Jedno z nejdůležitějších pravidel, pouček, které můžete dostat je NDSD.
Můžu potvrdit, že jakmile ho porušíte, nečeká Vás nic dobrého. Upadne to do jakého si kruhu, spirály, věčných obav, strachů až téměř do parani.
Mám kolem sebe hodně různých druhů lidí. Někteří jsou úplně normální "strejci a tetky" a další jsou trochu zvláštní. Do těch jiných se řadí ti, co si o sobě myslí, že jsou duchovní a oduševnělí víc než jiní. Než ti normální. A velmi brzo se ukáže, že zcela ignorují pravidlo NDSD. A to je jejich cesta do pekla. A nejen jejich, ale také Vaše a moje...
Tak tedy, co to vlastně znamená NDSD? NeDělejteSiDomněnky
Berte vše tak jak je a zbytečně si nelamte hlavu tím co a je jen jinak nebo tím co si myslí ten či onen. Co se stane když...
Jakmile si přestanete v hlavě střádat síť různých domněnek, začnete si víc užívat přítomný okamžik. Naučíte se vnímat tady a teď. Dokážete jít v dešti a nepřemýšlet nad tím, že je hnusně a Vám se nechce a teď Vám bude určitě pršet za krk, a až dojdete domů. že Vás zas všichni budou otravovat, protože jste udělali... Však víte...
Když si děláme domněnky, často nás to potom vede k tomu, že máme potřebu něco změnit. Udělat něco aby se pak všechno vyvíjelo podle našich přání a představ. Máme potřebu manipulovat.
Nevím jak vy, ale já jsem skvělý manipulátor. Dokážu vmanévrovat všechno tak jak si představuju. Ale upřimně řečeno, nedělám to. Vím, že to dokážu, ale také vím, že vynaložené úsilí neodpovídá výsledku a ke všemu se mnohdy ukáže, že jsem bojovala proti něčemu úplně zbytečně. Že vlastně ani nebylo třeba něco měnit. Stačilo málo. Přijmout danou situaci tak jak je a nedělat si domněnky...
Mnohokrát jsem se pohádala doma s rodiči nebo se nepohodla s mužem a představovala si pak Bůhví co. Snažila jsem se situaci vyhrát silou nebo alespoň vše vmanévrovat do autu, stálo mě to mnoho sil, ale ve skutečnosti všechna snaha byla naprosto zbytečná. Protože protistrana vše přijala tak, jak to bylo a víc neřešila.
Takže rada pro dnešní den.
NeDělejteSiDomněnky bude se Vám žít lépe
Poutnice
Zobrazují se příspěvky se štítkemZe života. Zobrazit všechny příspěvky
Zobrazují se příspěvky se štítkemZe života. Zobrazit všechny příspěvky
čtvrtek 24. listopadu 2016
středa 23. listopadu 2016
Pra pavegan
Pra...pračlověk
pa...paleo
vegan...what else?
co dodat
Mohla bych se tvářit vznešeně a být se v prsa, že jsem pavegan.
Na rovinu přiznávám, že nejsem a nejsem ani pavegetarian ;)
Nicméně, držím se zásad, které mají společné.
Nejím obiloviny a ani pseudoobiloviny, rýži, brambory či batáty.
Mléčné výrobky jím pouze v sezóně. Mimo sezónu (v zimě) na ně ani nemám chuť.
To jsou znaky schodné s Paleo/Primal/SCD/Whole.
Také nejím luštěniny a s víceméně úspěšně se vyhýbám burákovému máslu.
Je jedno, který směr si vyberete. Mají totiž jedno společné.
Průmyslově vyráběné potraviny jsou z jídelníčku, ze života, vyřazeny.
A v tomto se schodují všechny výživové směry. Pokud je to zabalené v neonovém pytlíku s nápisy FIT či Lifestyle, je to jen a pouze reklama. Proto hodně výrobců potravin "s přírodní chutí" začalo jít na spotřebitele právě přes vizuální stránku. Protože přiznejme si, obal prodává.
Takže na nás začínají útočit ty samé šmakulády jen v jiných obalech, které evokují eko a mají za úkol vytvářet dojem toho, jak moc jsou zdravé a chutné.
A veggie? Necítím se být vegetariánem, i když maso nejím. Je to příliš velký závazek na to, abych jím mohla být už na vždy. Nedokážu říct co mé tělo bude potřebovat za x let či až budu těhotná.
Takže pavegan. V podstatě je to 2v1.
Dokonce si myslím, že je to blíž k paleo než když jíte 3x denně steak.
Ne každý den se podařilo ulovit mamuta. Někdy byl pračlověk i týdny jen na kořinkách. A když se podařilo a našel něco co rostlo a bylo to jedlé, tak na tom byl dokud se to dalo jíst.
V mém případě to v předjaří byl na medvědí česnek a kopřivy, v létě cukety, teď na podzim dýně a červená řepa.
Hodně lidí má spojené paleo či whole s bílkovinovou dietou. Je to celkem častý omyl. Pokud maso jíte, mělo by být jen ve formě přílohy, něčeho navíc.
Klasická fitness strava na nás tlačí s tím, že bílkoviny by měly být zastoupeny v každém jídle. Ve skutečnosti to není nutné. Fitness je posedlé přemírou bílkovin, ale zároveň je silně paranoidní, protože varuje před jejich nadužíváním selháváním ledvin. Což také není pak úplně pravda. No a pokud byste se náhodou o své ledviny nebáli, tak nasadí silnější kalibr a postraší nás dnou.
A teď nás čeká překvapení - dna není o bílkovinách.
Dna souvisí se sacharidy a s tím, že naše detoxikační orgány nefungují tak jak by měly.
Ale o detoxikaci zas někdy (brzo) příště.
Pokud se snažíte vymyslet nějaké jídlo které je pavegan tak co takhle například květák na mozeček, lečo bez klobásku, špenát, variace na bramboráčky ať už klasicky z brambor nebo třeba cukety či kapusty. A pokud je nechcete utopit v oleji, můžete je zkusit upéct v troubě.
pa...paleo
vegan...what else?
co dodat
Mohla bych se tvářit vznešeně a být se v prsa, že jsem pavegan.
Na rovinu přiznávám, že nejsem a nejsem ani pavegetarian ;)
Nicméně, držím se zásad, které mají společné.
Nejím obiloviny a ani pseudoobiloviny, rýži, brambory či batáty.
Mléčné výrobky jím pouze v sezóně. Mimo sezónu (v zimě) na ně ani nemám chuť.
To jsou znaky schodné s Paleo/Primal/SCD/Whole.
Také nejím luštěniny a s víceméně úspěšně se vyhýbám burákovému máslu.
Je jedno, který směr si vyberete. Mají totiž jedno společné.
Průmyslově vyráběné potraviny jsou z jídelníčku, ze života, vyřazeny.
A v tomto se schodují všechny výživové směry. Pokud je to zabalené v neonovém pytlíku s nápisy FIT či Lifestyle, je to jen a pouze reklama. Proto hodně výrobců potravin "s přírodní chutí" začalo jít na spotřebitele právě přes vizuální stránku. Protože přiznejme si, obal prodává.
Takže na nás začínají útočit ty samé šmakulády jen v jiných obalech, které evokují eko a mají za úkol vytvářet dojem toho, jak moc jsou zdravé a chutné.
A veggie? Necítím se být vegetariánem, i když maso nejím. Je to příliš velký závazek na to, abych jím mohla být už na vždy. Nedokážu říct co mé tělo bude potřebovat za x let či až budu těhotná.
Takže pavegan. V podstatě je to 2v1.
Dokonce si myslím, že je to blíž k paleo než když jíte 3x denně steak.
Ne každý den se podařilo ulovit mamuta. Někdy byl pračlověk i týdny jen na kořinkách. A když se podařilo a našel něco co rostlo a bylo to jedlé, tak na tom byl dokud se to dalo jíst.
V mém případě to v předjaří byl na medvědí česnek a kopřivy, v létě cukety, teď na podzim dýně a červená řepa.
Hodně lidí má spojené paleo či whole s bílkovinovou dietou. Je to celkem častý omyl. Pokud maso jíte, mělo by být jen ve formě přílohy, něčeho navíc.
Klasická fitness strava na nás tlačí s tím, že bílkoviny by měly být zastoupeny v každém jídle. Ve skutečnosti to není nutné. Fitness je posedlé přemírou bílkovin, ale zároveň je silně paranoidní, protože varuje před jejich nadužíváním selháváním ledvin. Což také není pak úplně pravda. No a pokud byste se náhodou o své ledviny nebáli, tak nasadí silnější kalibr a postraší nás dnou.
A teď nás čeká překvapení - dna není o bílkovinách.
Dna souvisí se sacharidy a s tím, že naše detoxikační orgány nefungují tak jak by měly.
Ale o detoxikaci zas někdy (brzo) příště.
Pokud se snažíte vymyslet nějaké jídlo které je pavegan tak co takhle například květák na mozeček, lečo bez klobásku, špenát, variace na bramboráčky ať už klasicky z brambor nebo třeba cukety či kapusty. A pokud je nechcete utopit v oleji, můžete je zkusit upéct v troubě.
úterý 22. listopadu 2016
Každý, kdo kdy držel protokol Whole, tvrdí, že se mu úžasným způsobem zlepšil spánek.
Mě teda rozhodně ne. Můj neolitický muž chrápe a to střídá s chrochtáním až chroptěním.
Myslím, že už jsem pochopila, proč se lidé odstěhovali z jeskyní a začaly si stavět chýše. Bo v nich ten chrapot tak strašně nerezonuje...
Mě teda rozhodně ne. Můj neolitický muž chrápe a to střídá s chrochtáním až chroptěním.
Myslím, že už jsem pochopila, proč se lidé odstěhovali z jeskyní a začaly si stavět chýše. Bo v nich ten chrapot tak strašně nerezonuje...
pondělí 21. listopadu 2016
Konečně začátek,
...a tak jsem se znovu ocitla na rozcestí...
Začala jsem od konce, začala jsem u sebe.
Vždy jsem měla sebe až na konci. Ale nějak mi došlo, že já jsem ten, s kým musím vydržet až do konce. Že ať se stane cokoliv, musím zůstat věrná sama sobě. Ne že musím, ale vlastně chci. Protože, skrze sebe vnímám ostatní a ostatní vnímají mě. Jak můžu dělat ostatním Světlo, přinášet čistou lásku, když sama se utápím ve tmě a bolesti.
Keep up - je mantra pro věk Vodnáře. Dlouho jsem ji chápala špatně.
Vydžte = zakousni se a vydž. Tak jsem ji vnímala.
Ale její význam je pro mě nyní trochu jiný.
Zůstaň věrná sama sobě, tak ji teď cítím. I když lze vyložit ještě dál, toto je pro mě hlavní význam. Hlavní sdělení. Yogi Bhajan ji vysvětluje dál.
Nikdy nezklamte sami sebe.
Nikdy nezklamte nikoho jiného.
Nikdy se nepřipojuj, k ničemu co nedodržíš (můj překlad)
Zůstaň věrný nejen sobě, ale i navzdory sobě. Je to o závazku, který každý v sobě máme a který nám pomůže k prohloubení a poznání všech aspektů života, důvěry, odvahy, soucitu.
I když se člověk neustále mění a vyvíjí, může časem změnit názor, úhel pohledu, ale v zásadních věcech by měl svým zásadám zůstat věrný.
Vždy když mám krizi, depresi nebo smutek, rozvibruji, rozdmýchám v sobě věrnost, lásku a pokoru ke své duši a aspoň chvilku si medituji se svým duchovním jménem Prem Shabad Kaur.
Začala jsem od konce, začala jsem u sebe.
Vždy jsem měla sebe až na konci. Ale nějak mi došlo, že já jsem ten, s kým musím vydržet až do konce. Že ať se stane cokoliv, musím zůstat věrná sama sobě. Ne že musím, ale vlastně chci. Protože, skrze sebe vnímám ostatní a ostatní vnímají mě. Jak můžu dělat ostatním Světlo, přinášet čistou lásku, když sama se utápím ve tmě a bolesti.
Keep up - je mantra pro věk Vodnáře. Dlouho jsem ji chápala špatně.
Vydžte = zakousni se a vydž. Tak jsem ji vnímala.
Ale její význam je pro mě nyní trochu jiný.
Zůstaň věrná sama sobě, tak ji teď cítím. I když lze vyložit ještě dál, toto je pro mě hlavní význam. Hlavní sdělení. Yogi Bhajan ji vysvětluje dál.
Nikdy nezklamte sami sebe.
Nikdy nezklamte nikoho jiného.
Nikdy se nepřipojuj, k ničemu co nedodržíš (můj překlad)
Zůstaň věrný nejen sobě, ale i navzdory sobě. Je to o závazku, který každý v sobě máme a který nám pomůže k prohloubení a poznání všech aspektů života, důvěry, odvahy, soucitu.
I když se člověk neustále mění a vyvíjí, může časem změnit názor, úhel pohledu, ale v zásadních věcech by měl svým zásadám zůstat věrný.
Vždy když mám krizi, depresi nebo smutek, rozvibruji, rozdmýchám v sobě věrnost, lásku a pokoru ke své duši a aspoň chvilku si medituji se svým duchovním jménem Prem Shabad Kaur.
Mezolit...
...Mezolit (z řec. mesos, μεσος = střední a lithos, λιθος = kámen) nebo také střední doba kamenná označuje období mezi 10 000 př. n. l. až 8000 př. n. l. a končí začátkem neolitizace Evropy. Mezolit je pokračováním paleolitu za změněných přírodních podmínek a spíše jen tradičně uznáván za samostatné období. zdroj tetička Wiki
Asi tak bych nazvala to jak teď žiju, jím a piju :) Je to něco mezi Paleo - fitness - mainstream.
Ve zkratce se držím hlavních bodů Paleo a kombinuji s vege a hlavně se snažím poslouchat sama sebe. Což je celkem změna.
Kdysi se mi podařilo poměrně dost zhubnout, začínala jsem na nějakých 100-105kg a jednu chvilku jsem se dostala lehce pod 60kg. Zpětně připouštím, že jsem byla hubená jak pes. A i když jsem cvičila, neměla jsem bůhví jak senzační postavu. Několik let jsem poctivě měřila, vážila a zapisovala vše, co jsem strčila do pusy.
Jenže jsem pak přestala jsem mít s jídla radost, jídlo přestalo mít jakoukoliv chuť, vůni. Vše se točilo jen kolem poměru sacharidů, bílkovin a tuků. Týden dopředu jsem si psala jídelníček. Byla ve stresu, když mi něco nevycházelo, zahazovala jsem kousky okurky, rajčete, salátu, protože už by se mi nevyšla do maker.
Jediný výsledek byl ten, že mi začalo trochu (čti silně) hrabat. Začala jsem se přejídat. Pak přišlo špatný svědomí. To mě pak vzalo se sebou do obchodu, kde jsem si koupila různé dobrůtky, koblížky, tatrančičky, čokoládičky. A všechno jsem to pěkně NATAJŇAČKU spapala. No a pak přišlo ještě černější svědomíčko a tak dokola. Mezi tím jsem si snižovala příjem na nějakých 1300kcal denně.
Těchto fází jsem si prožila několik. Někdy mám tendence k tomu být příliš radikální, takže buď jsem se držela přesně vypočítaných čísel a nebo jsem jedla jak neurvala...
Vše vyvrcholilo letos na přelomu září a října. Každou neděli jsem si chodila do cukrárny pro dortíček, pak i v sobotu a nakonec každý den pro tři kousky...
A v ten okamžik jsem si skoro uvědomila, že je čas na změnu.
Skoro říkám proto, že jsem ještě mezitím musela onemocnět a k tomu si projít drobnými úrazy jen proto, aby mi došlo, že něco dělám špatně.
To něco se netýkalo jen stravy, bylo to volání mé duše, která moc dobře věděla jak jsem uvnitř nešťastná a unavená. Proto mi do cesty přivedla pár zranění abych se mohla zastavit, rozhlídnout se a rozhodnout co dál.
.... a tak jsem byla opět na rozcestí...
Asi tak bych nazvala to jak teď žiju, jím a piju :) Je to něco mezi Paleo - fitness - mainstream.
Ve zkratce se držím hlavních bodů Paleo a kombinuji s vege a hlavně se snažím poslouchat sama sebe. Což je celkem změna.
Kdysi se mi podařilo poměrně dost zhubnout, začínala jsem na nějakých 100-105kg a jednu chvilku jsem se dostala lehce pod 60kg. Zpětně připouštím, že jsem byla hubená jak pes. A i když jsem cvičila, neměla jsem bůhví jak senzační postavu. Několik let jsem poctivě měřila, vážila a zapisovala vše, co jsem strčila do pusy.
Jenže jsem pak přestala jsem mít s jídla radost, jídlo přestalo mít jakoukoliv chuť, vůni. Vše se točilo jen kolem poměru sacharidů, bílkovin a tuků. Týden dopředu jsem si psala jídelníček. Byla ve stresu, když mi něco nevycházelo, zahazovala jsem kousky okurky, rajčete, salátu, protože už by se mi nevyšla do maker.
Jediný výsledek byl ten, že mi začalo trochu (čti silně) hrabat. Začala jsem se přejídat. Pak přišlo špatný svědomí. To mě pak vzalo se sebou do obchodu, kde jsem si koupila různé dobrůtky, koblížky, tatrančičky, čokoládičky. A všechno jsem to pěkně NATAJŇAČKU spapala. No a pak přišlo ještě černější svědomíčko a tak dokola. Mezi tím jsem si snižovala příjem na nějakých 1300kcal denně.
Těchto fází jsem si prožila několik. Někdy mám tendence k tomu být příliš radikální, takže buď jsem se držela přesně vypočítaných čísel a nebo jsem jedla jak neurvala...
Vše vyvrcholilo letos na přelomu září a října. Každou neděli jsem si chodila do cukrárny pro dortíček, pak i v sobotu a nakonec každý den pro tři kousky...
A v ten okamžik jsem si skoro uvědomila, že je čas na změnu.
Skoro říkám proto, že jsem ještě mezitím musela onemocnět a k tomu si projít drobnými úrazy jen proto, aby mi došlo, že něco dělám špatně.
To něco se netýkalo jen stravy, bylo to volání mé duše, která moc dobře věděla jak jsem uvnitř nešťastná a unavená. Proto mi do cesty přivedla pár zranění abych se mohla zastavit, rozhlídnout se a rozhodnout co dál.
.... a tak jsem byla opět na rozcestí...
čtvrtek 16. dubna 2015
Změna
Člověk míní a Pán Bůh mění...
Chtěla jsem vytrvat, ale bohužel budu asi muset o víkendu přerušit protokol. Jsem mimo domov, což by tak nevadilo, ale v sobotu jsem ve škole a součástí bude i společný vegetariánský oběd bez bílého cukru a mouky. Tak jsem zvědavá. Vzhledem k tomu, že nás tam je hodně a je to slavnostní oběd, netroufám si odmítnout. Ostatně i Dalajláma ač vegetarián, jí to co mu nabídnou, když je některé ze svých cest. I když je to maso... Doma si ho nejí...
Ale mám v plánu si vít svoje jídlo a jak to jen pude, budu jíst to co chci. To co mám.
Chtěla jsem vytrvat, ale bohužel budu asi muset o víkendu přerušit protokol. Jsem mimo domov, což by tak nevadilo, ale v sobotu jsem ve škole a součástí bude i společný vegetariánský oběd bez bílého cukru a mouky. Tak jsem zvědavá. Vzhledem k tomu, že nás tam je hodně a je to slavnostní oběd, netroufám si odmítnout. Ostatně i Dalajláma ač vegetarián, jí to co mu nabídnou, když je některé ze svých cest. I když je to maso... Doma si ho nejí...
Ale mám v plánu si vít svoje jídlo a jak to jen pude, budu jíst to co chci. To co mám.
úterý 14. dubna 2015
3. den
Co napsat? Cítím se ok. Možná trochu unavená, trochu smutná a nervozní. Ale nemyslím si, že by bylo na vině Whole. Doma děláme nějaké úpravy - měníme okna. Dítě má zítra přijímací zkoušky na SŠ. Přemýšlím, jak se dostat na místo určení. Ráda bych jela autem, ale všichni mě odrazují, že je to daleko a na čas se špatně jezdí. Asi pojedeme vlakem, ale tam jsou celkem prostoje. To zas odrazuje mě...
Ráno bude celkem hektické, takže ideální příležitost jak si otestovat vůli před víkendem. Vstávat budu v 5.00, což je normální. Chci si ještě zacvičit Suriya Kriyu. To je půl hodiny i s meditací. Ještě nevím, kterou vyberu, ale pár typů mám. Pak se opláchnout, oblíct, skočit pro krásně vypečené a křupavé rohlíčky a hurá na cesty.
Ráda bych si udělala ještě nějakou sestavu při čekání na Dítě. Budu mít 2x hodinu čas, tak uvidíme. Najdu si někde nějaký tichý kout a v rozkvetlé zahradě na sluníčku si zacvičím sestavu na auru. Moc pěkná představa, ovšem pravděpodobně asi to jen představuju.
V podvečer mám domluveného klienta na splátky. Raději bych se tou dobou viděla venku, ale byznys je bohužel důležitější. Tak doufám, že aspoň večerní trénink klapne.
Ráno bude celkem hektické, takže ideální příležitost jak si otestovat vůli před víkendem. Vstávat budu v 5.00, což je normální. Chci si ještě zacvičit Suriya Kriyu. To je půl hodiny i s meditací. Ještě nevím, kterou vyberu, ale pár typů mám. Pak se opláchnout, oblíct, skočit pro krásně vypečené a křupavé rohlíčky a hurá na cesty.
Ráda bych si udělala ještě nějakou sestavu při čekání na Dítě. Budu mít 2x hodinu čas, tak uvidíme. Najdu si někde nějaký tichý kout a v rozkvetlé zahradě na sluníčku si zacvičím sestavu na auru. Moc pěkná představa, ovšem pravděpodobně asi to jen představuju.
V podvečer mám domluveného klienta na splátky. Raději bych se tou dobou viděla venku, ale byznys je bohužel důležitější. Tak doufám, že aspoň večerní trénink klapne.
pondělí 13. dubna 2015
Česnek II.
Poprvé jsem se s ním setkala na střední v Přerově. Má bývalá láska mě zatáhla do Žebračky (část lužního parku) s tím, že mi chce něco ukázat. Červenala jsem se jako školačka a čekala nějaký neslušný návrh. Docela mě překvapilo, když utrhl nějaké šáší a dal mi okoštovat. První moment jsem nechtěla, čekala jse, že to bude nějaká pekelně psychotropní bylina. Byla jsem celkem překvapená, že to "obyčejný" byl česnek. Žádné zákeřné bejlí, po kterém bych byla povolnější. Prostě česnek.
Medvědí se mu říká, protože "vylézá" ze země v tu dobu, kdy se budí medvědi. První jarní bylina. Stejně jako oni, silná a majestnátní.
Kvete v podstatě jen krátce. Po odkvětu listy brzy zasychají. A až do dalšího jara čekají v zemi. Od konce února, do konce dubna je ideální čas na jeho sběr. Kvete někdy až ke konci května, ale to už je jeho síla za vrcholem. Záleží na lokalitě a na tom jak teplé jaro je. Voní (překvapivě) po česneku. Ale je jemnější než klasický česnek setý. Někdy se může zaměnit s konvalinkou, ale ta má raději sušší půdy.
Pesto z medvědího česneku a parmazánu
200 g medvědího česneku
20 ml lněného oleje
50 g parmazánu
10 g sezamového semínka
2 g soli
Medvědí se mu říká, protože "vylézá" ze země v tu dobu, kdy se budí medvědi. První jarní bylina. Stejně jako oni, silná a majestnátní.
Kvete v podstatě jen krátce. Po odkvětu listy brzy zasychají. A až do dalšího jara čekají v zemi. Od konce února, do konce dubna je ideální čas na jeho sběr. Kvete někdy až ke konci května, ale to už je jeho síla za vrcholem. Záleží na lokalitě a na tom jak teplé jaro je. Voní (překvapivě) po česneku. Ale je jemnější než klasický česnek setý. Někdy se může zaměnit s konvalinkou, ale ta má raději sušší půdy.
Po sběru je vhodné jej rychle zpracovat. Buď se může sušit, zamrazit. Ve vlhké utěrce vydrží pár dní v ledničce. Ale asi bude v ledničce vše vonět česnekem. Já zvolila další možnost. Našrotovola jsem ho se solí a olejem. Zavíčkovala do sklenic a dala do ledničky. Je neuvěřitelné, jakou si zachoval úžasnou barvu. Na fotce to nejde moc dobře vidět, ale je to krásně sytá zelená, téměř jedovatá barva.
Česnek medvědí má vysoký obsah vitamínu C. Ten je důležitým antioxidantem pro naši imunitu, tím že stimuluje tvorbu bílých krvinek, zajišťuje zdraví kostí, zubů, cév, lepší vstřebatelnost železa. Pro zajímavot 100g česneku obsahuje 150mg vitamínu C, jablka ho mají pouze 4mg.
Dále obsahuje, stejně jako cibule, je silně antibakteriální allicin. Odtud jeho latinský název. Což je silice, obsahující organické sloučeniny síry. Zdroj charakteristické vůně. Ale až porušením listového pletiva se uvolní enzym, jehož působením se alliin proměňuje na allicin. Voňavé lístečky tedy mixujme v lahodné pesto, výživné smoothie, případně je přidávejme do salátu, pečlivě nakrájené nadrobno. Allicin pomůže při chřipce, nachlazení, při respiračních problémech, angínách, průjmech, mírní tuberkulózu, potírá stafylokoky a streptokoky, zabíjí prvoky trichomony, kteří jsou příčinou ženských vaginálních onemocnění. Dále předchází vzniku oparů, podporuje hojení ran, právě i díky vitamínu C, o kterém jsme hovořili výše, pomáhá likvidovat kandidu a chránit nás tak před celou řadu nepříjemných jevů, které jdou ruku v ruce s kvasinkovou infekcí.
Bohužel allicin je bohužel sloučeninou nestálou. Když jej chceme využít k léčbě, je vhodné jej přidávat pravidelně. V Číně, při jakékoli bakteriální či virové nákaze, doporučují užívat česnek každé dvě hodiny.
Také má vysoký obsah železa, toho mají hlavně ženy a sportovci málo. Při zánětlivém onemocnění střev, jako je Crohnova choroba, ulcerózní kolitida je pravděpodobný jeho nedostatek. Ten je provázen bledostí, dýchavičností, únavou, u žen ztrátou menstruace. Je vhodné doplněvat železo hspíš dopoledne, tělo jej umí v tuto dobu lépe využít. A také není od věci omezit černý čaj. Ten snižuje jeho vstřebávání až o 60%.
Medvědí česnek je silná detoxikační potravina. Ale nejúčinnější je za syrova.
Bohužel allicin je bohužel sloučeninou nestálou. Když jej chceme využít k léčbě, je vhodné jej přidávat pravidelně. V Číně, při jakékoli bakteriální či virové nákaze, doporučují užívat česnek každé dvě hodiny.
Také má vysoký obsah železa, toho mají hlavně ženy a sportovci málo. Při zánětlivém onemocnění střev, jako je Crohnova choroba, ulcerózní kolitida je pravděpodobný jeho nedostatek. Ten je provázen bledostí, dýchavičností, únavou, u žen ztrátou menstruace. Je vhodné doplněvat železo hspíš dopoledne, tělo jej umí v tuto dobu lépe využít. A také není od věci omezit černý čaj. Ten snižuje jeho vstřebávání až o 60%.
Medvědí česnek je silná detoxikační potravina. Ale nejúčinnější je za syrova.
Ve zkratce medvědí česnek pomáhá při:
vysokém krevním tlaku,
vysokém krevním tlaku,
poruchách srdečního rytmu,
akutních a chronických průjmech,
léčbě mykóz a plísní,
akutních a chronických průjmech,
léčbě mykóz a plísní,
působí močopudně - tím pročišťuje,
ničí parazity a střevní bakterie
je výborný při oslabeném nervovém systému
Našla jsem několik receptů. Zde jsou:
Našla jsem několik receptů. Zde jsou:
Pesto z medvědího česneku a parmazánu
200 g medvědího česneku
20 ml lněného oleje
50 g parmazánu
10 g sezamového semínka
2 g soli
Medvědí česnek omyjeme, společně s olejem vložíme do mixéru a jemně umixujeme. Přidáme parmazán, sůl a sezamové semínko. Pár vteřin ještě mixujeme, nicméně se snažíme zachovat strukturu semínka a kousky sýru. Umístíme do skleničky, směs zalijeme ještě troškou dobrého oleje, pečlivě uzavřeme a necháme odpočívat v lednici. Vydrží několik měsíců.
Já bych recept lehce upravila. Místo lněného oleje bych použila buď slunečnicový, avokádový či olivový. Lněný rychle žlukne a ztrácí své benefiny.
Banánové smoothie s medvědím česnekem
2 zralé banány
100 g medvědího česneku
10 g medu či melasy
Banánové smoothie s medvědím česnekem
2 zralé banány
100 g medvědího česneku
10 g medu či melasy
Banány, medvědí česnek i melasu vložíme do mixéru. Mixujeme do požadované konzistence
Špenát z medvědího česneku
500 g medvědího česneku
1 cibule
1 vejce
1 PL lněného oleje
20 g slunečnicového semínka
himalájská sůl
voda
Špenát z medvědího česneku
500 g medvědího česneku
1 cibule
1 vejce
1 PL lněného oleje
20 g slunečnicového semínka
himalájská sůl
voda
Medvědí česnek umyjeme, nakrájíme nadrobno, stejně tak cibulku, vše dáme do pánve, společně se semínkem, solí zalijeme vodou a dusíme 20 minut, ke konci do směsi přidáme vajíčko a ještě chvíli prohřejeme. Pro lepší stravitelnost a využitelnost živin přidáváme olej až na úplný závěr. Již nevaříme, servírujeme k pečeným bramborům či jakékoli jiné zdravé příloze.
Já jej v podobě jednoduchého pesta (česnek, sůl, olej) přidávám téměř všude. Do polévky, ale až na talířku. Do salátů. Na burgry. Na chleba s máslem. Už jsem zkoušela i jen s jablíčkem.
Já jej v podobě jednoduchého pesta (česnek, sůl, olej) přidávám téměř všude. Do polévky, ale až na talířku. Do salátů. Na burgry. Na chleba s máslem. Už jsem zkoušela i jen s jablíčkem.
A co vy a česnek?
Česnek
Konečně. Po deseti letech, kdy bydlíme u lužního lesa, jsem byla na lovu medvědího česneku.
Hledala jsem ho už vloni, a nenašla. Tchýně mi radila vloni, kam pro ně. Ale nakonec jsem zjistila, že to jsou jen její dohady a že sama v lužním lese ještě za celých 65 let nebyla...
Ale letos ho mám. Musela jsem se zeptat zkušenějších a hle, mám ho. Bylo mi jasné, že někde musí být. Ale kde? Potkávala jsem celá procesí jak si nesou česnek a já nic. To mi bylo divné. Takto, že já, která mám prochozené různé chodníčky a cestičky jsem neviděla ani list a paničky na podpatcích si důležitě nosí celé košíčky? Nakonec jsem nebyla až tak úplně mimo. Stačilo se dát po cestě trochu víc vpravo a do pěti minut jsem ho našla.
Zjistila jsem, že palestina je ta nejlepší travnica. Rozložila jsem ji, natrhala trochu česneku. Zavázala, hodila přes rameno a mohla pokračovat dál. Měla jsem lehce obavy, jestli jsem nenasbírala konvalinky. Ale stačí jedno čuchnutí a je to jasné. :)
Takže teď už ho jen zpracovat. Mám v plánu ho nasekat a smíchat se solí a olejem. Bohužel se k tomu dostanu až večer, tak doufám že mi nesplesniví.
Hledala jsem ho už vloni, a nenašla. Tchýně mi radila vloni, kam pro ně. Ale nakonec jsem zjistila, že to jsou jen její dohady a že sama v lužním lese ještě za celých 65 let nebyla...
Ale letos ho mám. Musela jsem se zeptat zkušenějších a hle, mám ho. Bylo mi jasné, že někde musí být. Ale kde? Potkávala jsem celá procesí jak si nesou česnek a já nic. To mi bylo divné. Takto, že já, která mám prochozené různé chodníčky a cestičky jsem neviděla ani list a paničky na podpatcích si důležitě nosí celé košíčky? Nakonec jsem nebyla až tak úplně mimo. Stačilo se dát po cestě trochu víc vpravo a do pěti minut jsem ho našla.
Zjistila jsem, že palestina je ta nejlepší travnica. Rozložila jsem ji, natrhala trochu česneku. Zavázala, hodila přes rameno a mohla pokračovat dál. Měla jsem lehce obavy, jestli jsem nenasbírala konvalinky. Ale stačí jedno čuchnutí a je to jasné. :)
Takže teď už ho jen zpracovat. Mám v plánu ho nasekat a smíchat se solí a olejem. Bohužel se k tomu dostanu až večer, tak doufám že mi nesplesniví.
pátek 10. dubna 2015
Zkamenělý dítě...
Dostali jsme dítě. Nebo lépe řečeno, ukradli jsme dítě :)
Na začátku listopadu k nám do rodiny přibylo nové dítě. Žádné miminko, ale už skoro hotový, 14ctiletý člověk. Rodiče Dítě ponechalo v Praze a jelo k nám na Moravu. Mělo 172cm a 52 kg. Jeho zdravotní stav, byl žalostný. Po 3 týdnech nitrožílní výživy, bylo celkem vyhladovělé. Na začátku nemohlo vyjít bez odpočinku do patra. Takto vypadalo po atace Crohnovy choroby.
Bylo slebé, ale šťastné. Po roce dosáhlo svého. Uteklo z Prahy...
Dneska už spokojeně chodí do školy, připravuje se na přijímačky na SŠ. Nebo aspoň by mělo. Ven stále moc nechodí, protože s vrstevníky si moc nerozumí. Po tom, co párkrát uteklo hrobníkovy z lopaty, se vlastně ani nedivím, že si s něma nemá co říct. Nespojuje je absolutně žádný společný zájem. A popravdě, dítě jimi lehce opovrhuje...
Je hodně emočně hladná. Občas říkám, že je to malý klokánek (z Klokánku pro děti). Hlavně ze začátku se potřebovala pořád s někým objímat, někoho se držet.. Teď už je to lepší. Potřebuje chválit a obdiv. Je sice velmi šikovná, na co šáhne, to se jí daří. Ale nic ji nebaví, netěší. Chybí ji ten drajv, zápal a nadšení. Nevím jestli je to projev osobnostního rysu nebo Crohna. Velmi ráda se nechá obskakovat. Dokonce bych řekla, že je líná se i najíst. Pokud jí jídlo nepřinesu pod nos, sama se mnohdy ani nenaobědvá...
Přes všechny její vady a chyby, ji milujeme. I přes to že umí rozeštvávat. Umí být falešná, sobecká, neupřimná, lže. Přes to všechno bych ji nerada vracela zpět. Jednak k nám už patří a také nevím jak by to s ní dopadlo doma v Praze...
Na začátku listopadu k nám do rodiny přibylo nové dítě. Žádné miminko, ale už skoro hotový, 14ctiletý člověk. Rodiče Dítě ponechalo v Praze a jelo k nám na Moravu. Mělo 172cm a 52 kg. Jeho zdravotní stav, byl žalostný. Po 3 týdnech nitrožílní výživy, bylo celkem vyhladovělé. Na začátku nemohlo vyjít bez odpočinku do patra. Takto vypadalo po atace Crohnovy choroby.
Bylo slebé, ale šťastné. Po roce dosáhlo svého. Uteklo z Prahy...
Dneska už spokojeně chodí do školy, připravuje se na přijímačky na SŠ. Nebo aspoň by mělo. Ven stále moc nechodí, protože s vrstevníky si moc nerozumí. Po tom, co párkrát uteklo hrobníkovy z lopaty, se vlastně ani nedivím, že si s něma nemá co říct. Nespojuje je absolutně žádný společný zájem. A popravdě, dítě jimi lehce opovrhuje...
Je hodně emočně hladná. Občas říkám, že je to malý klokánek (z Klokánku pro děti). Hlavně ze začátku se potřebovala pořád s někým objímat, někoho se držet.. Teď už je to lepší. Potřebuje chválit a obdiv. Je sice velmi šikovná, na co šáhne, to se jí daří. Ale nic ji nebaví, netěší. Chybí ji ten drajv, zápal a nadšení. Nevím jestli je to projev osobnostního rysu nebo Crohna. Velmi ráda se nechá obskakovat. Dokonce bych řekla, že je líná se i najíst. Pokud jí jídlo nepřinesu pod nos, sama se mnohdy ani nenaobědvá...
Přes všechny její vady a chyby, ji milujeme. I přes to že umí rozeštvávat. Umí být falešná, sobecká, neupřimná, lže. Přes to všechno bych ji nerada vracela zpět. Jednak k nám už patří a také nevím jak by to s ní dopadlo doma v Praze...
čtvrtek 9. dubna 2015
Den 16. a 17.
Únava. Velká a překvapující.
Deprese. Náhlá. Bez příčiny.
V tomto duchu byl závěr šestnáctého dne. Docela mě to dostalo. Nečekala jsem takový stav po tak dlouhé době. Přes den jsem se cítila dobře. Odpoledne nebo spíš v podvečer, jsem byla s mamkou a psi na procházce. Příjemně jsme se prošly. Byl krásný večer. A už jsem cítila, že něco není v úplně nejlepším pořádku. Že něco je shnilého ve státě Dánském. No, byla jsem to já.
Po procházce jsem jela domů. A ač jsem měla v plánu ještě cvičit HIIT a sestavu pro posílení aury. Nedokázala jsem to. Převlíkla jsem se. Pustila hudbu. Nedokážu cvičit v tichu. Stála jsem tam a nic. Nedokázala jsem se pohnout. Tak jsem se převlíkla zpátky a jela ještě nakoupit...
... Doma jsem místo jakéhokoliv pohybu jedla. Chytla jsem žravku. Šílenou. Sice v rámci protokolu, ale přece. Uvidíme, jaké budou následky. Den 19. to rozkryje.
Večer jsem usínala smutná, rozhozená a stále hladová.
17. ráno se mi chtělo spát. Nechtělo se mi cvičit, nechtělo se mi vstávat a ani se jít umýt. Překonala jsem se. Smutek a tíha mi vydržely až skoro do poledne. A taky se mě drží prokrastinace. Nemám ráda prokrastinaci. Je to blbost. Pak se mi totiž kupí prokrastinované mrtvolky ve skříni. Musím je zakopat dřív než začnou hnít a tlít. Grrrr na ně. Jedeme dál.
Deprese. Náhlá. Bez příčiny.
V tomto duchu byl závěr šestnáctého dne. Docela mě to dostalo. Nečekala jsem takový stav po tak dlouhé době. Přes den jsem se cítila dobře. Odpoledne nebo spíš v podvečer, jsem byla s mamkou a psi na procházce. Příjemně jsme se prošly. Byl krásný večer. A už jsem cítila, že něco není v úplně nejlepším pořádku. Že něco je shnilého ve státě Dánském. No, byla jsem to já.
Po procházce jsem jela domů. A ač jsem měla v plánu ještě cvičit HIIT a sestavu pro posílení aury. Nedokázala jsem to. Převlíkla jsem se. Pustila hudbu. Nedokážu cvičit v tichu. Stála jsem tam a nic. Nedokázala jsem se pohnout. Tak jsem se převlíkla zpátky a jela ještě nakoupit...
... Doma jsem místo jakéhokoliv pohybu jedla. Chytla jsem žravku. Šílenou. Sice v rámci protokolu, ale přece. Uvidíme, jaké budou následky. Den 19. to rozkryje.
Večer jsem usínala smutná, rozhozená a stále hladová.
17. ráno se mi chtělo spát. Nechtělo se mi cvičit, nechtělo se mi vstávat a ani se jít umýt. Překonala jsem se. Smutek a tíha mi vydržely až skoro do poledne. A taky se mě drží prokrastinace. Nemám ráda prokrastinaci. Je to blbost. Pak se mi totiž kupí prokrastinované mrtvolky ve skříni. Musím je zakopat dřív než začnou hnít a tlít. Grrrr na ně. Jedeme dál.
úterý 7. dubna 2015
Týden první
Začínám druhou třetinu Whole. Neuvěřitelné. Ale příjemné.
Po psychické stránce si myslím, že bez problémů. Výkyvy nálad se nějak výrazně nekonají. Výraznější únava také ne. Chutě mě samozřejmě trochu honí, ale to ještě chvilku asi budou.
Co se týká tělesných projevů, tak nic mimořádného se neděje. Zažívání funguje jak má. Nebo jak jsem zvyklá. Takže vlastně ano,jede tak jak má. Někdy mě přepadne lehčí slabost, ale nejsem si jistá, její příčinou. A nikdy není tak silná, abych po ní nějak usilovně pátrala. Nic, co by nepořešil menší šlofíček. :)
Velká a výrazná změna, je spánek. U rodičů jsem vždycky spala jak mimino. Ale u přítele to byl problém. Vždycky. Před Whole, při Whole, za Whole. Před devíti lety, vloni i předloni. Prostě fuck furt. Ale poslední týden, nechci to zakřiknout, usínám odhaduji do 20 minut a probudím se maximálně 1x a pak chvilku před budíkem lehce procitám. To je pro mě obrovská, úžasná záležitost. Předpokládám, že jak se bude můj spánkový deficit snižovat bude mi zas o něco lépe ve všech směrech.
Co se ovšem dál mění a vyvíjí je ekzém. Ranky se zatahují. Momentálně se nové nedělají. Stará kůže se loupe a mladé jizvy jsou ještě takové nijaké. Slabé, tenké a bolavé. Takže OK.
V jídelníčku změny nedělám. Sázím na jistotu. Alespoň v pracovní týden. Klasika co mě zasytí a nestresuje. Příjem makroživin mám zhruba S 10%, B 25%, T 65%. Takto je to pro mě ideální.
Ani co se týče sportu změny žádné. Procházka se psem, HIIT, Tabata, kundalini joga, meditace. HIIT a Tabata není ovšem každý den. A ani časově nejsou nijak náročné. Do 20minut 3-4x týdně. Ovšem jógu a meditaci dělám denně.
Závěr? Jedu dál :)
Po psychické stránce si myslím, že bez problémů. Výkyvy nálad se nějak výrazně nekonají. Výraznější únava také ne. Chutě mě samozřejmě trochu honí, ale to ještě chvilku asi budou.
Co se týká tělesných projevů, tak nic mimořádného se neděje. Zažívání funguje jak má. Nebo jak jsem zvyklá. Takže vlastně ano,jede tak jak má. Někdy mě přepadne lehčí slabost, ale nejsem si jistá, její příčinou. A nikdy není tak silná, abych po ní nějak usilovně pátrala. Nic, co by nepořešil menší šlofíček. :)
Velká a výrazná změna, je spánek. U rodičů jsem vždycky spala jak mimino. Ale u přítele to byl problém. Vždycky. Před Whole, při Whole, za Whole. Před devíti lety, vloni i předloni. Prostě fuck furt. Ale poslední týden, nechci to zakřiknout, usínám odhaduji do 20 minut a probudím se maximálně 1x a pak chvilku před budíkem lehce procitám. To je pro mě obrovská, úžasná záležitost. Předpokládám, že jak se bude můj spánkový deficit snižovat bude mi zas o něco lépe ve všech směrech.
Co se ovšem dál mění a vyvíjí je ekzém. Ranky se zatahují. Momentálně se nové nedělají. Stará kůže se loupe a mladé jizvy jsou ještě takové nijaké. Slabé, tenké a bolavé. Takže OK.
V jídelníčku změny nedělám. Sázím na jistotu. Alespoň v pracovní týden. Klasika co mě zasytí a nestresuje. Příjem makroživin mám zhruba S 10%, B 25%, T 65%. Takto je to pro mě ideální.
Ani co se týče sportu změny žádné. Procházka se psem, HIIT, Tabata, kundalini joga, meditace. HIIT a Tabata není ovšem každý den. A ani časově nejsou nijak náročné. Do 20minut 3-4x týdně. Ovšem jógu a meditaci dělám denně.
Závěr? Jedu dál :)
neděle 29. března 2015
Kundalini jóga
Zmiňovala jsem se o tom, že si chci dát sestavu Surya Kriya.
Je to Kriya z Kundalini jógy. Co vlastně Kundalini jóga je?
Kundaliní, tzv. hadí síla, je energie známá v hinduismu, tantrismu a v józe. Je uložena nad první čakrou v křížové kosti, zde spí. Přes tělesná, dechová a duševní cvičení, které se liší podle jednotlivých škol, adepti usilují o její probuzení.
Stoupání této energie bývá provázeno pocity tělesného uvolnění, radosti, lehkosti a klidu. Při průchodu Kundaliní šestou čakrou, kde se kříží oční nervy, dochází vlivem Kundaliní k „pročištění vědomé pozornosti“, které je následováno plně bdělým stavem vědomí bez myšlenek. Zdroj Wiki
Je to spící stočený had. Je dvaupůlkrát zahnutý, stejně jako naše páteř.
Kundalini joga je tradiční jóga. Je dynamická, na rozdíl od Hatha jógy.
Obsahuje ovšem i statické pozice, dechová cvičení, meditace a zpívání manter.
Kundalini se dá do slova přeložit jako "lokna na pramínku vlasu milého". Velmi dlouho byla vyučována pouze v chrámech, bylo zakázáno ji "vynášet".
Ovšem v roce 1969 ji v USA začal vyučovat Yogi Bhajan. Yogi Bhajan učil, že je vhodná pro každého, hodí se do každé životní situace, pro běžného člověka, který chodí do práce, má rodinu. Normální zájmy, běžné radosti a starosti.
Není o askezy. Je o tom umět si život užít a prožít. Neuznává půsty či celibát.
Probuzení kundalini energie vyrovná všechny čakry, žlázy s vnitřní sekrecí, hormonální systém.
Posiluje auru - nepustí k nám nemoci, cizí energii, nikdo nás nerozhodí a nenaštve. To se hodí vždy. Zlepšuje imunitní systém a nervový systém, jsme odolnější vůči stresu a vlastně i vůči dnešní rychlé a uspěchané době.
Také zvyšuje intuici a my jsme pak schopni se lépe rozhodovat o tom, co je pro nás vhodné. A jakým směrem se máme zaměřit a jakou cestou se dát dál.
Sestavy které se cvičí jsou jasně dané. Takzvané kriye. Každá obsahuje dané pozice, v přesném pořadí, přesné časy, popřípadě mantry či meditace.
Před Kriya se připojujeme ochranou matrou k tradici starých mistrů a učitelů. Na konci se odpojujeme od tradice mantrou Sat Nam.
Já jsem ke Kundalini přišla před 2 - 3 lety. Ale až poslední snad rok, jsem si k ní našla cestu blíž. Zatím na sobě moc změn nepozoruji, ovšem Muž mi říká, že jsem klidnější, vyrovnanější, spokojenější, víc si dokážu užít pohodu a lépe zvládám stres. Vždycky jsem si myslela, že jsem takový ten vážný a zadumaný typ, prostě nudná povaha, ale zdá se že i já mám v sobě radost a schopnost být "střevo" :)
Já jsem ke Kundalini přišla před 2 - 3 lety. Ale až poslední snad rok, jsem si k ní našla cestu blíž. Zatím na sobě moc změn nepozoruji, ovšem Muž mi říká, že jsem klidnější, vyrovnanější, spokojenější, víc si dokážu užít pohodu a lépe zvládám stres. Vždycky jsem si myslela, že jsem takový ten vážný a zadumaný typ, prostě nudná povaha, ale zdá se že i já mám v sobě radost a schopnost být "střevo" :)
Když se podaří, co podařit se má....
Víkend, ač se vydařil, byl náročný. A to v tom, že jsem měla neolitický cheating weekend orgy.
Jestli se to dá tak nazvat :)
Od neděle jedu Whole, ale pro mě částečně v AIP formě.
To znamená žádné zpracované potraviny, žádnou mouku, snídaňové cereálie, žádné müsli, což je základ pro Primal, Paleo, Whole, GAPS, SCD.
A teď jsou na řadě bonusy - žádné mléko, sýry, máslo, prostě nic co vidělo kravské, kozí či ovčí mléko. Jasně ještě je tu řada dalších, ale v našich zeměpisných délkách trochu mimo. Kobylí ani velbloudí asi hned tak nedostanu.Čurpe bych sice ráda zkusila, ale nevím kde bych se k němu v nejbližší době dostala :) A co to vlastně je? Je to sýr z mléka jaků. Je sušený, tvrdý a prý i hnusný. A zdravý :) Ale pokud vytrváte a budete žvýkat a žvýkat, dostanete se k plné smetanové chuti.
Protože je sušený, zbavený vody, je velmi lehký. Jačí mléko je dvakrát výživnější než kravské, obsahuje i více tuků. Zdroj internet.
Dál mám v plánu vynechat ořechy a semena. Mandle, para, len, kešu, slunečnicová semínka.
Papriky, rajčata, lilky.
Slunečnicový olej. Řepkový, sezamový, konopný olej.
Tropické ovoce. Naše ovoce - krom vlastních domácích zásob mražených bobulí - také.
A co vlastně budu jíst?
Zeleninu, tuky, maso. Občas vejce.
V tomto či nahodilém pořad :)
Nebudu poposivat svůj jídelníček. Web je plný horších i lepších jídelníčků všech zaměření.
Od klasických fitness, RAW, low carbs atd. Ráda bych popsala co se se mnou bude dít. Jak bude probíhat má intoxikace a následný detox.
Jestli se to dá tak nazvat :)
Od neděle jedu Whole, ale pro mě částečně v AIP formě.
To znamená žádné zpracované potraviny, žádnou mouku, snídaňové cereálie, žádné müsli, což je základ pro Primal, Paleo, Whole, GAPS, SCD.
A teď jsou na řadě bonusy - žádné mléko, sýry, máslo, prostě nic co vidělo kravské, kozí či ovčí mléko. Jasně ještě je tu řada dalších, ale v našich zeměpisných délkách trochu mimo. Kobylí ani velbloudí asi hned tak nedostanu.Čurpe bych sice ráda zkusila, ale nevím kde bych se k němu v nejbližší době dostala :) A co to vlastně je? Je to sýr z mléka jaků. Je sušený, tvrdý a prý i hnusný. A zdravý :) Ale pokud vytrváte a budete žvýkat a žvýkat, dostanete se k plné smetanové chuti.
Protože je sušený, zbavený vody, je velmi lehký. Jačí mléko je dvakrát výživnější než kravské, obsahuje i více tuků. Zdroj internet.
Dál mám v plánu vynechat ořechy a semena. Mandle, para, len, kešu, slunečnicová semínka.
Papriky, rajčata, lilky.
Slunečnicový olej. Řepkový, sezamový, konopný olej.
Tropické ovoce. Naše ovoce - krom vlastních domácích zásob mražených bobulí - také.
A co vlastně budu jíst?
Zeleninu, tuky, maso. Občas vejce.
V tomto či nahodilém pořad :)
Nebudu poposivat svůj jídelníček. Web je plný horších i lepších jídelníčků všech zaměření.
Od klasických fitness, RAW, low carbs atd. Ráda bych popsala co se se mnou bude dít. Jak bude probíhat má intoxikace a následný detox.
sobota 28. března 2015
Za všechno může šišnka
Miluju změnu na letní čas.
Podle mě by mohl být celý rok. Nevadí mi vstávat do tmy. Ale nesnáším, když je večer brzo tma.
Zimní čas je vlastně nesprávný termín. Správně je to klasický středoevropský čas. K němu se vracíme zas v říjnu a trvá do března. Proto označení zimní.
Letní čas je zavedený od roku 1916 za Rakouska-Uherska. V meziválečných letech byl zrušen.
Při narušení a střídání fáze světla a tmy se může přes stres a deprese dostat až k nádorovému bujení.
Doktor Norman Rosenthal, který pocházel z Jihoafrické republiky a později působil v USA rozpracoval dosud největší studii zabývající se cirkadiánnímy rytmy - biologickými hodinami. Důvod jeho práce je velmi prosty, po tom co se přestěhoval do USA začal trpět sezonnímy depresemi z nedostatku světla.
Na střídání světla a tmy reagují i ty nejjednodušší organismy.
Vše řídí hormon melatonin. Když jej ráno epifýza přestane vylučovat, probouzíme se, začínají nám pracovat střeva a ledviny. Zvyšuje se tlak a teplota. Dokonce i naše orgány jsou zvyklé na pravidelné střídání dne a noci. A to natolik, že když je ledvina transplantována pacientovy z jiného časového pásma, pracuje v rytmu na jaký byla zvyklá.
Problémem narušování produkce melatoninu je světelný smog a modré světlo ze všech elektrospotřebičů, to vydávají dnes tolik oblíbené LEDky. Všechny ty kontrolky a nabití, zapnutí a vypnutí.
Pokud chcete kvalitní spánek, musíte všechno vypnout. Vyvětrat a večer nesledovat ani TV ani počítač. Ani čtení čtečky nedoporučuji. Raději klasickou knihu či časopis.
A v roce 1950 obnoven.
Původně byl jedním z hlavních důvodů nápad, že by se nemuselo tak moc svítit a s tím spojená úspora energie. Ale to už je dnes trochu mimo. My dnes svítíme zcela zbytečně i ve dne...
Fungování našich těl souvisí se střídáním světla a tmy. Je fyziologicky dané, že některé pochody probíhají ve dne a jiné v noci.
Slunce a denní světlo je velmi důležité pro fyzické zdraví, ale v dnešní době snad ještě pro zdraví psychické.
Slunce a denní světlo je velmi důležité pro fyzické zdraví, ale v dnešní době snad ještě pro zdraví psychické.
Nejvýznamnějším a nepřirozenějším zdrojem vitamínu D je sluneční záření.
Kromě zdravého vývoje kostí a zubů
má vliv na dostatek růstového hormonu u dětí
vliv na zrak
metabolismus cholesterolu a glukózy
kardiovaskulární systém a reprodukci
odolnost při stresu a imunitu
vliv na zrak
metabolismus cholesterolu a glukózy
kardiovaskulární systém a reprodukci
odolnost při stresu a imunitu
Při narušení a střídání fáze světla a tmy se může přes stres a deprese dostat až k nádorovému bujení.
Doktor Norman Rosenthal, který pocházel z Jihoafrické republiky a později působil v USA rozpracoval dosud největší studii zabývající se cirkadiánnímy rytmy - biologickými hodinami. Důvod jeho práce je velmi prosty, po tom co se přestěhoval do USA začal trpět sezonnímy depresemi z nedostatku světla.
Na střídání světla a tmy reagují i ty nejjednodušší organismy.
Vše řídí hormon melatonin. Když jej ráno epifýza přestane vylučovat, probouzíme se, začínají nám pracovat střeva a ledviny. Zvyšuje se tlak a teplota. Dokonce i naše orgány jsou zvyklé na pravidelné střídání dne a noci. A to natolik, že když je ledvina transplantována pacientovy z jiného časového pásma, pracuje v rytmu na jaký byla zvyklá.
Problémem narušování produkce melatoninu je světelný smog a modré světlo ze všech elektrospotřebičů, to vydávají dnes tolik oblíbené LEDky. Všechny ty kontrolky a nabití, zapnutí a vypnutí.
Pokud chcete kvalitní spánek, musíte všechno vypnout. Vyvětrat a večer nesledovat ani TV ani počítač. Ani čtení čtečky nedoporučuji. Raději klasickou knihu či časopis.
Je i spousta meditací, které upravují funkci šišinky a tím produkci melatoninu.
Pro zajímavost: na to že šišinka řídí produkci melatoninu a tím i biologické hodiny došla žena, česká biochemička a fyzioložka Prof. RNDr. Helena IIInerová, DrSc.
A co Vy? Jak snášíte změnu času?
Upřesnění.
Pro začátek letního času, se posunují hodiny ze dvou hodin ráno na tři. Spíme o hodinu méně.
Zimní čas se mění v říjnu. posunuje se ze tří hodin na dvě.
A co Vy? Jak snášíte změnu času?
Upřesnění.
Pro začátek letního času, se posunují hodiny ze dvou hodin ráno na tři. Spíme o hodinu méně.
Zimní čas se mění v říjnu. posunuje se ze tří hodin na dvě.
pátek 27. března 2015
Nechám si projít hlavou, kam všechny věci plavou...
Asi bych měla začít od začátku.
Znovu. Opět. Zas...
Mám ráda nové začátky. Nové vztahy, nové plány, ptáky a kamarády... .:) I když paradoxně moc nových vztahů nenavazuji. Ale mnohdy jsou ty nové začátky těžké, pro někoho to zároveň znamená konec, pro někoho výzvu... Pro mě jak kdy. Jakmile si nový zvyk upevním a vydržím, už u něj i zůstanu. Mám věrnou povahu.
Takže vlastně o čem to chci psát?
Pořád o tom samém - o mé rodině a o mě a mých psech :)
o vaření
o Crohnově chorobě
o sportu
o kundalini józe
Prostě o životě.
úterý 1. října 2013
Ještě stále žiju...
i když to tak možná už ani nevypadalo :)
Stále se snažím žít primál a snažím se jeho myšlenku a ideu šířit dál. Někdy se mi daří víc někdy míň. Jsou lidé kteří mají pochopení, nechají si pár věcí vysvětlit a sami si pak něco nastudují a pak jdou do toho. Pak jsou tací kteří by do toho šli, ale mnohem lépe by se jim alespoň ze začátku dařilo, kdyby měli vedle sebe někoho kdo je povede. No a pak jsou tací kteří o tom nechtějí ani slyšet...
Přes prázdniny jsme měli doma malou sestřenku (psala jsem to v některém z dřívějších příspěvků - 13 let, Cronova choroba, depresivní a plačtivá) a tu jsem se snažila alespoň částečně "osvobodit" od sacharidů. Můžu říct že za ty dva měsíce co byla u nás neměla ani jeden problém který Crona doprovází. Její psychycký stav se na tolik zlepšil že pro ni nebyl problém jet sama autobusem z Prahy do Brna.
Já sama jsem na tom s primal tak, že už mi téměř přešel do krve. Pečivo mi nic neříká, brambory mi nechybí a má milovaná rýže také ne. Mám pár potravin které pro mě mají dominový efekt ale těm se snažím vyhýbat...
Můžete se těšit na další postřehy jedné domestikované ale přesto stéle nezkrotné Praženy :)
Stále se snažím žít primál a snažím se jeho myšlenku a ideu šířit dál. Někdy se mi daří víc někdy míň. Jsou lidé kteří mají pochopení, nechají si pár věcí vysvětlit a sami si pak něco nastudují a pak jdou do toho. Pak jsou tací kteří by do toho šli, ale mnohem lépe by se jim alespoň ze začátku dařilo, kdyby měli vedle sebe někoho kdo je povede. No a pak jsou tací kteří o tom nechtějí ani slyšet...
Přes prázdniny jsme měli doma malou sestřenku (psala jsem to v některém z dřívějších příspěvků - 13 let, Cronova choroba, depresivní a plačtivá) a tu jsem se snažila alespoň částečně "osvobodit" od sacharidů. Můžu říct že za ty dva měsíce co byla u nás neměla ani jeden problém který Crona doprovází. Její psychycký stav se na tolik zlepšil že pro ni nebyl problém jet sama autobusem z Prahy do Brna.
Já sama jsem na tom s primal tak, že už mi téměř přešel do krve. Pečivo mi nic neříká, brambory mi nechybí a má milovaná rýže také ne. Mám pár potravin které pro mě mají dominový efekt ale těm se snažím vyhýbat...
Můžete se těšit na další postřehy jedné domestikované ale přesto stéle nezkrotné Praženy :)
pondělí 24. června 2013
pondělí 17. června 2013
Řeka Ganga ve dnech praní...
Nevím jak u Vás, ale tady je krásně. Možná až trochu moc horko, ale je krásně. Hlavně miluju ty příjemné vlahé večery. To se mi nikdá nechce jít spát. Ještě bych nejraději brouzdala po venku. Ale jelikož vstávám před 3/4 na pět tak už mi rozum říká že bych měla jít v deset spát a ne abych lítala venku...
Ovšem v sobotu jsem byla u rodičů a v neděli tak brzo nevstávám, tak jsem si to náležitě užila. Jinak musím se k něčemu přiznat. Já si natahuju budíka i na neděli ráno. Mám totiž ráda když si užiju co nejvíc z volného dne a nerada bych spala už někdy do desíti hodin. Mám pocit že mi něco uteče. (Někdy jsem jak malá :)
Takže přes den jsme s mamkou udělali něco málo doma, znáte to, takové ty věci co prostě v domácnosti udělat musíte, když je uděláte vidět nejsou, ale když se na to vybodnete tak to vidět jde. Takže jsme po zametaly, umyly země, mamka ještě mezitím dole umyla okna, já uvařila a ještě jsme vypraly. Já vím, pere pračka, ale (opět menší specialitka naší domácnosti) přes léto pereme na dvoře v malé pračičce slizem a dýšťovkou. Znáte mýdlový sliz? Používáme ho běžně nemůžu si ho vynachválit. Ovšem, připadá mi že do automatky se moc nehodí. Nebo aspoň do mojí. Mamka s ním dělá zázraky i v ní. Takže zpátky ke slizu. Ten se dělá z nastrouhaného mýdla, buď Jelen nebo nějaké jiné, já jednu dobu fandila Lanze ale po tom co jsem ji okoštovala jsem lehce přehodnotila názor, a sody. To se zaleje horkou vodou, opět dýšťovka je nejlepší a zamíchá. Buď můžete u toho stát a míchat nebo nemusíte, ono to zhoustne i tak. Ve většině receptů se uvádí že máte míchat aspoň pět minut, ale věřte tomu že to není podmínkou. Opravdu stačí na jemno nastrouhat a občas zamíchat. Mýdlo je celkem zajímavá záležitost. Dělá se z tuku, je mastné a přitom umývá. A nejlepší je právě obyčejné prací mýdlo a nebo lanolinové, ani jedno nevysušuje.
No a když jsem zmínila to koštování mýdla, to bylo takto. Náš bulík vždycky rád pije mýdlovou vodu na praní. Když pominu že mi tam naplive tak jsem nechápala proč pije právě vodu s mýdlem když má svoji krásnou čerstvou vodičku ve svojí misce (vlastně v kýblíčku). Až onehdy, jsme zcela náhodou učinili pokus. Mamka na dvoře strouhala mýdlo, došla bulina a začala jí olizovat struhadlo. Mamka ju zaháněla se slovy "To je mýdlo, to psi nežerou", ale naše bulina se nedala a byla toho názoru že jo, to je právě to co psi žerou. Tak jí ho nabídla a bulina se na něho vrhla. Nabídla jí ještě jedno a to taky prej není španý, ale to první je lepší. Tak nám to nedalo a jak jsme tak seděli na lavce každá jsme si párkrát lízly mýdla. Měly jsme tam Lanzu a ještě nějaké obyčejnější.
Výsledek experimentu. Mýdlo chutná mastně a lehce slaně. Jedno mělo trošku trpší příchuť. Nikomu se nic nestalo, nikdo nebyl ke koštování mýdla donucen. Jinak musím objektivně říct že jsme musely vypadat srandovně, dvě dospělé baby, sedící na lavce a koštují mýdlo :)
Ovšem v sobotu jsem byla u rodičů a v neděli tak brzo nevstávám, tak jsem si to náležitě užila. Jinak musím se k něčemu přiznat. Já si natahuju budíka i na neděli ráno. Mám totiž ráda když si užiju co nejvíc z volného dne a nerada bych spala už někdy do desíti hodin. Mám pocit že mi něco uteče. (Někdy jsem jak malá :)
Takže přes den jsme s mamkou udělali něco málo doma, znáte to, takové ty věci co prostě v domácnosti udělat musíte, když je uděláte vidět nejsou, ale když se na to vybodnete tak to vidět jde. Takže jsme po zametaly, umyly země, mamka ještě mezitím dole umyla okna, já uvařila a ještě jsme vypraly. Já vím, pere pračka, ale (opět menší specialitka naší domácnosti) přes léto pereme na dvoře v malé pračičce slizem a dýšťovkou. Znáte mýdlový sliz? Používáme ho běžně nemůžu si ho vynachválit. Ovšem, připadá mi že do automatky se moc nehodí. Nebo aspoň do mojí. Mamka s ním dělá zázraky i v ní. Takže zpátky ke slizu. Ten se dělá z nastrouhaného mýdla, buď Jelen nebo nějaké jiné, já jednu dobu fandila Lanze ale po tom co jsem ji okoštovala jsem lehce přehodnotila názor, a sody. To se zaleje horkou vodou, opět dýšťovka je nejlepší a zamíchá. Buď můžete u toho stát a míchat nebo nemusíte, ono to zhoustne i tak. Ve většině receptů se uvádí že máte míchat aspoň pět minut, ale věřte tomu že to není podmínkou. Opravdu stačí na jemno nastrouhat a občas zamíchat. Mýdlo je celkem zajímavá záležitost. Dělá se z tuku, je mastné a přitom umývá. A nejlepší je právě obyčejné prací mýdlo a nebo lanolinové, ani jedno nevysušuje.
No a když jsem zmínila to koštování mýdla, to bylo takto. Náš bulík vždycky rád pije mýdlovou vodu na praní. Když pominu že mi tam naplive tak jsem nechápala proč pije právě vodu s mýdlem když má svoji krásnou čerstvou vodičku ve svojí misce (vlastně v kýblíčku). Až onehdy, jsme zcela náhodou učinili pokus. Mamka na dvoře strouhala mýdlo, došla bulina a začala jí olizovat struhadlo. Mamka ju zaháněla se slovy "To je mýdlo, to psi nežerou", ale naše bulina se nedala a byla toho názoru že jo, to je právě to co psi žerou. Tak jí ho nabídla a bulina se na něho vrhla. Nabídla jí ještě jedno a to taky prej není španý, ale to první je lepší. Tak nám to nedalo a jak jsme tak seděli na lavce každá jsme si párkrát lízly mýdla. Měly jsme tam Lanzu a ještě nějaké obyčejnější.
Výsledek experimentu. Mýdlo chutná mastně a lehce slaně. Jedno mělo trošku trpší příchuť. Nikomu se nic nestalo, nikdo nebyl ke koštování mýdla donucen. Jinak musím objektivně říct že jsme musely vypadat srandovně, dvě dospělé baby, sedící na lavce a koštují mýdlo :)
čtvrtek 2. května 2013
Jsem nemožná
Těším se až v neděli ráno hupsnu na váhu.
Ne protože bych byla zvědavá kolik jsem zhubla, ale jelikož naše váha ukazuje podíl tukoviny a svaloviny. A na tato čísla jsem zvědavá. Nepotřebuji hubnout (možná jsem samolibá a domýšlivá, ale fakt hubnout už nechci). Jen jsem strašně zvědavá jak na tom budou svaly. Jasně pro nárůst většího objemu se jí jinak, cvičí jinak, jinačí doplňky se používají, ale já jsem prostě zvědavá baba...
A ještě jedna taková věc mě napadla. Myslím že paleo je vhodnou volbou pro každého, kdo kdy měl nějaký problém s PPP. Protože tady je svoboda. Tady se nemusí nic počítat, vážit ani měřit. Nejsem odborník, ale můžu říct že je to podle mě fakt dobrá volba. Mě nikdy PPP nebyla diagnostikovaná, ale řekněme si na rovinu, počítat a zapisovat rozhodně není normální... A teď se cítím skvěle. Jídlo si bez výčitek užívám. Vím že můžu sníst téměř metrák, co se do mě vydá a budu v klidu. To je prostě úžasný pocit. I to víc baví. Jen mi ještě bude chvilku trvat, než si zvyknu že když mám místo, že si klidně ještě můžu dát. I toto učí paleo - jezte až bude te mít pocit že už ani sousto. Vím může se to zdát divný, ale když se podíváte do přírody, tak lev chytne antilopu (teda lvice, chlap čučí jak puk). Lev, vlk, krokodýl (to je jedno) se nažere až po vrch. A má klid. A nejen on. I ty zbylé antilopy. Vědí že lev se nažral a teď až do zítřka můžou chodit kolem něj a nic jim nehrozí... Proto jezte do plna. Když chcete jít něco po dělat, ať už se věnovat koníčkům či pracovat, ať nemusíte zas za chvilku všeho nechat a jít zas něco sníst. A když máte v plánu jen se povalovat s knížkou, platí to taky. Protože když budete najezení, nebudete mít potřebu něco uzobávat. Když nebudete uzobávat, nebudete do sebe dostávat zbytečnosti (přece jen, kdo má tolik kázně aby místo gumových medvídků chroupal mrkev). A když nebudete do sebe tlačit zbytečnosti nebude Vám zle, nebudete mít špatný svědomí a neporoste Vám prdel. A těma zbytečnostma myslím i další hrst oříšků. To si raději pěkně vstaňte, udělejte si třeba salát ale ty samotné oříšky taky nejsou úplně ok...
A teď už musím jít spát milé děti nebo budu zítra opravdu nemožná.
Ne protože bych byla zvědavá kolik jsem zhubla, ale jelikož naše váha ukazuje podíl tukoviny a svaloviny. A na tato čísla jsem zvědavá. Nepotřebuji hubnout (možná jsem samolibá a domýšlivá, ale fakt hubnout už nechci). Jen jsem strašně zvědavá jak na tom budou svaly. Jasně pro nárůst většího objemu se jí jinak, cvičí jinak, jinačí doplňky se používají, ale já jsem prostě zvědavá baba...
A ještě jedna taková věc mě napadla. Myslím že paleo je vhodnou volbou pro každého, kdo kdy měl nějaký problém s PPP. Protože tady je svoboda. Tady se nemusí nic počítat, vážit ani měřit. Nejsem odborník, ale můžu říct že je to podle mě fakt dobrá volba. Mě nikdy PPP nebyla diagnostikovaná, ale řekněme si na rovinu, počítat a zapisovat rozhodně není normální... A teď se cítím skvěle. Jídlo si bez výčitek užívám. Vím že můžu sníst téměř metrák, co se do mě vydá a budu v klidu. To je prostě úžasný pocit. I to víc baví. Jen mi ještě bude chvilku trvat, než si zvyknu že když mám místo, že si klidně ještě můžu dát. I toto učí paleo - jezte až bude te mít pocit že už ani sousto. Vím může se to zdát divný, ale když se podíváte do přírody, tak lev chytne antilopu (teda lvice, chlap čučí jak puk). Lev, vlk, krokodýl (to je jedno) se nažere až po vrch. A má klid. A nejen on. I ty zbylé antilopy. Vědí že lev se nažral a teď až do zítřka můžou chodit kolem něj a nic jim nehrozí... Proto jezte do plna. Když chcete jít něco po dělat, ať už se věnovat koníčkům či pracovat, ať nemusíte zas za chvilku všeho nechat a jít zas něco sníst. A když máte v plánu jen se povalovat s knížkou, platí to taky. Protože když budete najezení, nebudete mít potřebu něco uzobávat. Když nebudete uzobávat, nebudete do sebe dostávat zbytečnosti (přece jen, kdo má tolik kázně aby místo gumových medvídků chroupal mrkev). A když nebudete do sebe tlačit zbytečnosti nebude Vám zle, nebudete mít špatný svědomí a neporoste Vám prdel. A těma zbytečnostma myslím i další hrst oříšků. To si raději pěkně vstaňte, udělejte si třeba salát ale ty samotné oříšky taky nejsou úplně ok...
A teď už musím jít spát milé děti nebo budu zítra opravdu nemožná.
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)