kruh. Ale pokud si dáte opravdu jen šlofíka 20 - 30 minut, celkem to osvěží a noční spánek nenaruší. Teda pokud někdo vedle Vás nechrápe... (Dnes jsem se musela dokonce odstěhovat z ložnice na gauč a pozavírat cestou všechny dveře. Kolem třetí jsem se vzbudila a protože bylo ticho šla jsem si znovu lehnout do postele, ale sotva jsem se uhnízdila začal ten koncert znovu. Jednu chvilku jsem si říkala že stejně za hodinu a půl vstávám tak nemá smysl se někam stěhovat, ale při dalším ataku jsem došla k jedinému závěru. Má to smysl...)
To bylo opět menší odbočka.
Člověk je tvor netrpělivý a chtěl by všechno hned. Bohužel to není tak jednoduché.
Po prvním týdnu na primal jsem si připadala jak mistr světa a zdálo se mi, že na tom přece nic není. No není, pokud nemáte cíl ještě lehce doladit a doformovat tělo, tak klidně můžete denně jako udržovací hranici 100-150g sacharidů. Což je téměř obžerství:)
Pokud nikam nespěcháte a chce pomalinku polehounku něco malinko tuku shodit doporučuje se mít sacharidy v rozmezí 50-100g
No a pokud chcete do ketózy je to do 50g. Ale tělo začne spalovat tuky až asi po 4-6 týdnech ketonického palea. To je pro mě celkem překvapení. Měla jsem za to, že jakmile jsem v ketóze tradá, už se frčí na tuky. Ale nic není tak jednoduché jak se zdá. Je tu ještě jeden malý háček, do ketonického paleo popř. primal se doporučuje jít až tak po měsíci dvou. Je pravda že není mým cílem ketonický primal, a teď když vidím že to není jen tak, tak to opravdu nebudu hrotit. Jen jsem si to představovala trošinku jednodušší. Stejně mě nepřipadá úplně košér nějak velice rychle hubnout. No a vlastně ještě jedna maličkost. K tomu aby játra produkovaly ketony, je zapotřebí dostatek tuků. Což může být pro lidi, kteří stále mají v hlavě zakódované že tuky jsou fuj trochu problém.

Ketózu, respektive spalování v ketóze (nutriční ketóza) lze zahájit vojím způsobem :
1) Příjem klesne pod hranici 50 g po dobu 3 až 6 týdnů.

2)Denní příjem kalorií je významně pod doporučovanými hranicí (např. při hladovce nebo půstu) na období 3 - 7 dní.
V tomto článku se zabýváme nutriční ketózou vyvolanou sníženým příjmem sacharidů (ne hladovkou).

Jak probíhá přechod do nutriční ketózy?

Llidské těla jako zdroj energie využívají glukózu a tuky. Pokud jsou sacharidy pod 50 g, tkáně lidského organismu začínají pociťovat akutní nedostatek glukózy. Organismus má dvě možnosti, jak tento nedostatek pokrýt:
  1. Vyrábět glukózu z amino kyselin prostřednictvím glukogeneózy v játrech. Tento způsob je metabolicky náročný. Je to spíše jakési záložní, dočasné řešení.
  2. Přepnout většinu svých buněk tak, aby byly schopny namísto glukózy využívat ketony. Tento způsob pohonu buněk je ještě efektivnější než pohon glukózou, organismus ho proto vždy upřednostní před glukogeneózou.
Při nedostatku glukózy z uhlohydrátů játra začíná vyrábět z tuků ketony. Toto lze sledovat pomocí glukometru, ketomeru a lakmusových papírků (DiaPhan). Celý průběh přepnutí do ketózy obvykle takto:

DenPopisMěření
1 - 3Při snížení uhlohydrátů pod 50g denně organismus začne spotřebovávat vlastní zásoby glykogenu. Ztrátou vody dochází k úbytku hmotnosti.Ranní glukóza: 4,3 - 5,3 mmol / l Ketony v moči: <5 mg / dl
4 - 21
(v podstatě první tři týdny)
Po vyčerpání zásob glykogenu se organismus začíná přepínat do ketózy. Ale tkáně zatím nejsou přizpůsobeny k jejich využívání. Jelikož organismus už nemá dostatek původního paliva (glukóza) a na nové palivo (ketony) se ještě neadaptoval, dochází také k poklesu fyzické výkonnosti.Ranní glukóza: 4,3 - 5,3 mmol / l Ketony v moči: postupný nárůst až na 160 mg / dl

22 - 42
(čtvrtý až šestý týden)
Buňky začínají využívat ketony jako nové palivo. Organismus sahát i po vlastních zásobách tuku, prudce klesá chuť k jídlu. Vylučování ketolátek v moči klesá na přirozenou spodní hranici. Organismus se adaptoval na nové palivo - ketony.Ranní glukóza: může, ale nemusí klesnout až na 3,8 mmol / l Ketony v moči: postupný pokles až na 5 mg / dl
43 - 56

(šestý až osmý týden)
Organismus je přepnul do ketózy, nedějí se již žádné další změny. V tomto období by ještě nemělo experimentovat se stravou, aby se tkáně stabilizovaly v novém metabolickém módě. Vysoké zásoby tuku obvykle klesají.
Ranní glukóza: 3,8 - 4,5 mmol / l Ketony v moči: <5 mg / dl


Vypomohla jsem si článkem z paleo-centrum.com

pondělí 27. května 2013

Biochemické procesy po rigoru...

Zní to šíleně že :)
Nejdřív menší slovní hříčka - rigor v rigólu. Nějak jsem si to nemohla odpustit :)

Jednu dobu jsem byla natěšená na steaky. Zcela nepoučena z jakého mase se dělají, jsem se pokusila je udělat z čerstvého hovězího. Krok vedle.
Poučena z nezdaru jsem se jala studovat, kde jsem udělala chybu. Krok vedle číslo dvě.
Pro toho kdo by nevěděl, steak stejně jako roast beef se dělá z uzráleho masa. Není to maso ze sterého bejka. Je to maso odležené, které zrálo určinou dobu za určitých podmínek - při určité vlhkosti, teplotě. Proto je maso na steaky dražší. A taky není víc paleo jídlo než steak. To kdysi kus masiska zapadlo v jeskyni někam mezi šutry a až se našlo pražena ho vymetla, hodila na oheň a hle, první steak byl na světě:)
Můj první pokus se stejky nedopadl vůbec dobře, dokonce tak, že jsem je zatratila do horoucích pekel. Zhodnotila jsem to tak, že takový hnus můžou vymyslet jen američani. Vím roast boeef je spíš Anglie, ale přiznejme si, jejich kuchyně taky není žádný zázrak. A já si na milé steaky vzpoměla znovu a narazila jsem na tento článek. Časem člověk vyměkne. A já taky.
Už se na staření masa dívám jinak. Najednou je mi tato technologie bližší. Ostatně vlci když loví, nejdřív sežerou vnitřnosti, pak za tři dny zbytek. A když se nad tím vším zamyslím, ještě dlouho se to takhle nějak dělávalo i v našich krajích. Těch metod uchvání masa bylo několik, některé už jsou zapomenuté a jiné se používají dodnes. Když se zabilo prase (nebo kravá) nejdřív se zpracovaly vnitřnosti a míň kvalitní části na všechny klobásky, tlačenky, jitrnice. Kvalitní čisté maso se dalo bokem, protože vydrží déle. Buď se ledovalo, když byl led, nebo do škopku či se udilo a nebo se nechalo jak popisuje Borůvka vyzrát. Pro nás je dnes nepředstavitelné, jej pořád otírat. Ale ne vždy bývaly ledničky. Maso zrálo ve sklepě a stejně se do něho chodilo nejmíň třikrát denně. Tak už nebyl problém jej opocené otřít.
Pro zajímavost jsem se ptala rodičů kdy měli ledničku doma a mamka si vzpoměla že když jí bylo 10-11 tak rodiče si jednu pořídily (1970-1971). Do té doby mívaly všechno ve sklepě. Když něco byl potřeba přinést poslali děvčiska a bylo. A taťka ji měli taky tak nějak, ale zapínala se jen na nedělu, když se koupilo maso.
Článek mě nadchl na tolik, že přemýšlím že to taky zkusím. Ovšem asi zůstanu věrna sklepu. Moc se mi totiž nelíbí, že bych musela ledničku větrat. Zas na druhou starnu, náš sklep není nějak moc studený. Ale budu muset trochu vylepšit krabici pod kterou bude maso zrát, protože už lítají muchy a já bych nerada, aby mi to tom mase chodily a sr... .
Takže Borůvka, hrabě Tekeli děkuji za inspiraci.