úterý 1. října 2013

Ještě stále žiju...

i když to tak možná už ani nevypadalo :)

Stále se snažím žít primál a snažím se jeho myšlenku a ideu šířit dál. Někdy se mi daří víc někdy míň. Jsou lidé kteří mají pochopení, nechají si pár věcí vysvětlit a sami si pak něco nastudují a pak jdou do toho. Pak jsou tací kteří by do toho šli, ale mnohem lépe by se jim alespoň ze začátku dařilo, kdyby měli vedle sebe někoho kdo je povede. No a pak jsou tací kteří o tom nechtějí ani slyšet...

Přes prázdniny jsme měli doma malou sestřenku (psala jsem to v některém z dřívějších příspěvků - 13 let, Cronova choroba, depresivní a plačtivá) a tu jsem se snažila alespoň částečně "osvobodit" od sacharidů. Můžu říct že za ty dva měsíce co byla u nás neměla ani jeden problém který Crona doprovází. Její psychycký stav se na tolik zlepšil že pro ni nebyl problém jet sama autobusem z Prahy do Brna.

Já sama jsem na tom s primal tak, že už mi téměř přešel do krve. Pečivo mi nic neříká, brambory mi nechybí a má milovaná rýže také ne. Mám pár potravin které pro mě mají dominový efekt ale těm se snažím vyhýbat...

Můžete se těšit na další postřehy jedné domestikované ale přesto stéle nezkrotné Praženy :)

Žádné komentáře:

Okomentovat