Je název knížky, která je pro někoho příliš kontroverzní, pro jiné je to skvělý návod jak se vypořádat se svojí nadváhou. A pro mě to bylo příjemné čtení, od kterého jsem očekávala možná trochu víc...
V žádném případě nemůžu říct že by se mi knížka nelíbila, jen ne vše co je v ní napsané dokážu a chci použít a využít. Na úvod Tim říká že máme být ke všemu co si v knize (ale platí to i v životě) přečteme skeptičtí. Protože tím že je člověk skeptický tak o dané věci přemýšlí a rozebere si ji ze všech stran a ne jen slepě následovat to co se k nám odněkud dostane (ať už se to týká stravy, módy či výběru povlečení).
V prvních kapitolách se věnuje nizkosacharidové dietě. Která je v jeho podání jiná než primal či paleo. Překvapivě velký prostor dává červeným fazolím. Podle mě to není šťastná volba. Je pravda že velké procento z těch co se dali na jeho dietu bylo úspěšných, ale ono se jinak hubne ze 120 kil a jinak když chcete už "pouze" doladit. Ovšem má kapitolu, která nese název "Poslední míle" ale je velmi krátká a celá je v podstatě o stravě. Je to velmi přesný a detailní rozpis jak jíst.
Celkově je to pěkná a dobrá kniha, některé věci musím ještě zpracovat. Nicméně v pasážích kde se věnuje přibírání svalů a budování síly na mě působí trochu lacině. Nemůžu si pomoct ale objem získaný v krátkém čase nejsou podle mě svaly v pravém slova smyslu je to jen voda.
Pak má několik kapitol, které se věnují plavání, běhání a posilování celkově.
A také se zabývá ženským orgasmem. Toto nechci rozebírat příliš do detailů ale opravdu levý horní kvadrant je velmi zajímavé místečko. Ale nedá mi to a stejně to musím komentovat. Je příjemné, že chlapům radí, že se mají ženě věnovat bez ohledu na to zda dojde do cíle. Je to hlavně o cestě a nejen o lásce na králičí způsob.
Co mě celkem příjemně překvapilo, tak v jedné z kapitol se věnuje tomu jak zvednout produkci testosteronu. A došel pro mě k zajímavému výsledku. Nejlepší, nejspolehlivější, bez vedlejších účinků a nejlevnější jsou vejce. Takže dámy - krmte je vejci ;)
A na závěr má něco s čím se velmi ztotožňuji. Není to z jeho hlavy, ale řekl to Timův tatínek, nebudu přesně citovat.
Po shození mnoha kil mám dojem, že jsem přestal být neviditelný. Lidé se mě ptají na můj názor, víc na mě dají. Berou mě víc vážně...
A další věc. Tím, že změníte tělo, změníte i sami sebe uvnitř. A ta změna je veliká. Nejde oddělit tělo a duši. Ale lze tím, že změnite svou schránku změnit i svůj vnitřní pohled...
A já dodávám, že endorfiny ze sprváné stravy a pohybu udělají mnoho. Nejen že ozdravíte, ale získáte i nadhled a v něm je kouzlo přitažlivosti.
čtvrtek 30. května 2013
Měsíc pračlověkem
Mám za sebou zahřívací kolo - 1. měsíc na primal.
Jsem lehce rozpolcená. Cítím se dobře, ale jak kdy. Většinou se cítím velmi dobře. Aby bylo jasno, vždy jsem byla náladová, jak se během dne mění příliv a odliv tak se během dne měnily mé nálady a stavy. Teď už mívám po většinu dne hlavně ten příliv... Celkem pokrok na to že mi už není 13;)
Co se týká jídla - první týden dva jsem zkoušela několikrát paleo muffinky. Jedla hodně zeleniny a masa, ale stále málo tuků. Asi 3 - 4 dny jsem si počítala příjem/výdej ale pak jsem to zabalila.
Další týdny jsem přidala mléčné produkty, možná až moc, každý den v podstatě dopoledne i odpoledne, povětšinou smetanové jogurty (Choceň a Ranko). Tuky jsem měla hlavně z ořechů a škvarků.
Sacharidy jsem si běžně nepočítala, pouze čas od času jsem koukla na to jak se mi to pohybuje. Někdy to bylo cca 100g, někdy 40g. Pokud jich bylo málo, byla to náhoda, ne záměr. Do kávy jsem si dávala čerstvě ušlehanou šlehačku, smetanu jsem momentálně vypustila.
Mám tu schopnost všechno špatné časem zapomenout. Nerada se hrabu ve starých ho..... . Takže jelikož toto píšu zpětně, tak mám momentálně pocit, že žádná krize ani problémy nebyly. Nebo aspoň v takovém rozsahu abych si to musela zapamatovat na měsíc dopředu. Jasně nějaké drobné komplikace se objevily, dokonce jsem se radila s moudřejšíma a zkušenějšíma jestli při paleo a primal se opravdu nic nemusí počítat a vážit. Jestli je možné při primal přibrat. Ale žádná kaše se nejí tak horká jak se uvaří...
Momentálně nemám nejmenší tušení kolik vážím a jak je to v poměru tuk/svaly. Jestli a zda se udál nějaký posun a na kterou stranu. Ale vím že na začátku jsem měla maličko pod 60kg a teď mám víc. A taky se mi zvětšil objem. Jak přes stehna (asi 2cm), tak v pase (asi 3cm). Ale po měsíci opravdu nemůžu dělat nějaké jasné závěry a myslím že by bylo zcela zbytečné primal zavrhnou kvůli takové drobnosti. Musím ovšem připustit že mě ty cm navíc štvou. Ale ne natolik, abych si k obědu šla vařit rýži a odpoledne sežrala celou Marlenku (jo a mimochodem, za víkend jsem zbodla asi půlku 90% čokolády).
Myslím si že hlavní příčina mého nabírání je způsobena přechodem na primal. Tedy ne to co jím dnes a včera ale právě tím co a jak jsem jedla při mém přerodu v pračlověka. A taky tím, že tělo bylo po několika měsících klasické redukční diety hladné po tucích a tak si něco ulilo ze strachu že by je zas nemuselo dostat. Takže jsem na tucích přitlačila - po každém jídle si dávám dvě lžičky olivového nebo kokosového oleje. Zda to zabralo zatím nemůžu říct, v každém případě podám hlášení. A taky jsem zařadila víc swingu s kettlebellem.
A to by bylo abych se dál zvětšovala :)
Jsem lehce rozpolcená. Cítím se dobře, ale jak kdy. Většinou se cítím velmi dobře. Aby bylo jasno, vždy jsem byla náladová, jak se během dne mění příliv a odliv tak se během dne měnily mé nálady a stavy. Teď už mívám po většinu dne hlavně ten příliv... Celkem pokrok na to že mi už není 13;)
Co se týká jídla - první týden dva jsem zkoušela několikrát paleo muffinky. Jedla hodně zeleniny a masa, ale stále málo tuků. Asi 3 - 4 dny jsem si počítala příjem/výdej ale pak jsem to zabalila.
Další týdny jsem přidala mléčné produkty, možná až moc, každý den v podstatě dopoledne i odpoledne, povětšinou smetanové jogurty (Choceň a Ranko). Tuky jsem měla hlavně z ořechů a škvarků.
Sacharidy jsem si běžně nepočítala, pouze čas od času jsem koukla na to jak se mi to pohybuje. Někdy to bylo cca 100g, někdy 40g. Pokud jich bylo málo, byla to náhoda, ne záměr. Do kávy jsem si dávala čerstvě ušlehanou šlehačku, smetanu jsem momentálně vypustila.
Mám tu schopnost všechno špatné časem zapomenout. Nerada se hrabu ve starých ho..... . Takže jelikož toto píšu zpětně, tak mám momentálně pocit, že žádná krize ani problémy nebyly. Nebo aspoň v takovém rozsahu abych si to musela zapamatovat na měsíc dopředu. Jasně nějaké drobné komplikace se objevily, dokonce jsem se radila s moudřejšíma a zkušenějšíma jestli při paleo a primal se opravdu nic nemusí počítat a vážit. Jestli je možné při primal přibrat. Ale žádná kaše se nejí tak horká jak se uvaří...
Momentálně nemám nejmenší tušení kolik vážím a jak je to v poměru tuk/svaly. Jestli a zda se udál nějaký posun a na kterou stranu. Ale vím že na začátku jsem měla maličko pod 60kg a teď mám víc. A taky se mi zvětšil objem. Jak přes stehna (asi 2cm), tak v pase (asi 3cm). Ale po měsíci opravdu nemůžu dělat nějaké jasné závěry a myslím že by bylo zcela zbytečné primal zavrhnou kvůli takové drobnosti. Musím ovšem připustit že mě ty cm navíc štvou. Ale ne natolik, abych si k obědu šla vařit rýži a odpoledne sežrala celou Marlenku (jo a mimochodem, za víkend jsem zbodla asi půlku 90% čokolády).
Myslím si že hlavní příčina mého nabírání je způsobena přechodem na primal. Tedy ne to co jím dnes a včera ale právě tím co a jak jsem jedla při mém přerodu v pračlověka. A taky tím, že tělo bylo po několika měsících klasické redukční diety hladné po tucích a tak si něco ulilo ze strachu že by je zas nemuselo dostat. Takže jsem na tucích přitlačila - po každém jídle si dávám dvě lžičky olivového nebo kokosového oleje. Zda to zabralo zatím nemůžu říct, v každém případě podám hlášení. A taky jsem zařadila víc swingu s kettlebellem.
A to by bylo abych se dál zvětšovala :)
úterý 28. května 2013
Dobrů noc má milá, dobre spi...
Včera jsem si dala na svém primal jídelníčku záležet a musím objektivně říct, že tak dobře jak včera jsem se už dlouho necítila.
Kolem poledne jsem se musela jít sice zašit, abych si dala dvacet, ale to mělo z části na svědomí počasí a z části to že kolem úplňku vždycky špatně spím.
Ono není moc šťastně řešení, když v noci špatně spíte, jít se přes den natáhnout. Protože si opravdu odpočinete a večer se Vám zase nechce spát anebo když už usnete tak ten spánek není takový. Je to pak začarovaný kruh. Ale pokud si dáte opravdu jen šlofíka 20 - 30 minut, celkem to osvěží a noční spánek nenaruší. Teda pokud někdo vedle Vás nechrápe... (Dnes jsem se musela dokonce odstěhovat z ložnice na gauč a pozavírat cestou všechny dveře. Kolem třetí jsem se vzbudila a protože bylo ticho šla jsem si znovu lehnout do postele, ale sotva jsem se uhnízdila začal ten koncert znovu. Jednu chvilku jsem si říkala že stejně za hodinu a půl vstávám tak nemá smysl se někam stěhovat, ale při dalším ataku jsem došla k jedinému závěru. Má to smysl...)
To bylo opět menší odbočka.
Člověk je tvor netrpělivý a chtěl by všechno hned. Bohužel to není tak jednoduché.
Po prvním týdnu na primal jsem si připadala jak mistr světa a zdálo se mi, že na tom přece nic není. No není, pokud nemáte cíl ještě lehce doladit a doformovat tělo, tak klidně můžete denně jako udržovací hranici 100-150g sacharidů. Což je téměř obžerství:)
Pokud nikam nespěcháte a chce pomalinku polehounku něco malinko tuku shodit doporučuje se mít sacharidy v rozmezí 50-100g
No a pokud chcete do ketózy je to do 50g. Ale tělo začne spalovat tuky až asi po 4-6 týdnech ketonického palea. To je pro mě celkem překvapení. Měla jsem za to, že jakmile jsem v ketóze tradá, už se frčí na tuky. Ale nic není tak jednoduché jak se zdá. Je tu ještě jeden malý háček, do ketonického paleo popř. primal se doporučuje jít až tak po měsíci dvou. Je pravda že není mým cílem ketonický primal, a teď když vidím že to není jen tak, tak to opravdu nebudu hrotit. Jen jsem si to představovala trošinku jednodušší. Stejně mě nepřipadá úplně košér nějak velice rychle hubnout. No a vlastně ještě jedna maličkost. K tomu aby játra produkovaly ketony, je zapotřebí dostatek tuků. Což může být pro lidi, kteří stále mají v hlavě zakódované že tuky jsou fuj trochu problém.
Ketózu, respektive spalování v ketóze (nutriční ketóza) lze zahájit vojím způsobem :
1) Příjem klesne pod hranici 50 g po dobu 3 až 6 týdnů.
Kolem poledne jsem se musela jít sice zašit, abych si dala dvacet, ale to mělo z části na svědomí počasí a z části to že kolem úplňku vždycky špatně spím.
Ono není moc šťastně řešení, když v noci špatně spíte, jít se přes den natáhnout. Protože si opravdu odpočinete a večer se Vám zase nechce spát anebo když už usnete tak ten spánek není takový. Je to pak začarovaný kruh. Ale pokud si dáte opravdu jen šlofíka 20 - 30 minut, celkem to osvěží a noční spánek nenaruší. Teda pokud někdo vedle Vás nechrápe... (Dnes jsem se musela dokonce odstěhovat z ložnice na gauč a pozavírat cestou všechny dveře. Kolem třetí jsem se vzbudila a protože bylo ticho šla jsem si znovu lehnout do postele, ale sotva jsem se uhnízdila začal ten koncert znovu. Jednu chvilku jsem si říkala že stejně za hodinu a půl vstávám tak nemá smysl se někam stěhovat, ale při dalším ataku jsem došla k jedinému závěru. Má to smysl...)
To bylo opět menší odbočka.
Člověk je tvor netrpělivý a chtěl by všechno hned. Bohužel to není tak jednoduché.
Po prvním týdnu na primal jsem si připadala jak mistr světa a zdálo se mi, že na tom přece nic není. No není, pokud nemáte cíl ještě lehce doladit a doformovat tělo, tak klidně můžete denně jako udržovací hranici 100-150g sacharidů. Což je téměř obžerství:)
Pokud nikam nespěcháte a chce pomalinku polehounku něco malinko tuku shodit doporučuje se mít sacharidy v rozmezí 50-100g
No a pokud chcete do ketózy je to do 50g. Ale tělo začne spalovat tuky až asi po 4-6 týdnech ketonického palea. To je pro mě celkem překvapení. Měla jsem za to, že jakmile jsem v ketóze tradá, už se frčí na tuky. Ale nic není tak jednoduché jak se zdá. Je tu ještě jeden malý háček, do ketonického paleo popř. primal se doporučuje jít až tak po měsíci dvou. Je pravda že není mým cílem ketonický primal, a teď když vidím že to není jen tak, tak to opravdu nebudu hrotit. Jen jsem si to představovala trošinku jednodušší. Stejně mě nepřipadá úplně košér nějak velice rychle hubnout. No a vlastně ještě jedna maličkost. K tomu aby játra produkovaly ketony, je zapotřebí dostatek tuků. Což může být pro lidi, kteří stále mají v hlavě zakódované že tuky jsou fuj trochu problém.
Ketózu, respektive spalování v ketóze (nutriční ketóza) lze zahájit vojím způsobem :
1) Příjem klesne pod hranici 50 g po dobu 3 až 6 týdnů.
2)Denní příjem kalorií je významně pod doporučovanými hranicí (např. při hladovce nebo půstu) na období 3 - 7 dní.
V tomto článku se zabýváme nutriční ketózou vyvolanou sníženým příjmem sacharidů (ne hladovkou).
Jak probíhá přechod do nutriční ketózy?
Llidské těla jako zdroj energie využívají glukózu a tuky. Pokud jsou sacharidy pod 50 g, tkáně lidského organismu začínají pociťovat akutní nedostatek glukózy. Organismus má dvě možnosti, jak tento nedostatek pokrýt:
- Vyrábět glukózu z amino kyselin prostřednictvím glukogeneózy v játrech. Tento způsob je metabolicky náročný. Je to spíše jakési záložní, dočasné řešení.
- Přepnout většinu svých buněk tak, aby byly schopny namísto glukózy využívat ketony. Tento způsob pohonu buněk je ještě efektivnější než pohon glukózou, organismus ho proto vždy upřednostní před glukogeneózou.
Při nedostatku glukózy z uhlohydrátů játra začíná vyrábět z tuků ketony. Toto lze sledovat pomocí glukometru, ketomeru a lakmusových papírků (DiaPhan). Celý průběh přepnutí do ketózy obvykle takto:
| Den | Popis | Měření |
| 1 - 3 | Při snížení uhlohydrátů pod 50g denně organismus začne spotřebovávat vlastní zásoby glykogenu. Ztrátou vody dochází k úbytku hmotnosti. | Ranní glukóza: 4,3 - 5,3 mmol / l Ketony v moči: <5 mg / dl |
| 4 - 21 (v podstatě první tři týdny) | Po vyčerpání zásob glykogenu se organismus začíná přepínat do ketózy. Ale tkáně zatím nejsou přizpůsobeny k jejich využívání. Jelikož organismus už nemá dostatek původního paliva (glukóza) a na nové palivo (ketony) se ještě neadaptoval, dochází také k poklesu fyzické výkonnosti. | Ranní glukóza: 4,3 - 5,3 mmol / l Ketony v moči: postupný nárůst až na 160 mg / dl |
| 22 - 42 (čtvrtý až šestý týden) | Buňky začínají využívat ketony jako nové palivo. Organismus sahát i po vlastních zásobách tuku, prudce klesá chuť k jídlu. Vylučování ketolátek v moči klesá na přirozenou spodní hranici. Organismus se adaptoval na nové palivo - ketony. | Ranní glukóza: může, ale nemusí klesnout až na 3,8 mmol / l Ketony v moči: postupný pokles až na 5 mg / dl |
| 43 - 56 (šestý až osmý týden) | Organismus je přepnul do ketózy, nedějí se již žádné další změny. V tomto období by ještě nemělo experimentovat se stravou, aby se tkáně stabilizovaly v novém metabolickém módě. Vysoké zásoby tuku obvykle klesají. | Ranní glukóza: 3,8 - 4,5 mmol / l Ketony v moči: <5 mg / dl |
Vypomohla jsem si článkem z paleo-centrum.com
pondělí 27. května 2013
Biochemické procesy po rigoru...
Zní to šíleně že :)
Nejdřív menší slovní hříčka - rigor v rigólu. Nějak jsem si to nemohla odpustit :)
Jednu dobu jsem byla natěšená na steaky. Zcela nepoučena z jakého mase se dělají, jsem se pokusila je udělat z čerstvého hovězího. Krok vedle.
Poučena z nezdaru jsem se jala studovat, kde jsem udělala chybu. Krok vedle číslo dvě.
Pro toho kdo by nevěděl, steak stejně jako roast beef se dělá z uzráleho masa. Není to maso ze sterého bejka. Je to maso odležené, které zrálo určinou dobu za určitých podmínek - při určité vlhkosti, teplotě. Proto je maso na steaky dražší. A taky není víc paleo jídlo než steak. To kdysi kus masiska zapadlo v jeskyni někam mezi šutry a až se našlo pražena ho vymetla, hodila na oheň a hle, první steak byl na světě:)
Můj první pokus se stejky nedopadl vůbec dobře, dokonce tak, že jsem je zatratila do horoucích pekel. Zhodnotila jsem to tak, že takový hnus můžou vymyslet jen američani. Vím roast boeef je spíš Anglie, ale přiznejme si, jejich kuchyně taky není žádný zázrak. A já si na milé steaky vzpoměla znovu a narazila jsem na tento článek. Časem člověk vyměkne. A já taky.
Už se na staření masa dívám jinak. Najednou je mi tato technologie bližší. Ostatně vlci když loví, nejdřív sežerou vnitřnosti, pak za tři dny zbytek. A když se nad tím vším zamyslím, ještě dlouho se to takhle nějak dělávalo i v našich krajích. Těch metod uchvání masa bylo několik, některé už jsou zapomenuté a jiné se používají dodnes. Když se zabilo prase (nebo kravá) nejdřív se zpracovaly vnitřnosti a míň kvalitní části na všechny klobásky, tlačenky, jitrnice. Kvalitní čisté maso se dalo bokem, protože vydrží déle. Buď se ledovalo, když byl led, nebo do škopku či se udilo a nebo se nechalo jak popisuje Borůvka vyzrát. Pro nás je dnes nepředstavitelné, jej pořád otírat. Ale ne vždy bývaly ledničky. Maso zrálo ve sklepě a stejně se do něho chodilo nejmíň třikrát denně. Tak už nebyl problém jej opocené otřít.
Pro zajímavost jsem se ptala rodičů kdy měli ledničku doma a mamka si vzpoměla že když jí bylo 10-11 tak rodiče si jednu pořídily (1970-1971). Do té doby mívaly všechno ve sklepě. Když něco byl potřeba přinést poslali děvčiska a bylo. A taťka ji měli taky tak nějak, ale zapínala se jen na nedělu, když se koupilo maso.
Článek mě nadchl na tolik, že přemýšlím že to taky zkusím. Ovšem asi zůstanu věrna sklepu. Moc se mi totiž nelíbí, že bych musela ledničku větrat. Zas na druhou starnu, náš sklep není nějak moc studený. Ale budu muset trochu vylepšit krabici pod kterou bude maso zrát, protože už lítají muchy a já bych nerada, aby mi to tom mase chodily a sr... .
Takže Borůvka, hrabě Tekeli děkuji za inspiraci.
Nejdřív menší slovní hříčka - rigor v rigólu. Nějak jsem si to nemohla odpustit :)
Jednu dobu jsem byla natěšená na steaky. Zcela nepoučena z jakého mase se dělají, jsem se pokusila je udělat z čerstvého hovězího. Krok vedle.
Poučena z nezdaru jsem se jala studovat, kde jsem udělala chybu. Krok vedle číslo dvě.
Pro toho kdo by nevěděl, steak stejně jako roast beef se dělá z uzráleho masa. Není to maso ze sterého bejka. Je to maso odležené, které zrálo určinou dobu za určitých podmínek - při určité vlhkosti, teplotě. Proto je maso na steaky dražší. A taky není víc paleo jídlo než steak. To kdysi kus masiska zapadlo v jeskyni někam mezi šutry a až se našlo pražena ho vymetla, hodila na oheň a hle, první steak byl na světě:)
Můj první pokus se stejky nedopadl vůbec dobře, dokonce tak, že jsem je zatratila do horoucích pekel. Zhodnotila jsem to tak, že takový hnus můžou vymyslet jen američani. Vím roast boeef je spíš Anglie, ale přiznejme si, jejich kuchyně taky není žádný zázrak. A já si na milé steaky vzpoměla znovu a narazila jsem na tento článek. Časem člověk vyměkne. A já taky.
Už se na staření masa dívám jinak. Najednou je mi tato technologie bližší. Ostatně vlci když loví, nejdřív sežerou vnitřnosti, pak za tři dny zbytek. A když se nad tím vším zamyslím, ještě dlouho se to takhle nějak dělávalo i v našich krajích. Těch metod uchvání masa bylo několik, některé už jsou zapomenuté a jiné se používají dodnes. Když se zabilo prase (nebo kravá) nejdřív se zpracovaly vnitřnosti a míň kvalitní části na všechny klobásky, tlačenky, jitrnice. Kvalitní čisté maso se dalo bokem, protože vydrží déle. Buď se ledovalo, když byl led, nebo do škopku či se udilo a nebo se nechalo jak popisuje Borůvka vyzrát. Pro nás je dnes nepředstavitelné, jej pořád otírat. Ale ne vždy bývaly ledničky. Maso zrálo ve sklepě a stejně se do něho chodilo nejmíň třikrát denně. Tak už nebyl problém jej opocené otřít.
Pro zajímavost jsem se ptala rodičů kdy měli ledničku doma a mamka si vzpoměla že když jí bylo 10-11 tak rodiče si jednu pořídily (1970-1971). Do té doby mívaly všechno ve sklepě. Když něco byl potřeba přinést poslali děvčiska a bylo. A taťka ji měli taky tak nějak, ale zapínala se jen na nedělu, když se koupilo maso.
Článek mě nadchl na tolik, že přemýšlím že to taky zkusím. Ovšem asi zůstanu věrna sklepu. Moc se mi totiž nelíbí, že bych musela ledničku větrat. Zas na druhou starnu, náš sklep není nějak moc studený. Ale budu muset trochu vylepšit krabici pod kterou bude maso zrát, protože už lítají muchy a já bych nerada, aby mi to tom mase chodily a sr... .
Takže Borůvka, hrabě Tekeli děkuji za inspiraci.
Konečně pondělí
Hurá je tu konečně pondělí, sice bych si dala ještě den dva volna, ale přitom jak muž včera ráno vyváděl jsem se už těšila do práce...
Někdy je jednoduší žít druhý život v práci než ten vlastní soukromý...
Na sobotu jsme měli velké plány. Kamarád děla travesti a byli jsme pozvaní a já se moc těšila. Bývá to sranda. Ale bohužel se to muselo přeložit na jindy. Ale i tak jsme kupodivu nezůstali doma. Šli jsme ven na pivko s jiným mužovým kamarádem. Byl to pohodový večer. Dala jsem si pečeného pstruha, sice jsem na něho musela celkem dost dlouho čekat, ale byl dobrej. Radim (kamarád) byl v pohodě, pokecali jsme a pozval nás na kolaudaci. Jen muž zas perlil, prý Černovice na mě čekají (psychyatrická léčebna kde se z anorexie léčila mužova sestra). Ale muž asi tuší že přehání, protože si to před Radimem nedovolil říct na plno...
Tento týden je už v pořadí 5. týden mého primal snažení se.
Popravdě, momentálně nepozoruju žádné dramatické změnu na svém těle či svém myšlení. (Jo když už jsme u toho mozku, muž mě chválil že se mu zdá, že od té doby co jsem zhubla mi má mozkovna pracuje na větší obrátly...) Ale ráda bych se tento týden pěčlivěji věnovala svému jídelníčku. Protože se mi zdá že jsem lehce přibrala v pase - trošičku mě večer škrtí sukně. Ale ono to může být víc věcí dohromady. Jednak se s koncem měsíce blíží doba, kdy si mé tělo uvědomí že jsem žena... A jednak jsem začala trochu prohánět moje milované železo. Je možné že jsem trochu oteklá z toho. Takže vydržet. Ale raději budu opravdu důslednější co se týká jídelníčku. Poslední dobou si ujíždím na ořeších. Nic drastického, jedna až dvě hrstě a to ani ne denně. Ale je to spíš psychologické žraní, rozhodně to není z hladu.
Takže dnes:
Snídaně: 2x miska vývaru se zeleninou a 2x vařené vejce
(v práci jsem hovado jedno dojela arašídové máslo. Je snězené = je pryč = nebude mě svádět)
Oběd: pečená kýta a grilovaná zelenina (zelená paprika, cuketa, rajče, hlíva) + lžička kokosové oleje
Káva
Večeře: Kousek pečených žeber a restovaná zelenina
Zbytek doplním aktuálně během dne.
Někdy je jednoduší žít druhý život v práci než ten vlastní soukromý...
Na sobotu jsme měli velké plány. Kamarád děla travesti a byli jsme pozvaní a já se moc těšila. Bývá to sranda. Ale bohužel se to muselo přeložit na jindy. Ale i tak jsme kupodivu nezůstali doma. Šli jsme ven na pivko s jiným mužovým kamarádem. Byl to pohodový večer. Dala jsem si pečeného pstruha, sice jsem na něho musela celkem dost dlouho čekat, ale byl dobrej. Radim (kamarád) byl v pohodě, pokecali jsme a pozval nás na kolaudaci. Jen muž zas perlil, prý Černovice na mě čekají (psychyatrická léčebna kde se z anorexie léčila mužova sestra). Ale muž asi tuší že přehání, protože si to před Radimem nedovolil říct na plno...
Tento týden je už v pořadí 5. týden mého primal snažení se.
Popravdě, momentálně nepozoruju žádné dramatické změnu na svém těle či svém myšlení. (Jo když už jsme u toho mozku, muž mě chválil že se mu zdá, že od té doby co jsem zhubla mi má mozkovna pracuje na větší obrátly...) Ale ráda bych se tento týden pěčlivěji věnovala svému jídelníčku. Protože se mi zdá že jsem lehce přibrala v pase - trošičku mě večer škrtí sukně. Ale ono to může být víc věcí dohromady. Jednak se s koncem měsíce blíží doba, kdy si mé tělo uvědomí že jsem žena... A jednak jsem začala trochu prohánět moje milované železo. Je možné že jsem trochu oteklá z toho. Takže vydržet. Ale raději budu opravdu důslednější co se týká jídelníčku. Poslední dobou si ujíždím na ořeších. Nic drastického, jedna až dvě hrstě a to ani ne denně. Ale je to spíš psychologické žraní, rozhodně to není z hladu.
Takže dnes:
Snídaně: 2x miska vývaru se zeleninou a 2x vařené vejce
(v práci jsem hovado jedno dojela arašídové máslo. Je snězené = je pryč = nebude mě svádět)
Oběd: pečená kýta a grilovaná zelenina (zelená paprika, cuketa, rajče, hlíva) + lžička kokosové oleje
Káva
Večeře: Kousek pečených žeber a restovaná zelenina
Zbytek doplním aktuálně během dne.
Chceš žít ahinsá - nežeň sa...
Ahinsá je jeden ze stupňů jógy - zkráceně znamená nenásilí.
Aneb když muž trucuje.
Začalo to celkem nenápadně. Dohodli jsme se s mužem že si v neděli uděláme francouzské brambory. Jasně brambory jsou v šedé zóně, ale přišlo mi to jako zajímavý nápad a jednou za čas se můžou. Já ovšem si dala ještě v noci péct žebra, abych si je mohla dát na večeři nebo v týdnu. Peču je totiž při nízké teplotě cca 120°-150° asi 12 hodin. Ráno jsem vstala, muž už nastěhovaný v obýváku a koukal na telku. Ale neseděl na svojem místečku jak vždycky ale byl natažený na gauči. To nikdy nevěstí nic dobrého, když je natažený na gauči. A taky že ne. On byl normálně na*raný, že jsem si dovolila udělat si maso! Že jsme se snad jasně domluvili na zapečených bramborách. Byl uražený jak malej fakan. A čím víc jsem nechápala o co mu jde, tím víc byl naštvaný. To že on po mě chce něco uvařit a pak do toho ani nedrbne je asi v pořádku, že. Ale když si já něco udělám co jsem předem neoznámila, ó pane to je jiná... Celé dopoledne se mnou nemluvila ani klika od dveří. Pak vstal od telky, šel si dát vanu. A když vylezl dal se do vaření. Udělal si bramborový guláš. No a jak ty brambory krájel a pucoval tak u toho chrochtal. Nasupeně funěl. Když je čistil tak jsem se ještě zeptala jestli je to nutné. Protože předešlý večer mě poučoval o tom, že tyto ranné se nemusí krouhat. No, moc jsem tomu nepomohla. Ale jak se pak najedl, tak trochu vyměkl, a aj po mě pochtíval... Ale po takovém hereckém výkonu jsem tak měla chuť. A z toho vyplývá: Krmte tu bestii. Když je TO nejezené, je to spokojené, stejně jak malé dítě nebo pes...
Aneb když muž trucuje.
Začalo to celkem nenápadně. Dohodli jsme se s mužem že si v neděli uděláme francouzské brambory. Jasně brambory jsou v šedé zóně, ale přišlo mi to jako zajímavý nápad a jednou za čas se můžou. Já ovšem si dala ještě v noci péct žebra, abych si je mohla dát na večeři nebo v týdnu. Peču je totiž při nízké teplotě cca 120°-150° asi 12 hodin. Ráno jsem vstala, muž už nastěhovaný v obýváku a koukal na telku. Ale neseděl na svojem místečku jak vždycky ale byl natažený na gauči. To nikdy nevěstí nic dobrého, když je natažený na gauči. A taky že ne. On byl normálně na*raný, že jsem si dovolila udělat si maso! Že jsme se snad jasně domluvili na zapečených bramborách. Byl uražený jak malej fakan. A čím víc jsem nechápala o co mu jde, tím víc byl naštvaný. To že on po mě chce něco uvařit a pak do toho ani nedrbne je asi v pořádku, že. Ale když si já něco udělám co jsem předem neoznámila, ó pane to je jiná... Celé dopoledne se mnou nemluvila ani klika od dveří. Pak vstal od telky, šel si dát vanu. A když vylezl dal se do vaření. Udělal si bramborový guláš. No a jak ty brambory krájel a pucoval tak u toho chrochtal. Nasupeně funěl. Když je čistil tak jsem se ještě zeptala jestli je to nutné. Protože předešlý večer mě poučoval o tom, že tyto ranné se nemusí krouhat. No, moc jsem tomu nepomohla. Ale jak se pak najedl, tak trochu vyměkl, a aj po mě pochtíval... Ale po takovém hereckém výkonu jsem tak měla chuť. A z toho vyplývá: Krmte tu bestii. Když je TO nejezené, je to spokojené, stejně jak malé dítě nebo pes...
čtvrtek 23. května 2013
Močálem se plíží...
Tak nějak si nemůžu zvyknout že kolem našeho města teče řeka Morava a kolem ní jsou lužní lesy. A v těch lužních lesích jsou co? Ha, komáři!
Byla jsem se teď po párkrát projet na kole, jednou dokonce i s mužem a zážitky veliké.
Doma u rodičů jezdíme pravidelně, v týdnu na malé trasy, asi tak tu hodinku dvě, podle terénu. Ono to jinak uprašuje po silnici a jinak po polňačce. Bráváme i psíka, ale ten je potvůrka mazenaj (teda mazaná). Když vyjedeme z vrátek tak první dva kilometry běží vedle kola celá šťastná. Ale pak začne zpomalovat a zpomalovat a už neběží, spíš se táhne. Ale není to tím, že by ji boleli nožičky, to není taková divočina. Protože na to hlemýždí tempo nemám nervy, nasadím ji na košík a za dědinou ji zas pustím. Na volno. Mezi vinohrady ať si vesele běhá. A tam že jí to běhá parádně. Já jedu na kole, z mírného kopečka a nestačím jí.
Poprvé když jsem jela u nás v městě tak že pojedu kolem Moravy, dozadu lesem, vyjedu u hřbitova a pojedu domů. Trasa tak do hodinky. Je tam mizernější cesta. Ale nic co by se nedalo zvládnout. Může jsem nechala doma, spal. Hned první zastávka směřovala na pumpu neboť jsem měla úplně prázdná kola. No a tam cedule jak kráva "Zákaz foukání jízdních kol". Hm, no nic, rozhlídla jsem se a jala se foukat. Za chvilku bylo hotovo, nikdo mě neseřval a já měla ruky zaprasený až po lokte. Ale byla jsem spokojená že to prošlo. Tak jsem mohla konečně vyjet. Pádím si to kolem odlehčováku, kolem jezu, podél Moravy, v lese na mě dýchl velmi příjemný vzduch. Všechno omamně vonělo, cesta se trochu zhoršila a já na kole seděla jak vosa na bombóně. Ale hlavně že jedu. Předjela jsem pár jezdců a běžců a dojela na rozcestí. Nějak jsem si nebyla jistá kam dál. Tak tak chvilku koukám a jeden sympatický párek za chvilku doběhl blíž tak jsem se jich zeptala, kudy tudy. Borec se usmát, prohlídl si mě, kolo a ještě jednou. A pak mi řekl že rovno bych vyjela u kasáren, ale to není cesta pro mě. Vlevo bych vyjela u hřbitova (tam jsem měla namířeno) ale je tam kaluž, ale dá se nějak objet křovím. O tom že je ještě nějaká cesta do prava mlčel. Já poděkovala, oni se otočily a běželi zpátky.
Sice jsem poděkovala ale myslela si svoje. To jsem ještě jako nikdy neviděla kaluž??? Osel. Nasedla jsem a jela až jsem dojela ke kaluži. Tak takovou jsem fakt ještě neviděla. A jak se dá obět? Křovím? Jako kterým. No tak se kouknu. V ten moment jak jsem zastavila, jsem byla odsypaná komárama. Tak kde je ten chodníček? Vlevo lužní les a kaluž, vpravo lužní les a ropák. No nic otočila jsem kolo, oklepala komáry a jela zpátky. Po té samé cestě. Jak já se nerada vracím. To není důstojné ani pro krávu :) Dojela jsem zpátky k jezu a rozhodla že ještě je moc brzo a moc hezky jet domů. Tak jsem jela ještě dál podél Moravy a kolem zahrádek. Tam jsem se trochu pomotala, protože jsem tama jela jen jednou a to mě muž vedl. ale zvládla jsem to. Dojela dom, kolo uklidila, šla koupit mléko, udělala buchtu, poklidila a teprve tak se můj muž vzbudil.
Trochu jsem se rozepsala, zbytek si nechám na příště :)
středa 22. května 2013
První signální...
Jůůů to dnes hezky svítí sluníčko. Hned má člověk lepší náladu.
Neumím naslouchat svému tělu. (Možná tak jsem měla dnešní příspěvek pojmenovat.)
Vím to a možná to už dávno víte i vy.
Pracuju na tom. To možná vy nevíte.
Jde to těžko. Toho jste si už asi všimli taky.
Když jsem byla v redukčním režimu, cvičila jsem denně, příjem měla kolem 1.500 kcal a byla co tři týdny nemocná. Když se mi zdálo že mě chce bolet v krku, tak jsem si dala cvičení navíc. A pak jsem se divila, že jsem hned zas odpadla. A tak to šlo od podzimku až do brzkého předjaří. Trochu se to zlepšilo, když jsem si přidala na krmné dávce :)
Teď už snažím necvičit každý den. Když jdu se psi na nějakou výživnější procházku nebo ven na kolo tak už si nedávám žádnou Jill ani ZWOW, jo to ještě na podzim, to bylo jiné kafé. Ale i když cvičím někdy pět dní v kuse, nemyslím si že bych byla přetrénovaná. V práci sedím povětšinou dne na zadku, ve vlaku sedím na zadku, tak ta 3/4 hodinka denně mi nemůže způsobit nějaké těžké přetrénování.
Taky neumím naslouchat svému tělu ohledně jídla. Nemívala jsem totiž pocit hladu. Ani když jsem měla příjem kolem 1.200kcal. Prostě hlad nebyl. Proto mi nedělalo problém mít tak nízký příjem. Pak jsem postupně zvedala a zvedala až jsem byla asi na 2.000kcal. To už jsem občas hlad měla, jak jsem se pěkně rozjedla. No a teď si občas pletu hlad s chutí. Ale jsem toho názoru, že chuť je špatně zpracovaný hlad. A v případě palea nebo primal ani nejde moc udělat chybu, když ty hříšky zůstanou v rovině paleo (či primal). I když mufin ač paleo zván je stále jen sladkost (půjčila jsem si tuto krásnou větu u paleolifestyl.cz) .
Ale původní moje myšlenka byla trochu jinde.
Takže.
Myslím, že člověk svému tělu a podvědomí lépe naslouchá ve chvíli, kdy nemá moc čas potichu sedět a přemýšlet co se mu jeho člověk snaží říct. Kdykoliv jsem příliš zaujata sama sebou udělám něco špatně. Prostě to moc hrotím. Tajemství jak si porozumět je dělat vše trochu intuitivně a metodou ŽAVES. Vždy když si nějakou problematiku nastuduju a snažím se ji převézt do praxe akorát narazím. Prostě není nad to, některé věci nevědět a nechat se vézt. Když je žák připraven, učitel se dostaví... A taky ta vnitřní pohoda kterou pak má člověk v sobě se odráží i na povrch.
Já vím, jsem hrozně chytrá, kážu vodu a sama piju víno, ale některé věci mi docházejí ve chvíli kdy to sama nečekám a jsem zaujata něčím úplně jiným. Zato když se přes příliš soustředím na to jak jíst, jak spát, jak milovat. je to celé kostrbaté, dělané na silu a nakonec stejně zjistím že vynaložené úsilí neodpovídá výsledku.
Toto je oblast, kde ještě musím silně zapracovat. Takže v podstatě zaměřit alespoň lehce svou pozornost trochu jiným směrem nebo prostě zvolnit a ono se to poddá...
Neumím naslouchat svému tělu. (Možná tak jsem měla dnešní příspěvek pojmenovat.)
Vím to a možná to už dávno víte i vy.
Pracuju na tom. To možná vy nevíte.
Jde to těžko. Toho jste si už asi všimli taky.
Když jsem byla v redukčním režimu, cvičila jsem denně, příjem měla kolem 1.500 kcal a byla co tři týdny nemocná. Když se mi zdálo že mě chce bolet v krku, tak jsem si dala cvičení navíc. A pak jsem se divila, že jsem hned zas odpadla. A tak to šlo od podzimku až do brzkého předjaří. Trochu se to zlepšilo, když jsem si přidala na krmné dávce :)
Teď už snažím necvičit každý den. Když jdu se psi na nějakou výživnější procházku nebo ven na kolo tak už si nedávám žádnou Jill ani ZWOW, jo to ještě na podzim, to bylo jiné kafé. Ale i když cvičím někdy pět dní v kuse, nemyslím si že bych byla přetrénovaná. V práci sedím povětšinou dne na zadku, ve vlaku sedím na zadku, tak ta 3/4 hodinka denně mi nemůže způsobit nějaké těžké přetrénování.
Taky neumím naslouchat svému tělu ohledně jídla. Nemívala jsem totiž pocit hladu. Ani když jsem měla příjem kolem 1.200kcal. Prostě hlad nebyl. Proto mi nedělalo problém mít tak nízký příjem. Pak jsem postupně zvedala a zvedala až jsem byla asi na 2.000kcal. To už jsem občas hlad měla, jak jsem se pěkně rozjedla. No a teď si občas pletu hlad s chutí. Ale jsem toho názoru, že chuť je špatně zpracovaný hlad. A v případě palea nebo primal ani nejde moc udělat chybu, když ty hříšky zůstanou v rovině paleo (či primal). I když mufin ač paleo zván je stále jen sladkost (půjčila jsem si tuto krásnou větu u paleolifestyl.cz) .
Ale původní moje myšlenka byla trochu jinde.
Takže.
Myslím, že člověk svému tělu a podvědomí lépe naslouchá ve chvíli, kdy nemá moc čas potichu sedět a přemýšlet co se mu jeho člověk snaží říct. Kdykoliv jsem příliš zaujata sama sebou udělám něco špatně. Prostě to moc hrotím. Tajemství jak si porozumět je dělat vše trochu intuitivně a metodou ŽAVES. Vždy když si nějakou problematiku nastuduju a snažím se ji převézt do praxe akorát narazím. Prostě není nad to, některé věci nevědět a nechat se vézt. Když je žák připraven, učitel se dostaví... A taky ta vnitřní pohoda kterou pak má člověk v sobě se odráží i na povrch.
Já vím, jsem hrozně chytrá, kážu vodu a sama piju víno, ale některé věci mi docházejí ve chvíli kdy to sama nečekám a jsem zaujata něčím úplně jiným. Zato když se přes příliš soustředím na to jak jíst, jak spát, jak milovat. je to celé kostrbaté, dělané na silu a nakonec stejně zjistím že vynaložené úsilí neodpovídá výsledku.
Toto je oblast, kde ještě musím silně zapracovat. Takže v podstatě zaměřit alespoň lehce svou pozornost trochu jiným směrem nebo prostě zvolnit a ono se to poddá...
pondělí 20. května 2013
Když nejedu, nebude potřeba načepovat?
Jestliže se mi honí chutě a chce se mi spát, tak to bude mít jednoduché řešení.
A to přidat. Přidat tuků, možná lehce bílkovin a před cvičením i nějaké to ovocíčko.
Mlsný jazýček je jen důsledek toho že něco není správně. Že asi někde trochu chybí. Je teda pravda, že jsem teď vyřadila jedno jídlo, dopolední svačinku a místo ní,mě teď honí mlsná. Tak ju zas pěkně rychle zařadím zpátky. I když hřeším v rámci primal, byla bych raději, kdybych to odbourala.
Jinak jsem asi právě rozlouskla co mi to mé hříšné tělo říká když se mi nechce - jsem unavené a proto jsem lenošné :)
Plán na tento týden je celkem jednoduchý:
úterý - pokud nebude pršet procházka venku, pokud bude tak ZWOW + nácvik na swing
středa - ZWOW + nácvik na swing
čtvrtek - procházka
pátek - ZWOW + tabata švihadlo
sobota - volno - jdeme s mužem do víru velkoměsta
neděle - dle počasí venku popř. ZWOW + nácvik na swing
Když hubne táta...
Tak to je docela sranda.
Nebo aspoň u nás. Každý den mu chystám jídelníček a taky jídlo. V podstatě tak nějak točím pár věcí pořád dokola. Za čtyři týdny má dole cca 2,5 kg a asi 5cm přes bříško.
O víkendu zhřešil trdelníkem a teď má chtě na něco sladkého. Připadá mi to celkem srandovní, já jsem ho pěkně vyčistila od těch všech cukrů a on takhle. Pokusila jsem se mu vysvětlit, že ač zdravá sladkost, pořád je to sladkost. Tak uvidíme.
Ale stejně je to na takového gentlemana slušný úspěch. Samozřejmě i můj :)
Nebo aspoň u nás. Každý den mu chystám jídelníček a taky jídlo. V podstatě tak nějak točím pár věcí pořád dokola. Za čtyři týdny má dole cca 2,5 kg a asi 5cm přes bříško.
O víkendu zhřešil trdelníkem a teď má chtě na něco sladkého. Připadá mi to celkem srandovní, já jsem ho pěkně vyčistila od těch všech cukrů a on takhle. Pokusila jsem se mu vysvětlit, že ač zdravá sladkost, pořád je to sladkost. Tak uvidíme.
Ale stejně je to na takového gentlemana slušný úspěch. Samozřejmě i můj :)
Na plný plyn, přesto stojím...
Odpoledne jsem psala, že je všechno super a v pohodě, ale...
...ale jsem dnes poprvé udělala neplánovanou změnu ve cvičebním plánu a stejně jsem dnes poprvé nedokončila cvičení.
...vůbec se mi nechtělo.
Nevím jak poznám, že ke mě mluví tělo a ne má vrozená lenost.
Jestli to že jsem to dnes zabalila je dobře nebo ne.
Včera jsem trénink možná lehce přepálila. Trénovala jsem mrtvý tah na swing. A dnes cítím zadní stehna. Možná i kvůli tomu jsem se nedokázala až tak úplně rozjet.
Nemám moc ráda když cvičení bez plánování vynechám. Stále mám ještě obavy, že když vynechám jednou, vynechám podruhé a najednou nebudu cvičit zas vůbec. No musím přiznat, že jsem se snažila, ale prostě to fakt nešlo. Takže jsem místo ZWOW 14 musela dát jen tabatu. No ale ani to nebylo úplně ok, to byla jen taková malá tabatka. Jela jsem švihadlo po 20 vteřinách, 10 pauza, 6 kol. Pak jsem se pokusila ještě o dvě série kdybych se náhodou nějakým zázrakem nerozjela, ale nic se nestalo.
Budiž mi ospravedlněním to, že když se zastavím tak se mi chce spát a zavírají se mi oči (a taky mozek mi vypíná).
Uvidíme jak to bude zítra. Ráda bych si dala ZWOW 14 a pak znovu trénovala mrtvé tahy ať můžu krásně a správně swingovat.
...ale jsem dnes poprvé udělala neplánovanou změnu ve cvičebním plánu a stejně jsem dnes poprvé nedokončila cvičení.
...vůbec se mi nechtělo.
Nevím jak poznám, že ke mě mluví tělo a ne má vrozená lenost.
Jestli to že jsem to dnes zabalila je dobře nebo ne.
Včera jsem trénink možná lehce přepálila. Trénovala jsem mrtvý tah na swing. A dnes cítím zadní stehna. Možná i kvůli tomu jsem se nedokázala až tak úplně rozjet.
Nemám moc ráda když cvičení bez plánování vynechám. Stále mám ještě obavy, že když vynechám jednou, vynechám podruhé a najednou nebudu cvičit zas vůbec. No musím přiznat, že jsem se snažila, ale prostě to fakt nešlo. Takže jsem místo ZWOW 14 musela dát jen tabatu. No ale ani to nebylo úplně ok, to byla jen taková malá tabatka. Jela jsem švihadlo po 20 vteřinách, 10 pauza, 6 kol. Pak jsem se pokusila ještě o dvě série kdybych se náhodou nějakým zázrakem nerozjela, ale nic se nestalo.
Budiž mi ospravedlněním to, že když se zastavím tak se mi chce spát a zavírají se mi oči (a taky mozek mi vypíná).
Uvidíme jak to bude zítra. Ráda bych si dala ZWOW 14 a pak znovu trénovala mrtvé tahy ať můžu krásně a správně swingovat.
Prima primal
Pokud dobře počítám tak začínám čtvrtý týden.
Vše je v pohodě, v klidu a celkem bez obtíží.
Samozřejmě že mám stavy kdy nevím co jíst, kolik toho jíst, jestli to ještě jíst...
A taky se u mě za poslední měsíc vyvinula lehce narcistická porucha říznutá poruchou kompulzivní :)
Neustále se pozoruju. Dokonce jsem si minulý týden musela dát závazek že se na sebe týden nepodívám. Že se nebudu kochat sama sebou. Zní to samolibě? Možná. Je to velká změna, dřív jsem se nechtěla na sebe kouknout do zrcadla protože se mi to co jsem viděla vůbec nelíbilo. Teď se můžu koukat pořád a pořád jsem nadšená. Samozřejmě že jsem to vydržela jen tři dny.
A výsledky mého pozorování?
Poslední týden jsem nějaká nedožraná, Otesánek a kyselina v jednom. Jím pořád zhruba to samé, ale poslední asi čtyři dny jsem poněkud hladovější. Takže se snažím víc baštit a popřípadě si dám lžičku až dvě kokosového tuku. Jednak mi chutná (jsem strašné zvíře) a jednak když tuky tak tuky. A když jsou škvarky nepohrdnu něma :) Možná to souvisí s tím, že pár prvních dnů či týdnů na Paleo/Primal může být snížená chuť k jídlu. A protože jsem byla naučená, že tuky jsou fuj tak si musím občas připomínat že při primal má téct omastek po taléřku (skoro). No kdyby tělo mělo dost tak mě nebude honit že si ještě něco mám dát. Což o to, já si dopřeju ráda, ale první týdny jsem měla špatné svědomí, když jsem si něco dala. Ale pak jsem pochopila, že když to bude v souladu s primal tak to špatné svědomí není vůbec na místně...
Takže hned jak to dopíšu dám si kousek své domácí chalvy (200g sezamu na kaši, 10g mandlí a 20g medu) a co je nejlepší, vím že si to můžu dát. Jasně je tam trocha medu ale jelikož mé tréninky nepatří mezi ty úplně nejlehčí tak trocha sacharidů z medu mě nezabije :)
Taky se mi chce trochu víc spát, ale to souvisí s mým nízkým tlakem. Jakmile se kolem začne něco dít, ožiju taky.
No a nic víc mě zatím nenapadá. Takže čus bus
Vše je v pohodě, v klidu a celkem bez obtíží.
Samozřejmě že mám stavy kdy nevím co jíst, kolik toho jíst, jestli to ještě jíst...
A taky se u mě za poslední měsíc vyvinula lehce narcistická porucha říznutá poruchou kompulzivní :)
Neustále se pozoruju. Dokonce jsem si minulý týden musela dát závazek že se na sebe týden nepodívám. Že se nebudu kochat sama sebou. Zní to samolibě? Možná. Je to velká změna, dřív jsem se nechtěla na sebe kouknout do zrcadla protože se mi to co jsem viděla vůbec nelíbilo. Teď se můžu koukat pořád a pořád jsem nadšená. Samozřejmě že jsem to vydržela jen tři dny.
A výsledky mého pozorování?
Poslední týden jsem nějaká nedožraná, Otesánek a kyselina v jednom. Jím pořád zhruba to samé, ale poslední asi čtyři dny jsem poněkud hladovější. Takže se snažím víc baštit a popřípadě si dám lžičku až dvě kokosového tuku. Jednak mi chutná (jsem strašné zvíře) a jednak když tuky tak tuky. A když jsou škvarky nepohrdnu něma :) Možná to souvisí s tím, že pár prvních dnů či týdnů na Paleo/Primal může být snížená chuť k jídlu. A protože jsem byla naučená, že tuky jsou fuj tak si musím občas připomínat že při primal má téct omastek po taléřku (skoro). No kdyby tělo mělo dost tak mě nebude honit že si ještě něco mám dát. Což o to, já si dopřeju ráda, ale první týdny jsem měla špatné svědomí, když jsem si něco dala. Ale pak jsem pochopila, že když to bude v souladu s primal tak to špatné svědomí není vůbec na místně...
Takže hned jak to dopíšu dám si kousek své domácí chalvy (200g sezamu na kaši, 10g mandlí a 20g medu) a co je nejlepší, vím že si to můžu dát. Jasně je tam trocha medu ale jelikož mé tréninky nepatří mezi ty úplně nejlehčí tak trocha sacharidů z medu mě nezabije :)
Taky se mi chce trochu víc spát, ale to souvisí s mým nízkým tlakem. Jakmile se kolem začne něco dít, ožiju taky.
No a nic víc mě zatím nenapadá. Takže čus bus
pátek 10. května 2013
Vstávat a cvičit
Včera jsem poprvé za celou dobu cvičila bez hudebního pozadí.
Je to nezvyk. Nějak jsem se nemohla nastartovat. Ale poslední dobou se mi to stává často, bez ohledu na to, jestli cvičím s hubou nebo ne.
Došla jsem k závěru že je na čase lehce obměnit mou malou cvičící rutinu. Ale opravdu jen lehce.
Mám představu že na rozehřátí dám trochu rozklusání na místě, z jógy použiju "jízdu na velbloudovi" a možná nějaké švihadlo nebo mini sestavičku skládající se ze tří čtyř cviků po třech opakování. To ještě lehce doladím.
Pak ZWOW, Squatt Challenge a na konec bych chtěla zařadit něco malinko jógy. Buď některý z pozdravů slunci, nebude-li se mi chtít nad tím moc přemýšlet. A nebo pár pozic a pokusím se i pár těch co nemám moc ráda. Ať už některého z hrdinů, pozici dítěte nebo svíčku. Ale tou by se mělo končit. No a chtěla bych zařadit pár cviků na posílení intuice. No a taky v neposlední řadě bych chtěla víc využívat svého kovového miláčka - kettlebell. Pár swingu a TGU a mrtvých tahů. No a jak tak koukám na své smělé plány, asi to nedám všechno během hodinky. Jedna z možností je, místo volného dne dát jógu...
Plán pro dnešek - zkrátit rozehřátí z 11minut na nějakých 5-6minut.
Trochu si zadřepovat.
Dát ZWOW.
Popřípadě tabatku se švihadlem.
To vše zakončit nějakou příjemnou sestavičkou jógy.
A pokusit se vejít do 3/4 hodinky.
Je to nezvyk. Nějak jsem se nemohla nastartovat. Ale poslední dobou se mi to stává často, bez ohledu na to, jestli cvičím s hubou nebo ne.
Došla jsem k závěru že je na čase lehce obměnit mou malou cvičící rutinu. Ale opravdu jen lehce.
Mám představu že na rozehřátí dám trochu rozklusání na místě, z jógy použiju "jízdu na velbloudovi" a možná nějaké švihadlo nebo mini sestavičku skládající se ze tří čtyř cviků po třech opakování. To ještě lehce doladím.
Pak ZWOW, Squatt Challenge a na konec bych chtěla zařadit něco malinko jógy. Buď některý z pozdravů slunci, nebude-li se mi chtít nad tím moc přemýšlet. A nebo pár pozic a pokusím se i pár těch co nemám moc ráda. Ať už některého z hrdinů, pozici dítěte nebo svíčku. Ale tou by se mělo končit. No a chtěla bych zařadit pár cviků na posílení intuice. No a taky v neposlední řadě bych chtěla víc využívat svého kovového miláčka - kettlebell. Pár swingu a TGU a mrtvých tahů. No a jak tak koukám na své smělé plány, asi to nedám všechno během hodinky. Jedna z možností je, místo volného dne dát jógu...
Plán pro dnešek - zkrátit rozehřátí z 11minut na nějakých 5-6minut.
Trochu si zadřepovat.
Dát ZWOW.
Popřípadě tabatku se švihadlem.
To vše zakončit nějakou příjemnou sestavičkou jógy.
A pokusit se vejít do 3/4 hodinky.
úterý 7. května 2013
První primal krize
Jsem dnes přesně v tom bodě, kdy hodně lidí svůj pokus o primal či paleo vzdají.
Mám krizi.
Příšernou.
Mám chuť na všechno to nezdravé, ale fest nezdravé, na všechny ty sladké, přeslazené, umělým tukem nacpané čokoládíčky. Na všechno co je napěchované tou nejlevnější kakaovou hmotou. A to je teprve ráno. Zatím odolávám.
Ne ne, já odolám. Ale upřimně musím říct, že teda masakr. Fakt mě ty chutě zaskočily. Myslela sem si jak už nejsem očištěná a oproštěná. Ale ty chutě asi nebudou pro nic za nic. Pokud jsem vše pochopila správně, když omezuju sacharidy, musím přidat tuky. Takže jsem se utřela trochu másla s trochou kokosu a uvidíme co to se mnou udělá. Hlad nemám, snídaně byla celkem slušná - 5 míchaných vajíček se žampiony. Takže to není o hladu ale o tom že něco je špatně... S chutěmi souvisí také to, že ač přibírám svalovou hmotu přibírám i tuk?! To se mi moc nelíbí. Ale znovu nezbývá než vydržet. Metr mě taky zklamal...
Další věc co mi vadí, má pleť je jednoduše příšerná. Dokonce už i mě se to zdá příliš.
Na to že je ráno, tak si mi chce spát, jsem unavená. Vstávala jsem o hodinu později než normálně ale že bych byla čilejší, to říct nemůžu.
Prostě jedním slovem krize
Mám krizi.
Příšernou.
Mám chuť na všechno to nezdravé, ale fest nezdravé, na všechny ty sladké, přeslazené, umělým tukem nacpané čokoládíčky. Na všechno co je napěchované tou nejlevnější kakaovou hmotou. A to je teprve ráno. Zatím odolávám.
Ne ne, já odolám. Ale upřimně musím říct, že teda masakr. Fakt mě ty chutě zaskočily. Myslela sem si jak už nejsem očištěná a oproštěná. Ale ty chutě asi nebudou pro nic za nic. Pokud jsem vše pochopila správně, když omezuju sacharidy, musím přidat tuky. Takže jsem se utřela trochu másla s trochou kokosu a uvidíme co to se mnou udělá. Hlad nemám, snídaně byla celkem slušná - 5 míchaných vajíček se žampiony. Takže to není o hladu ale o tom že něco je špatně... S chutěmi souvisí také to, že ač přibírám svalovou hmotu přibírám i tuk?! To se mi moc nelíbí. Ale znovu nezbývá než vydržet. Metr mě taky zklamal...
Další věc co mi vadí, má pleť je jednoduše příšerná. Dokonce už i mě se to zdá příliš.
Na to že je ráno, tak si mi chce spát, jsem unavená. Vstávala jsem o hodinu později než normálně ale že bych byla čilejší, to říct nemůžu.
Prostě jedním slovem krize
Kdo chce kam...
Dnešní den, číslo 16 pomalu končí.
Už mám odcvičeno a nějak mi to moc nešlo. Nemohla jsem se pořádně nastartovat.
Dala jsem si jako rozcvičku prvních 10 minut z Insanity Plyometric - sice jsem jela co to šlo, ale nějak to prostě nebylo ono.
Pak následovalo 80 face the wall squats, no a nakonec ZWOW 12. Mákla jsem si pěkně, ale nějak to nebylo ono.
Myslím že to bude přechodem, jelikož snížená výkonost může byt jedním z "nežádoucích účinků".
Protože jsem hodně pila, rozhodla jsem se zařadit i Vincentku abych nevyplavovala minerály a soli, jejichž nedostatek může zhoršovat doprovodné příznaky přechodu na primal. Ona totiž není jen dobrá při nachlazení, ale i po sportu, jako iontový nápoj. Vincentka pomáhá regenerovat vnitřní prostředí člověka po velkých ztrátách potu při sportu, těžké fyzické práci, pobyt v horkém prostředí a horečnatých stavech. Obsahuje lithium, rubidium, celsium, měď, zinek, vanad, chrom, kobalt. Svým osmotickým tlakem 634,7 kPa se velmi blíží osmolaritě lidské krve. Vincentka je podpůrným prostředkem po alkoholových excesech. Já ji běžně v létě piju, ale opravdu jen po sportu. Jako dítě jsem ji nesnášela. Ještě jedna zajímavost, není sycená uměle. Bublinky ale pokud chcete, můžete vytřepat, nebo prostě nechat samovolně vyprchat.
Už mám odcvičeno a nějak mi to moc nešlo. Nemohla jsem se pořádně nastartovat.
Dala jsem si jako rozcvičku prvních 10 minut z Insanity Plyometric - sice jsem jela co to šlo, ale nějak to prostě nebylo ono.
Pak následovalo 80 face the wall squats, no a nakonec ZWOW 12. Mákla jsem si pěkně, ale nějak to nebylo ono.
Myslím že to bude přechodem, jelikož snížená výkonost může byt jedním z "nežádoucích účinků".
Protože jsem hodně pila, rozhodla jsem se zařadit i Vincentku abych nevyplavovala minerály a soli, jejichž nedostatek může zhoršovat doprovodné příznaky přechodu na primal. Ona totiž není jen dobrá při nachlazení, ale i po sportu, jako iontový nápoj. Vincentka pomáhá regenerovat vnitřní prostředí člověka po velkých ztrátách potu při sportu, těžké fyzické práci, pobyt v horkém prostředí a horečnatých stavech. Obsahuje lithium, rubidium, celsium, měď, zinek, vanad, chrom, kobalt. Svým osmotickým tlakem 634,7 kPa se velmi blíží osmolaritě lidské krve. Vincentka je podpůrným prostředkem po alkoholových excesech. Já ji běžně v létě piju, ale opravdu jen po sportu. Jako dítě jsem ji nesnášela. Ještě jedna zajímavost, není sycená uměle. Bublinky ale pokud chcete, můžete vytřepat, nebo prostě nechat samovolně vyprchat.
Umění plánovat
To je to, co se musíme naučit, protože jsme zcela změnili jídelníček a zároveň je to jeden z nejtěžších bodů.
Já si něco nalámala (a ještě lámu) hlavu nad tím co teda mám jíst. Prostě si to chce sednou, napsat si co by se tak dalo a podle toho jít nakoupit.
Nakonec dojdete na to, že ta změna není tak bolestná, když už máte rozhodnuté co budete vařit. Nejhorší je, když máte hlad a stále nevíte co budete jíst. Upřimně vzít si rohlík s něčím se bude jevit jako nejjednodušší řešení. Právě nepřipravenost je to na čem může Vaše snaha ztroskotat... Vařte dopředu, vařte víc než byste snědli, protože právě ta větší porce krásně poslouží jako večeře či snídaně. A ke všemu budete mít pak čas na víc, protože už máte jídlo udělané. Velmi faj je, pokud máte pomalý hrnec. Večer tam něco naházíte a ráno máte oběd. Nebo tlakový hrnec. Hovězí guláš je najednou za hodinku krásně uvařený do měkka.
Já si něco nalámala (a ještě lámu) hlavu nad tím co teda mám jíst. Prostě si to chce sednou, napsat si co by se tak dalo a podle toho jít nakoupit.
Nakonec dojdete na to, že ta změna není tak bolestná, když už máte rozhodnuté co budete vařit. Nejhorší je, když máte hlad a stále nevíte co budete jíst. Upřimně vzít si rohlík s něčím se bude jevit jako nejjednodušší řešení. Právě nepřipravenost je to na čem může Vaše snaha ztroskotat... Vařte dopředu, vařte víc než byste snědli, protože právě ta větší porce krásně poslouží jako večeře či snídaně. A ke všemu budete mít pak čas na víc, protože už máte jídlo udělané. Velmi faj je, pokud máte pomalý hrnec. Večer tam něco naházíte a ráno máte oběd. Nebo tlakový hrnec. Hovězí guláš je najednou za hodinku krásně uvařený do měkka.
pondělí 6. května 2013
Kam po přípravce
Po tom co vynecháte všechno co není v souladu s Vašim novým životním stylem, by se mohlo zdát že už jste primal nebo paleo, ale ještě by to chtělo pár drobností doladit:
Hlavní podíl stravy je zelenina, zelenina a pak až ovoce. Na každé sousto by mělo připadat alespoň sousto zeleniny - půl talíře zeleniny a čtvrt masa. Raději syrovou (aspoň tak to vyhovuje mě), ale v podstatě je to jedno (jen tak pro zajímavost - tělo umí některé druhy lépe využít jsou-li tepelně upravené například rajčata) hlavně aby vám chutnala. Zelenina je také ideální na "takové to domácí žvýkání" prostě když se nedokážete zbavit zlozvyku pojídání něčeho u televize. I když ideální je to odbourat úplně (jak televizi tak to pojídání, stejně je to jen psychologický zlozvyk).
Paleo to s tuky nepřehání, ale to už jsem říkala minule, zhruba 30% (s tím je klasická dietologie zajedno - jezte tolik tuků, jak jste byli zvyklí doposud). Mezi nejstabilnější živočišné tuky patří hlavně vepřové, kachní, husí sádlo (pro mě kačení sádlo bez chleba jaksi postrádá smysl, připadá mi skoro rouhání na něm vařit). Z rostlinných je nejvhodnější olivový a kokosový olej (opět opáčko z minula).
Maso není povinnou složkou každého jídla, dokonce ho nemusíte jíst ani každý den. (Avšak moje tělo si poslední dobou živočišné bílkoviny téměř vydupává.) Dokonce se dá dělat vegetariánské paleo, ale to už chce nějaké zkušenosti mít a podle mě to není jen tak, protože hodně bílkovin se nahrazuje luštěninami a výrobky ze soji a ty nejsou primal/paleo. Je pravda že zbytečně velké množství masa zatěžuje játra a ledviny. Z hotových uzenin (když už to musí být) bych dala přednost bezlepkovým, protože běžné jsou nadstavovány moukou (i když si nemyslím že ty bezlepkové by byly výrazně lepší, jen jsou nadstavované něčím jiným...).
Během Vaše přerodu také není moc dobré měnit nic dalšího (sport, spánek, zlozvyky, výživové doplňky), protože změny v jídelníčku mohou být doprovázeny různými reakcemi a pak byste jen těžko rozeznávali co je způsobeno čím, jestli tím že jste změnili stravu nebo se Vám nechce najednou v noci spát a přitom jste zařadili odpoledního šlofíčka :)
Příprava
Pokud se rozhodnete přejít na paleo, odborníci se nemůžou shodnout zda do toho skočit po hlavě nebo jít na to postupně. Já si myslím že je to lepší postupně. A taky proto že se cestou můžete rozhodnout zda chcete primal nebo paleo. Ono stejně to většinou dopadne tak že stejně k čistému paleu časem dospějete. A myslím, že skočit do něho najednou by nebyl moc dobrej nápad. Jednak je to pro tělo fakt šok a jednak protože většina lidí má doma zásoby a ty by byl hřích vyhodit. No a taky ne každý je takový blázen jako já, že se na to vrhne i když rodina jí "normálně".
Přechodu na primal se někdy říká sladké paleo, ale mě to připadá trochu divné, mluvit ve spojitosti s paleem jako o sladkém...
Při sladkém paleo můžete mít dobu přerodu dlouhou jak chcete. Jestliže dáte přednost velmi pomalému přerodu, doporučuje se vyhazovat z jídelního lístku jednotlivé kategorie neolitických a sporný potravin zhruba na týdenní bázi (no prostě podle toho jaké máte zásoby a jak se dokážete s ne-paleo potravinami rozloučit). Dojídáte zásoby "rafinovaných" potravin, které jsou složeny převážně z mouky, cukru, kukuřičného škrobu, sóji, rostlinných olejů a množství éček (zákusky, sušenky, chipsy, slané pečivo, slazené nápoje a podobně). Další takové už nekupovat a ani nejíst. ale nahradit ovocem a ořechy.
Druhý týden - Dojídáte zásoby luštěnin (hrášek v konzervě, sušená fazole, sojové maso a podobně). Opět znovu nekupovat a nejíst. Nahrazujete je zeleninou nebo masem..
Třetí týden - Dojídáte zásoby rostlinných olejů. Nahrazujete je živočišnými tuky, olivovým a kokosovým olejem a ořechy.
Čtvrtý týden - Dojídáte zásoby obilovin (těstoviny, rýže, pečivo a podobně). Pak už nekupovat a nejíst.
Pátý týden (jestli chcete jít do toho natvrdo) Dojídáte zásoby mléčných výrobků (mléko, tvaroh, jogurt, sýr, ...). Nové už nové nekupujete a nejezte. Nahrazujete je podle okolností - zeleninou, ovocem, ořechy, masem, tuky.
Výhodou delší přípravy je to, že se stihnete zorientovat a naučíte jíst a vařit podle nového životního stylu. Ale já to udělala mnohem rychleji. I když je pravda že nějaké příliš umělé potraviny jsem nejedla už předtím, to samé cukr a bílou mouku. A už delší dobu jsem měla příjem sacharidů nižší než doporučovaných 4-5g/kg (asi 3-3,5g/kg). Ale i tak to byl skok.
EDIT: Ráda bych dodala, že primal/paleo je téměř živí organismus. Mění se a vyvíjí. To co je dnes povolené (například výjíměčně rýže či brambory) bylo ještě před nedávnem zakázané. Ničeho se nebojte, dělejte to srdcem a pak máte jistotu že neuděláte chybu...
Není paleo jako paleo
To že má paleo několik odnoží asi víte. Já to věděla taky, ale dost možná jsem tak nějak zapomněla rozlišovat. Takže bych to teď ráda napravila.
Paleo je vynechání průmyslově zpracovaných potravin, obilnin, umělých tuků, na rozdíl od primal vlastně i eliminace tuků celkově. Vynechání mléčných výrobků, dochucovadla, potravinových doplňků (ale tady by se dalo diskutovat).
Primal je víc benevolentí - jeho základem jsou tuky, ale pozor zdravé, to jsou olivový olej, sezamový olej, kokosový, avokádo, tučné maso, ryby, zelenina, ovoce (ale toho opět podle Vašich cílů, prtože hodně ovoce = hodně cukrů = žádná ketoza). Dále povoluje mléčné výrobky, hlavně tučné sýry, jogurty a smetanu.
Kdybych to měla srovnat tak primal je velmi komfortní a pohodlné a paleo je přísnější, asi jako když porovnáte vegetariánství a veganství - na první pohled podobné, ale ve skutečnosti každé jiné.
Paleo je vynechání průmyslově zpracovaných potravin, obilnin, umělých tuků, na rozdíl od primal vlastně i eliminace tuků celkově. Vynechání mléčných výrobků, dochucovadla, potravinových doplňků (ale tady by se dalo diskutovat).
Primal je víc benevolentí - jeho základem jsou tuky, ale pozor zdravé, to jsou olivový olej, sezamový olej, kokosový, avokádo, tučné maso, ryby, zelenina, ovoce (ale toho opět podle Vašich cílů, prtože hodně ovoce = hodně cukrů = žádná ketoza). Dále povoluje mléčné výrobky, hlavně tučné sýry, jogurty a smetanu.
Kdybych to měla srovnat tak primal je velmi komfortní a pohodlné a paleo je přísnější, asi jako když porovnáte vegetariánství a veganství - na první pohled podobné, ale ve skutečnosti každé jiné.
Hlava nehlava
Zdá se, že začínám poslední etapu přerodu na primal.
A jak se zdá, bude toto asi zkouška mojí odhodlanost až urputnosti a vytrvalosti. (Ono totiž já hodně věcí začnu, ale ne vždy mě chytnou na tolik, že je dodělám a dotáhnu do konce... )
Od včerejška mě příšerně bolí hlava, možná trochu přeháním, zas tak příšerné to není, ale je to velmi otravné a jsem z toho celá přejetá. Na bolesti hlavy jsem trpívala, běžně mě bolela tak 3x do týdne. Ale po tom co jsem zhubla se to velmi výrazně zlepšilo. Jestli mě bolela tak +x za dva měsíce je to hodně. Až teď. Nevím, jestli je to počasím nebo jeden z příznaků přechodu na primal.
Bolesti hlavy jako jeden z příznaků přechodu na primal/paleo:
1. Bolesti hlavy se obvykle vyskytují během prvních týdnů přechodu na primal/paleo. Souvisí s poklesem disponibilních uhlohydrátů ve stravě. Tkáně organismu zvyklé využívat tuky jako zdroj energie "soutěží" o malé množství zbytkové glukosy, takže mozkovým buňkám zůstává menší podíl.
Řešení je vydržet - vím poněkud brutální, ale taky držím... Protože přepnutí do tukového metabolismu obvykle probíhá rychle, takže tyto příznaky za pár dní zpravidla odezní samy. (Doufám že již zítra, když ne hned.)
2. Další možnou příčinou je zvýšené vyplavování elektrolytů (sodík, draslík) z organismu, které může způsobovat skrytou dehydratace.
Řešení - pokud jste dosud byli zvyklí solit méně, při snížené spotřebě uhlohydrátů se v solení nemusíte omezovat - je to dokonce nezbytné, aby se zbytečně nesnižovaly zásoby elektrolytů. Je vhodné zvýšit i příjem tekutin.
Odtud možná ta moje věčná žízeň, ale je zajímavé, že to trvá jen dopoledne.
A jak se zdá, bude toto asi zkouška mojí odhodlanost až urputnosti a vytrvalosti. (Ono totiž já hodně věcí začnu, ale ne vždy mě chytnou na tolik, že je dodělám a dotáhnu do konce... )
Od včerejška mě příšerně bolí hlava, možná trochu přeháním, zas tak příšerné to není, ale je to velmi otravné a jsem z toho celá přejetá. Na bolesti hlavy jsem trpívala, běžně mě bolela tak 3x do týdne. Ale po tom co jsem zhubla se to velmi výrazně zlepšilo. Jestli mě bolela tak +x za dva měsíce je to hodně. Až teď. Nevím, jestli je to počasím nebo jeden z příznaků přechodu na primal.
Bolesti hlavy jako jeden z příznaků přechodu na primal/paleo:
1. Bolesti hlavy se obvykle vyskytují během prvních týdnů přechodu na primal/paleo. Souvisí s poklesem disponibilních uhlohydrátů ve stravě. Tkáně organismu zvyklé využívat tuky jako zdroj energie "soutěží" o malé množství zbytkové glukosy, takže mozkovým buňkám zůstává menší podíl.
Řešení je vydržet - vím poněkud brutální, ale taky držím... Protože přepnutí do tukového metabolismu obvykle probíhá rychle, takže tyto příznaky za pár dní zpravidla odezní samy. (Doufám že již zítra, když ne hned.)
2. Další možnou příčinou je zvýšené vyplavování elektrolytů (sodík, draslík) z organismu, které může způsobovat skrytou dehydratace.
Řešení - pokud jste dosud byli zvyklí solit méně, při snížené spotřebě uhlohydrátů se v solení nemusíte omezovat - je to dokonce nezbytné, aby se zbytečně nesnižovaly zásoby elektrolytů. Je vhodné zvýšit i příjem tekutin.
Odtud možná ta moje věčná žízeň, ale je zajímavé, že to trvá jen dopoledne.
sobota 4. května 2013
14 dní primal a průběžné výsledky
Dnes je to 14 dní, vím je to skoro nic.
Skoro mám chuť říct, abych Vás trochu pozlobila po ránu, jak to bylo perných čtrnáct dní. Jak jsem nemyslela na nic jiného než na rohlíky a svíčkovou. Ale bohužel, je mi líto, nic takového se nedělo. Chutě na pečivo žádné, na zákusky taky ne. Na nic co by bylo v rozporu s primal paleo.
Mám dá se říct na starost zásobování dvou domácností. Na primal jsem jen já. Mamka maso nejí (nechutná ji), taťka se rozhodl hubnout, takže jí (momentálně) vcelku zdravě (v souladu s klasickou dietologií), můj muž nejí vůbec zdravě a ani po tom netouží. Zdá se mi že za jídlo posledních dva týdnu utratím opravdu víc, ale zas na druhou stranu přestala jsem nakupovat každý den. V pátek jsem nechala v řeznictví pětikilo, ale do úterka mám vystaráno. Takže těžko se mi posuzuje zda je pravěk drahý životní styl nebo ne.
Zdravotní účinky - nic výraznýho nepozoruju. Jako že by mi narostl ocas, vypadaly zuby a tak. Jen takové , zatím malé, příjemné změny, ekzém na rukách se (skoro) pryč, cítím se plná energie, ale zas na druhou stranu večer padnu jak zabitá. Projasňuje se myšlení. Co nehodnotím jako plus je že má pleť, která nikdy nebyla pěkná, je ještě horší než obvykle. Doufám, že tak týden a bude se to pomalu (raději rychle) spravovat.
Po psychické stránce se taky cítím výborně. Jako hlavní bych dala asi to že se opravdu můžu svobodně najíst a nemít pak nějaké výčitky. Ale s tím tak nějak souvisí poslední bod. Nevím jestli něco dělám špatně nebo to chce čas...
Přiznejme si, že hodně lidí co se dalo na primal či paleo zajímá taky to zda se opravdu při něm hubne. Když se může jíst neomezeně....
Váha 20.4 (dva dny před primalem)
59,7 kg, tuk 24,9 %
(aktivní hmota 44,83 kg, tuk 14,87 kg)
První týden 27.4.
Váha 60,3 kg, tuk 25,20 %
(aktivní hmota 45,10 kg, tuk 15,20 kg)
Druhý týden 5.5.
Váha 61,3 kg, tuk 25,6 %
(aktivní hmota 45,61 kg, tuk 15,69 kg)
Shrnutí
Váha vzrostla o 1,6 kg. Z toho podíl aktivní hmoty se zvýšil o cca 0,8 kg a podíl tuku o cca 0,8kg.
Měřeno na domácí váze s analýzou tuku a svalů.
Vím tyto domácí váhy nejsou přesné ale pro info si myslím stačí.
Suma sumárum nevím co si mám o tom myslet.
S tím, že se zvedne váha jsem počítala (je to konec konců jen číslo), ale už se mi moc nelíbí že se zvedají i tuky. I když kvůli necelému kilu to teda rozhodně nezabalím. Jen si říkám co dál. Jestli vytrvat ve stejně nastaveném režimu a prostě počkat nebo přidat jídla. Ubrat rozhodně ne, při primalúpaleu pokud se to nepřehání se sacharidama tak není potřeba (a ani žádoucí) něco vážit a měřit. Sice pravda sacharidy spočítané nemám, ale ovoce si dám maximálně dva kousky za den. A když to zkusím tak letmo spočítat vlezu se téměř vždy do 100g. Což sice není ketóza, ale je to "jen" takové pomalé hubnutí.
Takže nic nebalím, prostě vydržím, jednak proto že mě to baví a jednak že prostě nejde po dvou týdnech dělat seriózní závěry.
Skoro mám chuť říct, abych Vás trochu pozlobila po ránu, jak to bylo perných čtrnáct dní. Jak jsem nemyslela na nic jiného než na rohlíky a svíčkovou. Ale bohužel, je mi líto, nic takového se nedělo. Chutě na pečivo žádné, na zákusky taky ne. Na nic co by bylo v rozporu s primal paleo.
Mám dá se říct na starost zásobování dvou domácností. Na primal jsem jen já. Mamka maso nejí (nechutná ji), taťka se rozhodl hubnout, takže jí (momentálně) vcelku zdravě (v souladu s klasickou dietologií), můj muž nejí vůbec zdravě a ani po tom netouží. Zdá se mi že za jídlo posledních dva týdnu utratím opravdu víc, ale zas na druhou stranu přestala jsem nakupovat každý den. V pátek jsem nechala v řeznictví pětikilo, ale do úterka mám vystaráno. Takže těžko se mi posuzuje zda je pravěk drahý životní styl nebo ne.
Zdravotní účinky - nic výraznýho nepozoruju. Jako že by mi narostl ocas, vypadaly zuby a tak. Jen takové , zatím malé, příjemné změny, ekzém na rukách se (skoro) pryč, cítím se plná energie, ale zas na druhou stranu večer padnu jak zabitá. Projasňuje se myšlení. Co nehodnotím jako plus je že má pleť, která nikdy nebyla pěkná, je ještě horší než obvykle. Doufám, že tak týden a bude se to pomalu (raději rychle) spravovat.
Po psychické stránce se taky cítím výborně. Jako hlavní bych dala asi to že se opravdu můžu svobodně najíst a nemít pak nějaké výčitky. Ale s tím tak nějak souvisí poslední bod. Nevím jestli něco dělám špatně nebo to chce čas...
Přiznejme si, že hodně lidí co se dalo na primal či paleo zajímá taky to zda se opravdu při něm hubne. Když se může jíst neomezeně....
Váha 20.4 (dva dny před primalem)
59,7 kg, tuk 24,9 %
(aktivní hmota 44,83 kg, tuk 14,87 kg)
První týden 27.4.
Váha 60,3 kg, tuk 25,20 %
(aktivní hmota 45,10 kg, tuk 15,20 kg)
Druhý týden 5.5.
Váha 61,3 kg, tuk 25,6 %
(aktivní hmota 45,61 kg, tuk 15,69 kg)
Shrnutí
Váha vzrostla o 1,6 kg. Z toho podíl aktivní hmoty se zvýšil o cca 0,8 kg a podíl tuku o cca 0,8kg.
Měřeno na domácí váze s analýzou tuku a svalů.
Vím tyto domácí váhy nejsou přesné ale pro info si myslím stačí.
Suma sumárum nevím co si mám o tom myslet.
S tím, že se zvedne váha jsem počítala (je to konec konců jen číslo), ale už se mi moc nelíbí že se zvedají i tuky. I když kvůli necelému kilu to teda rozhodně nezabalím. Jen si říkám co dál. Jestli vytrvat ve stejně nastaveném režimu a prostě počkat nebo přidat jídla. Ubrat rozhodně ne, při primalúpaleu pokud se to nepřehání se sacharidama tak není potřeba (a ani žádoucí) něco vážit a měřit. Sice pravda sacharidy spočítané nemám, ale ovoce si dám maximálně dva kousky za den. A když to zkusím tak letmo spočítat vlezu se téměř vždy do 100g. Což sice není ketóza, ale je to "jen" takové pomalé hubnutí.
Takže nic nebalím, prostě vydržím, jednak proto že mě to baví a jednak že prostě nejde po dvou týdnech dělat seriózní závěry.
Řezník, co právě bůček svačil...
Kde se stala chyba, už jsi čet Mladý svět?
Já mám pravděpodobně chybu v jídelníčku.
Snídaně - dobrý, oběd pokud ho nedovařím nebo naopak nepřipálím, tak taky dobrý.
Večeře super. Ale sváča, ta káča, ta mi dává rázně provětrat šedou kůru mozkovou...
Moje primal snídaně jsou míchaná vajíčka se slaninou. Kdo by to byl čekal. Úžasný zážitek, snídám v půl šestý a tak do dvanácti jsem spokojená a po jídle ani nezdechnu. Obědvám lehce po třetí hodině, ale mezitím si jednak potřebuji a jednak chci něco zobnout. Ha, ale co. Myslela jsem si jogurt, ovoce s kokos bude dostatečná volba. Ale jak se zdá není. Mám pak ještě něco mezi chutí a hladem. Na oběd plánuju zapíct zeleninu se zbytkem sekaný, ale jelikož ten bude zas kolem třetí, začala jsem přemýšlet nad svačinou. Zrealizovala jsem ji, ale nějak mě to neuspokojilo. Co teď? Pořešila jsem to šalamounsky a barbarsky zároveň. Protože jsem si včera koupila kokosový olej, koštla jsem trochu. No je to tuk, chutná a voní po kokosu a hle, já jsem najednou spokojená. Takže je to jasný, chce to přidat tuků.
Přemýšlím jak dostanu tuky do zeleniny, ale nějak si budu muset poradit, protože chci dát oběd i mamce a ta by maso vyďoubala, opět zvolím zajímavé řešení. Zapečenou zeleninu, kterou když nebude smrdět masem mamka pozře, proto ta má sekaná, přeleju opraženou cibulkou.
No ale to nic nemění na tom, že s jogurty to musím pořešit jinak. Třeba místo jogurtu si dám makrelu nebo vejce nebo feta sýr a samozřejmě zeleninu. Taky je možné že ten můj hlad/chuť má na svědomí to ovoce. Fascinující jak to rychle funguje, když se člověk od přebytku cukrů, stačí půl jablka a grep a hned vyletí inzulín a s ním i chutě. Takže opravdu, tuky a oleje, klidně přelejte :)
Den třináctý
Pokud dobře počítám, tak dnešek má číslo třináct.
Chce se mi říct, že nic zvláštního na sobě nepociťuji. Ale není to tak úplně pravda.. Cítím jak se mi otvírá mozek, myšlení projasňuje a napadají mě věci takovou rychlostí až se sama děsím. Večer už se sice cítím unavená, ale spát jdu hlavně že už bych měla a je prostě čas už jít na kutě. Vstávám asi ve tři čtvrtě na pět a chodím spát lehce po desáté. Stačí mi to. I ve dnech volna se budím maximálně kolem šesté. Dřív bych spala i dvanáct hodin.
Nedělá mi problém se do něčeho pustit. Ať už je to kolem domácnosti, sportu či v práci. Ale stejně mi nedělá problém být v režimu stand-by, tedy zaplá,ale neaktivní... Prostě čučet do zdi. Mám lepší náladu. Jsem od přírody lehce depresivní typ, ale teď se mi zdá že je všechno super, že i když prší je příjemně a krásně. Zažívání mě nezlobí.
Jen na mého muže nějak nemám chuť, kdyby pochtíval asi bych musela myslet na Anglii, ale to je věc jiná...
Co se týká ketózy, myslím že u mě je spolehlivý indikátor toho že jsem ji dosáhla to že mám žízeň. Vím naposled jsem vykřikovala že nepotřebuji hubnout, ale asi bych měla říct že záměrně nepotřebuji hubnout. Když se to podaří tak ok, když ne tak taky ok. Cítím se skvěle a nosím se jak hvězda.
No a jelikož jsem se teď dostala do stavu zamrznutí je to pro teď asi všechno co jsem chtěla...
Chce se mi říct, že nic zvláštního na sobě nepociťuji. Ale není to tak úplně pravda.. Cítím jak se mi otvírá mozek, myšlení projasňuje a napadají mě věci takovou rychlostí až se sama děsím. Večer už se sice cítím unavená, ale spát jdu hlavně že už bych měla a je prostě čas už jít na kutě. Vstávám asi ve tři čtvrtě na pět a chodím spát lehce po desáté. Stačí mi to. I ve dnech volna se budím maximálně kolem šesté. Dřív bych spala i dvanáct hodin.
Nedělá mi problém se do něčeho pustit. Ať už je to kolem domácnosti, sportu či v práci. Ale stejně mi nedělá problém být v režimu stand-by, tedy zaplá,ale neaktivní... Prostě čučet do zdi. Mám lepší náladu. Jsem od přírody lehce depresivní typ, ale teď se mi zdá že je všechno super, že i když prší je příjemně a krásně. Zažívání mě nezlobí.
Jen na mého muže nějak nemám chuť, kdyby pochtíval asi bych musela myslet na Anglii, ale to je věc jiná...
Co se týká ketózy, myslím že u mě je spolehlivý indikátor toho že jsem ji dosáhla to že mám žízeň. Vím naposled jsem vykřikovala že nepotřebuji hubnout, ale asi bych měla říct že záměrně nepotřebuji hubnout. Když se to podaří tak ok, když ne tak taky ok. Cítím se skvěle a nosím se jak hvězda.
No a jelikož jsem se teď dostala do stavu zamrznutí je to pro teď asi všechno co jsem chtěla...
Leze kočka dírou...
Doufám, že jsem posledním příspěvkem nikoho neurazila, nenaštvala či neznechutila. Pokud ano, je mi to líto a nic si ze mě nedělejte. Zůstaňte mi věrní.
Myslím že bude možná lepší když se zas vrátím k míň kontroverznímu tématu - Paleo :)
Včera jsem šla na poštu a po dědině běhali psi. Tři psi (kdysi se tak jmenoval jeden antivirový program, hrozně se mi ten název líbil...) Dva psi a fenka. Asi někdo bude mít štěňátka podle toho co jsem viděla... Ale chci říct trochu něco jiného. Připadá mi, že psi kteří jsou krmeni klasicky (tedy hlavně maso, chrupavky a trochu těstovin a vajec) jsou víc dotěrnější, jako že když potkají fenku tak by chtěli, nevím jak to napsat aby to bylo jasné, než ti co jsou krmeni jen granulama. Potom se nemůžeme divit, že lidi taky nemají zájem o to aby si zašpásovali. Dokonce už to někteří považují skoro za sport. Kdežto dřív se říkalo, že sex je divadlo chudých (zábava a vstup zdarma....).
Hlavně chlapi na to trpí. Společnost jich krmí (doslova) snídaňovými cereáliemi a jogurty bez tuku za to s obrovským množstvím cukru no a pak se všichni divíme... Nevím jestli jste si toho taky všimli nebo je to jen můj dojem, ale když jsem venku tak chlapi a kluci už nehrají fotbálek, ani nepořádají hony na kance, ale sedí a pijí jedno pivko za druhým a k tomu se krmí furtožerkama. Ostatně ženský to mají podobně. Ale zas když se někde objeví holčina co si s chutí a bez rozpaků dá kus masa na všechny okolo působí jak vzduch po bouřce, je jako bohyně a všichni kolem ji najednou vidí sexy. Každý chlap si hned představí jaká je to dračice... Je úplně s podivem jak se náš způsob stravování za posledních sto let změnil. A je také zarážející že to dnes už nikomu nepřijde divné. Že už si nikdo nevzpomene jak jídávaly naše babičky. Protože když je řeč o kuchyni našich babiček tak si každý vybaví buchty a koláče ale to přece nejídávali každý den. Jasně ani maso neměly každý den. Ale nebáli se tuků. Ani my se jich nebojme...
Myslím že bude možná lepší když se zas vrátím k míň kontroverznímu tématu - Paleo :)
Včera jsem šla na poštu a po dědině běhali psi. Tři psi (kdysi se tak jmenoval jeden antivirový program, hrozně se mi ten název líbil...) Dva psi a fenka. Asi někdo bude mít štěňátka podle toho co jsem viděla... Ale chci říct trochu něco jiného. Připadá mi, že psi kteří jsou krmeni klasicky (tedy hlavně maso, chrupavky a trochu těstovin a vajec) jsou víc dotěrnější, jako že když potkají fenku tak by chtěli, nevím jak to napsat aby to bylo jasné, než ti co jsou krmeni jen granulama. Potom se nemůžeme divit, že lidi taky nemají zájem o to aby si zašpásovali. Dokonce už to někteří považují skoro za sport. Kdežto dřív se říkalo, že sex je divadlo chudých (zábava a vstup zdarma....).
Hlavně chlapi na to trpí. Společnost jich krmí (doslova) snídaňovými cereáliemi a jogurty bez tuku za to s obrovským množstvím cukru no a pak se všichni divíme... Nevím jestli jste si toho taky všimli nebo je to jen můj dojem, ale když jsem venku tak chlapi a kluci už nehrají fotbálek, ani nepořádají hony na kance, ale sedí a pijí jedno pivko za druhým a k tomu se krmí furtožerkama. Ostatně ženský to mají podobně. Ale zas když se někde objeví holčina co si s chutí a bez rozpaků dá kus masa na všechny okolo působí jak vzduch po bouřce, je jako bohyně a všichni kolem ji najednou vidí sexy. Každý chlap si hned představí jaká je to dračice... Je úplně s podivem jak se náš způsob stravování za posledních sto let změnil. A je také zarážející že to dnes už nikomu nepřijde divné. Že už si nikdo nevzpomene jak jídávaly naše babičky. Protože když je řeč o kuchyni našich babiček tak si každý vybaví buchty a koláče ale to přece nejídávali každý den. Jasně ani maso neměly každý den. Ale nebáli se tuků. Ani my se jich nebojme...
Dodatek ke mě...
Asi bych měla něco málo objasnit. Toto jsem já, není to jen blog věnovaný paleo, je to především o mě, to že tady není nic jiného je hlavně v tom, že mě tento životní styl pohltil natolik, že momentálně neřeším nic jiného. Jsem prostě taková, na jedné straně pacifista, ať žije mír a na straně druhé poslouchám Rammstein a Orlík. Na jedné straně jsem proto aby se na ženy přestalo hledět jako "no jo no, ženská" na straně druhé jsem rozhodně nevolila prezidentku. Za to obdivuji že ač země, kde by to člověk nečekal, mají na předních místech prezidentky či premiérky.
Na jedné straně jsem pro svobodu vyznání, na straně druhé co no vlastně nic, ať si každý děla co chce když mě tím nebude ubližovat... už jsem prostě taková, bludička hladová. Schýza? Možná. Berte mě s rezervou, určitě nechci nikdo naštvat ani urazit. Pamatujte že člověk se neustále mění a vyvíjí. Je to přirozené, jinak by ustrnul na jednom místě a byla by z něho chodící mrtvola... Je docela možné že něco co sem napíšu budu stejně plamenně za čtrnáct dní popírat. Protože mýlit se je lidské...
Na jedné straně jsem pro svobodu vyznání, na straně druhé co no vlastně nic, ať si každý děla co chce když mě tím nebude ubližovat... už jsem prostě taková, bludička hladová. Schýza? Možná. Berte mě s rezervou, určitě nechci nikdo naštvat ani urazit. Pamatujte že člověk se neustále mění a vyvíjí. Je to přirozené, jinak by ustrnul na jednom místě a byla by z něho chodící mrtvola... Je docela možné že něco co sem napíšu budu stejně plamenně za čtrnáct dní popírat. Protože mýlit se je lidské...
Trocha ranní poezie...
Taksi tak sedím ve vlaku a přemýšlím jak jsem šikovná a pracovitá, že už jsem dnes pěkně posnídala, uklidila nádobí, muži udělala buchtu (vím nemá to zapotřebí cpát se sladkým, ale to asi nikdo). A najednou mi přišla myšlenka, jak tak koukám na ty komíny venku. Pamatujete si Postřižiny? Odtud ty komíny. Ten film nemusím, ale je tam pár věcí, které jsou jak z mého života. Přesně dvě.
Jedna je když si Vašáriová zlomí nohu (jako já), tak její muž oni pečuje (stejně jako ten můj). Nejdřív hodně, pak trochu miň, ale to je normální, hlavně mi jde o to že tam říká, že její choť je teď nejšťastnější na světě, protože ji má takovou jakou ji vždycky chtěl mít, mrzákem, odkázanou na něho. Ale ona (stejně jako já) si z toho že nemůže chodit nic nedělá. O domácnost pečovala i tak, jen jeho, když byl doma, nechala aby si ve své chlapské hrdosti a pýše myslel, že bez něj by to prostě nezvládla. To jsou podle mě ty správné ženské zbraně... Ženská nemusí být nějak moc chytrá a ani pěkná, když kolikrát vidím co všechno tlačí kočárek... no zas jsem sklouzla jinam. Pro chlapa je důležitá jiná věc,že prostě dá... On s ní nepotřebuje řešit žádné důležité věci, na to má kamarády. On od ní potřebuje všeho všudy dvě věci.... Možná teď někoho pobouřím, naštvu nebo znechutím, ale zlobte se na mě jak chcete prostě je to tak. My jako společnost se tváříme hrozně emancipovaně, ale je to jen přetvářka. Jen zkuste zavolat někam na úřad nebo do servisu, hned si uvědomíte že se každý ptá po PANU vedoucím... Že i když vykřikujeme něco o rovnoprávnosti je realita trochu jinde.
Ale zas aby bylo jasno, já jsem antifeministka. Jsem toho názoru, že ženský by se až tak nemuseli všude tlačit... Hned to vysvětlím, my totiž ještě za těch pár generací nemáme natrénované jak zvládat všechny naše role, rodinu, domácnost, práci. Ve všem chceme být nejlepší, ale uvědomme si, že do práce chodíme až od války, kdy se došlo na to, že ženy můžou dělat i jiné věci než rodit děti... Proto jsme věčně otrávené a vyčerpané. Když se kouknete kolem sebe zjistíte že chlapy jsou víc, jak to říct bezstarostní, protože za ta tisíciletí mají svoji roli natrénovanou. Ulovit mamuta a tím to po ně hasne... Tak jsem se trošičku rozohnila.
A teď ta druhá věc. Zpátky k Postřižinám. - všimli jste si co ráno snídá ona a co on? Ona si dá ráno maso a myslím že okurky, kdežto on buchty a černou kávu. Proto je ona silná, energická žena a on trochu chabrus na nervy... Ona je usměvavá a stačí na vše, on je takový nedomrlí skoro se mi chce říct chudáček...
Občas mám všelijaké myšlenky, doufám ze svými názory nikoho neurazím, ale prostě už jsem taková. Jednou řeším, jestli je lepší dávat do zavařenin deko nebo raději si mám udělat vlastní nálev. Jindy dojdu k názoru, že car si spíš uškodil když poslal Lenina na Sibiř...
Jedna je když si Vašáriová zlomí nohu (jako já), tak její muž oni pečuje (stejně jako ten můj). Nejdřív hodně, pak trochu miň, ale to je normální, hlavně mi jde o to že tam říká, že její choť je teď nejšťastnější na světě, protože ji má takovou jakou ji vždycky chtěl mít, mrzákem, odkázanou na něho. Ale ona (stejně jako já) si z toho že nemůže chodit nic nedělá. O domácnost pečovala i tak, jen jeho, když byl doma, nechala aby si ve své chlapské hrdosti a pýše myslel, že bez něj by to prostě nezvládla. To jsou podle mě ty správné ženské zbraně... Ženská nemusí být nějak moc chytrá a ani pěkná, když kolikrát vidím co všechno tlačí kočárek... no zas jsem sklouzla jinam. Pro chlapa je důležitá jiná věc,že prostě dá... On s ní nepotřebuje řešit žádné důležité věci, na to má kamarády. On od ní potřebuje všeho všudy dvě věci.... Možná teď někoho pobouřím, naštvu nebo znechutím, ale zlobte se na mě jak chcete prostě je to tak. My jako společnost se tváříme hrozně emancipovaně, ale je to jen přetvářka. Jen zkuste zavolat někam na úřad nebo do servisu, hned si uvědomíte že se každý ptá po PANU vedoucím... Že i když vykřikujeme něco o rovnoprávnosti je realita trochu jinde.
Ale zas aby bylo jasno, já jsem antifeministka. Jsem toho názoru, že ženský by se až tak nemuseli všude tlačit... Hned to vysvětlím, my totiž ještě za těch pár generací nemáme natrénované jak zvládat všechny naše role, rodinu, domácnost, práci. Ve všem chceme být nejlepší, ale uvědomme si, že do práce chodíme až od války, kdy se došlo na to, že ženy můžou dělat i jiné věci než rodit děti... Proto jsme věčně otrávené a vyčerpané. Když se kouknete kolem sebe zjistíte že chlapy jsou víc, jak to říct bezstarostní, protože za ta tisíciletí mají svoji roli natrénovanou. Ulovit mamuta a tím to po ně hasne... Tak jsem se trošičku rozohnila.
A teď ta druhá věc. Zpátky k Postřižinám. - všimli jste si co ráno snídá ona a co on? Ona si dá ráno maso a myslím že okurky, kdežto on buchty a černou kávu. Proto je ona silná, energická žena a on trochu chabrus na nervy... Ona je usměvavá a stačí na vše, on je takový nedomrlí skoro se mi chce říct chudáček...
Občas mám všelijaké myšlenky, doufám ze svými názory nikoho neurazím, ale prostě už jsem taková. Jednou řeším, jestli je lepší dávat do zavařenin deko nebo raději si mám udělat vlastní nálev. Jindy dojdu k názoru, že car si spíš uškodil když poslal Lenina na Sibiř...
pátek 3. května 2013
Kyselé vínečko podalas mě k pití...
Nevím proč mě napadl zrovna takový název. Správný pračlověk je abstinent. To já ostatně taky, už hodně dlouhou. Ale až po tom co jsem zjjisila že ty kocoviny za to nestojí...
Je zvláštní jak se mění chutě. Nebo spíš jak rychle. Nikdy jsem nebyla masožravec, jednu dobu jsem dokonce koketovala s myšlenkou že budu vegetarián. Pravda veganství se mi zdálo už moc. A teď jsem pražena. Mimochodem v józe je pozice primitivní ženy, když už dělám stravu primitivních národů, i tak lze nazvat paleo, měla bych ji trénovat.Je to v podstatě něco takového ukázka jen k tomu sepnete ruce před tělem a lokty odtláčíte kolena. V takové pozici ženy dřív dělaly běžné drobné práce a rodily. Je to hlavně na pohyblivost kyčlí, protože přiznejme si to, ženy byly a jsou od přírody stvořeny hlavně na jednu věc. Ale to už moc odbíhám. Takže změny chutí - tím jak jsem vyřadila všechny ty průmyslové potraviny a přislazované poklady, se mi najednou některé jiné čisté potraviny zda jí být hrozně sladké. Například mandle, ty se pro mě staly tak strašně sladké že si po nich musím vyčistit zuby jak mám sladko v puse. Až mě to překvapuje. Dřív když jsem si dala selský jogurt, tak abych ho pozřela musela jsem si tam dát ovoce a ještě k tomu ideálně med nebo javorový sirup. Teď nemusím, ale když se chci rozšoupnout dám si do jogurtu kokos. Nebo takový grep, dřív pro mě potravina nepoživatelná, dnes se mi zdá že už není tak moc hořký jak bývat. I zelenina se mi zdá sladší. Takže musím vše dolaďovat nebo zajídat ledovým salátem...
Jsem zvědavá jak se to bude vyvíjet dál.
Je zvláštní jak se mění chutě. Nebo spíš jak rychle. Nikdy jsem nebyla masožravec, jednu dobu jsem dokonce koketovala s myšlenkou že budu vegetarián. Pravda veganství se mi zdálo už moc. A teď jsem pražena. Mimochodem v józe je pozice primitivní ženy, když už dělám stravu primitivních národů, i tak lze nazvat paleo, měla bych ji trénovat.Je to v podstatě něco takového ukázka jen k tomu sepnete ruce před tělem a lokty odtláčíte kolena. V takové pozici ženy dřív dělaly běžné drobné práce a rodily. Je to hlavně na pohyblivost kyčlí, protože přiznejme si to, ženy byly a jsou od přírody stvořeny hlavně na jednu věc. Ale to už moc odbíhám. Takže změny chutí - tím jak jsem vyřadila všechny ty průmyslové potraviny a přislazované poklady, se mi najednou některé jiné čisté potraviny zda jí být hrozně sladké. Například mandle, ty se pro mě staly tak strašně sladké že si po nich musím vyčistit zuby jak mám sladko v puse. Až mě to překvapuje. Dřív když jsem si dala selský jogurt, tak abych ho pozřela musela jsem si tam dát ovoce a ještě k tomu ideálně med nebo javorový sirup. Teď nemusím, ale když se chci rozšoupnout dám si do jogurtu kokos. Nebo takový grep, dřív pro mě potravina nepoživatelná, dnes se mi zdá že už není tak moc hořký jak bývat. I zelenina se mi zdá sladší. Takže musím vše dolaďovat nebo zajídat ledovým salátem...
Jsem zvědavá jak se to bude vyvíjet dál.
Hrnečku dost...
Původně jsem neměla v plánu ukazovat co jím nebo nejím úplně do detailů, ale jako malé ohlédnutí a pro někoho inspirace by mohl posloužit můj jídelníček. Vím není dokonalý, ale to je jedině Aláh (arabské přísloví). Nemám absolutně tušení kolik má můj příjem kalorií, jaký poměr živin a kolik sacharidů jsem dnes spořádala, ale myslím že to bylo v rozmezí 50-100g. Tedy na vyloženě ketoza, ale takové příjemné místečko na vyrýsování a jemné doladění. Nevím jestli to znáte taky, ale čím víc toho nastuduju, tím víc zjišťuju jak moc toho ještě nevím. Takže z jednoho kouta se na Vás valí, že při paleu můžete neomezené množství masa, tuků, ořechů, zeleniny a ovoce. Druhý směr říká, že s ovocem opatrně, zeleninu na vagóny, masa tak přiměřeně, mléčné produkty vůbec. Další že mléko ano. Nebudu tu rozebírat co je správně a co ne. Základ zůstává stejný... Budu se opakovat, ale mám pocit že prostě musím - zelenina - alespoň sousto zeleniny na sousto masa či sýru, ryby, podstivé sýry a jogurty, ovoce podle Vašich cílů a záměrů, plody a ořechy. Tak by měl vypadat paleo primál jídelníček podle mě. A pokud budu mít pocit že musím odbočit, odbočím ale chci se držet tak 90% paleo a 10% nepaleo (rodinné večeře, akce venku, kdy není možnost zvolit se to co by mě vyhovovalo...)
Bohužel jsem se rozhodla pro sepsání tohoto mini postu před malou chvilkou, takže nemám fotky. Ale příště na to budu myslet a polepším se.
Snídaně - míchaná vajíčka se slaninou a syrová zelenina.
Svačina - řecký jogurt, půlka jablka, kokos a pár pekanových ořechů.
Oběd - hovězí ve vlastní šťávě a salát z červeného zelí s opraženou cibulkou k tomu káva se smetanou a kokosem a několik kousků mandlí.
Večeře - sekaná a zapečená zelenina se sýrem a smetanou a pár para ořechů.
Jak říkám nemám nic spočítané. Jediné čím se snažím řídit je že jím až když mám hlad. Takovéto ujídání se snažím maximálně minimalizovat. Ale to je známka toho, že něco bylo v jídelníčku špatně. Nebo spíš než špatně, že někde bylo něčeho málo... Jak jsem říkala včera, lev se nažere a už se nedocpává. Dělejme to taky tak... Naučte se rozlišovat mezi hlad a chuť. Ono totiž u tuků je to trošičku jinak než u sacharidů, tady je ta reakce trochu pomalejší. Takže když máte i po jídle pocit, že byste klidně ještě mohli, tak si klidně ještě kousek dejte. Nic se neděje. Až tělo dostane co potřebuje řekne to... Pocit nasycení Vám pak vydrží déle.
A ani nechci řešit jestli jím málo nebo hodně, jsem kancelářská krysa tak toho nepotřebuju zas až tak moc...
Bohužel jsem se rozhodla pro sepsání tohoto mini postu před malou chvilkou, takže nemám fotky. Ale příště na to budu myslet a polepším se.
Snídaně - míchaná vajíčka se slaninou a syrová zelenina.
Svačina - řecký jogurt, půlka jablka, kokos a pár pekanových ořechů.
Oběd - hovězí ve vlastní šťávě a salát z červeného zelí s opraženou cibulkou k tomu káva se smetanou a kokosem a několik kousků mandlí.
Večeře - sekaná a zapečená zelenina se sýrem a smetanou a pár para ořechů.
Jak říkám nemám nic spočítané. Jediné čím se snažím řídit je že jím až když mám hlad. Takovéto ujídání se snažím maximálně minimalizovat. Ale to je známka toho, že něco bylo v jídelníčku špatně. Nebo spíš než špatně, že někde bylo něčeho málo... Jak jsem říkala včera, lev se nažere a už se nedocpává. Dělejme to taky tak... Naučte se rozlišovat mezi hlad a chuť. Ono totiž u tuků je to trošičku jinak než u sacharidů, tady je ta reakce trochu pomalejší. Takže když máte i po jídle pocit, že byste klidně ještě mohli, tak si klidně ještě kousek dejte. Nic se neděje. Až tělo dostane co potřebuje řekne to... Pocit nasycení Vám pak vydrží déle.
A ani nechci řešit jestli jím málo nebo hodně, jsem kancelářská krysa tak toho nepotřebuju zas až tak moc...
čtvrtek 2. května 2013
Jsem nemožná
Těším se až v neděli ráno hupsnu na váhu.
Ne protože bych byla zvědavá kolik jsem zhubla, ale jelikož naše váha ukazuje podíl tukoviny a svaloviny. A na tato čísla jsem zvědavá. Nepotřebuji hubnout (možná jsem samolibá a domýšlivá, ale fakt hubnout už nechci). Jen jsem strašně zvědavá jak na tom budou svaly. Jasně pro nárůst většího objemu se jí jinak, cvičí jinak, jinačí doplňky se používají, ale já jsem prostě zvědavá baba...
A ještě jedna taková věc mě napadla. Myslím že paleo je vhodnou volbou pro každého, kdo kdy měl nějaký problém s PPP. Protože tady je svoboda. Tady se nemusí nic počítat, vážit ani měřit. Nejsem odborník, ale můžu říct že je to podle mě fakt dobrá volba. Mě nikdy PPP nebyla diagnostikovaná, ale řekněme si na rovinu, počítat a zapisovat rozhodně není normální... A teď se cítím skvěle. Jídlo si bez výčitek užívám. Vím že můžu sníst téměř metrák, co se do mě vydá a budu v klidu. To je prostě úžasný pocit. I to víc baví. Jen mi ještě bude chvilku trvat, než si zvyknu že když mám místo, že si klidně ještě můžu dát. I toto učí paleo - jezte až bude te mít pocit že už ani sousto. Vím může se to zdát divný, ale když se podíváte do přírody, tak lev chytne antilopu (teda lvice, chlap čučí jak puk). Lev, vlk, krokodýl (to je jedno) se nažere až po vrch. A má klid. A nejen on. I ty zbylé antilopy. Vědí že lev se nažral a teď až do zítřka můžou chodit kolem něj a nic jim nehrozí... Proto jezte do plna. Když chcete jít něco po dělat, ať už se věnovat koníčkům či pracovat, ať nemusíte zas za chvilku všeho nechat a jít zas něco sníst. A když máte v plánu jen se povalovat s knížkou, platí to taky. Protože když budete najezení, nebudete mít potřebu něco uzobávat. Když nebudete uzobávat, nebudete do sebe dostávat zbytečnosti (přece jen, kdo má tolik kázně aby místo gumových medvídků chroupal mrkev). A když nebudete do sebe tlačit zbytečnosti nebude Vám zle, nebudete mít špatný svědomí a neporoste Vám prdel. A těma zbytečnostma myslím i další hrst oříšků. To si raději pěkně vstaňte, udělejte si třeba salát ale ty samotné oříšky taky nejsou úplně ok...
A teď už musím jít spát milé děti nebo budu zítra opravdu nemožná.
Ne protože bych byla zvědavá kolik jsem zhubla, ale jelikož naše váha ukazuje podíl tukoviny a svaloviny. A na tato čísla jsem zvědavá. Nepotřebuji hubnout (možná jsem samolibá a domýšlivá, ale fakt hubnout už nechci). Jen jsem strašně zvědavá jak na tom budou svaly. Jasně pro nárůst většího objemu se jí jinak, cvičí jinak, jinačí doplňky se používají, ale já jsem prostě zvědavá baba...
A ještě jedna taková věc mě napadla. Myslím že paleo je vhodnou volbou pro každého, kdo kdy měl nějaký problém s PPP. Protože tady je svoboda. Tady se nemusí nic počítat, vážit ani měřit. Nejsem odborník, ale můžu říct že je to podle mě fakt dobrá volba. Mě nikdy PPP nebyla diagnostikovaná, ale řekněme si na rovinu, počítat a zapisovat rozhodně není normální... A teď se cítím skvěle. Jídlo si bez výčitek užívám. Vím že můžu sníst téměř metrák, co se do mě vydá a budu v klidu. To je prostě úžasný pocit. I to víc baví. Jen mi ještě bude chvilku trvat, než si zvyknu že když mám místo, že si klidně ještě můžu dát. I toto učí paleo - jezte až bude te mít pocit že už ani sousto. Vím může se to zdát divný, ale když se podíváte do přírody, tak lev chytne antilopu (teda lvice, chlap čučí jak puk). Lev, vlk, krokodýl (to je jedno) se nažere až po vrch. A má klid. A nejen on. I ty zbylé antilopy. Vědí že lev se nažral a teď až do zítřka můžou chodit kolem něj a nic jim nehrozí... Proto jezte do plna. Když chcete jít něco po dělat, ať už se věnovat koníčkům či pracovat, ať nemusíte zas za chvilku všeho nechat a jít zas něco sníst. A když máte v plánu jen se povalovat s knížkou, platí to taky. Protože když budete najezení, nebudete mít potřebu něco uzobávat. Když nebudete uzobávat, nebudete do sebe dostávat zbytečnosti (přece jen, kdo má tolik kázně aby místo gumových medvídků chroupal mrkev). A když nebudete do sebe tlačit zbytečnosti nebude Vám zle, nebudete mít špatný svědomí a neporoste Vám prdel. A těma zbytečnostma myslím i další hrst oříšků. To si raději pěkně vstaňte, udělejte si třeba salát ale ty samotné oříšky taky nejsou úplně ok...
A teď už musím jít spát milé děti nebo budu zítra opravdu nemožná.
Země steakům zaslíbená
Dnes taková menší úvaha...
Tak nějak jsem pochopila, že paleo není hlavně o mase a troše zeleniny. Je to o zelenině a troše masa. Vím je to trochu převrácené a přemrštěné. Paleo je úplně o něčem jiném, ale jídlo je teď momentálně to oč mi běží...
Když tak projíždím možné a nemožné blogy, které se věnují paleu připadá mi, že jsou hlavně o vaření. Jasně je potřeba nakrmit tu naši hříšnou nádobu, dodat ji vše co potřebuje, umět jí naslouchat. Ale je nějaký návrat ke kořenům to když si pletu paleo s vánočním pečením? Vím všechny ty ořechové mouky, másla, kokos to přímo vybízí k tomu dělat miliony takových dobrot, ale to jsme se moc neposunuly. Nebo ano? Nebo jsem to zas já, kdo nepochopil o co tady jde? Jasně taky jsem si párkrát udělal muffin z mirovlnky, upekla jednu ořechovou placku a jeden chleba (který stejně nevím k čemu si ho mám dát. Na co se jenom může chleba používat. Zvláštní jak si člověk rychle odvykne.), ale paleo přece není o tom nahrazovat pečivo z obilnin pečivem z jiných surovin. Místo příloh používat různé skoro přílohy. Jasně jsou fajn, ale myslím že teď když je teplo, je lepší si dát něco lehčího. Už jen protože to pak zas umrtví. Paleo je - podle mě - hlavně o tom (když se budeme pořád točit kolem jídla) nebýt otrokem, nemuset se pořád pást. Být svobodný. Najíst se bohatě ráno, v poledne si trochu něčeho dát a pak až večer. Dnes se jídlo používá skoro jako antidepresiva, takovej Neurol na talířku... Když jsem přemýšlela o tom, jak jídávali stařečci (hlavně tady na jihu Moravy) došla jsem k závěru, že tak nějak jak nás učí paleo. Ráno bohatě, něco málo přes den na roli, a pak až večer. Kde by jedli každý dvě hodiny. To snad ani není přirozený. Jasně když jsem objevovala zdravější život tak jsem jedla 6-7x denně. Není to špatná volba pro nastartování metabolismu, ale rozhodně to není na doživotí...
Taky ještě neumím myslet na vaření v paleo módu, ale ono to není nic až tak problematického. Opravdu stačí být otevřený novým nápadům a postupům. A když nebudete vědět jak to vymyslet s přílohou, netrapte se, stejně nejlepší volba je salát. Samozřejmě buď zalitý olivovým olejem (už jen kvůli vstřebávání vitamínů ADEK, které jsou rozpustné v tucích) nebo domácí majonézou. Protože jak chápu paleo já, ač nevím jestli jsem to pobrala správně, když se tak rozhlížím kolem, je paleo odnoží RAW. Ale to je jen můj názor. Mě která paleo zatím dělá sotva 14 dní (doslova).
Jasně taky mám pořád problémy s tím co mám vlastně jíst, mám v kabelce lísteček, kde si píšu inspirace. Ráno na snídani si asi zas udělám míchaný vajíčka. Ale jak vy snídáte? Máte svoji oblibenou? Aha, máte! A kolik točíte hlavních jídel? Šest a to musíte chvilku popřemýšlet. Ale já si můžu dát cokoliv. Jasně musím nad tím přemýšlet o torchu dýl než vy, ale když udělám větší porci, mám i príma večeři. A co je nejlepší, když použiju troubu nebo pomalý hrnec, ono se mi to jídlo udělá skoro samo. A vám? A když použiju mletý maso, mám skoro víc možností než Vy s Vašim kuřecím...
Další věc co mě překvapuje je, že je tak málo stránek kde se věnují i sportu. (Znám jen jednu, která se opravdu podstivě věnuje obojímu http://the-beauty-gloss.blogspot.cz/). Možná je to tím že špatně hledám, možná že někteří kteří jedou na paleu to moc nehlásí do světa protože prostě stále je jediná správná strava ta kde převažují sacharidy, a možná že opravdu je to tím vánočním pečením...
Tak nějak jsem pochopila, že paleo není hlavně o mase a troše zeleniny. Je to o zelenině a troše masa. Vím je to trochu převrácené a přemrštěné. Paleo je úplně o něčem jiném, ale jídlo je teď momentálně to oč mi běží...
Když tak projíždím možné a nemožné blogy, které se věnují paleu připadá mi, že jsou hlavně o vaření. Jasně je potřeba nakrmit tu naši hříšnou nádobu, dodat ji vše co potřebuje, umět jí naslouchat. Ale je nějaký návrat ke kořenům to když si pletu paleo s vánočním pečením? Vím všechny ty ořechové mouky, másla, kokos to přímo vybízí k tomu dělat miliony takových dobrot, ale to jsme se moc neposunuly. Nebo ano? Nebo jsem to zas já, kdo nepochopil o co tady jde? Jasně taky jsem si párkrát udělal muffin z mirovlnky, upekla jednu ořechovou placku a jeden chleba (který stejně nevím k čemu si ho mám dát. Na co se jenom může chleba používat. Zvláštní jak si člověk rychle odvykne.), ale paleo přece není o tom nahrazovat pečivo z obilnin pečivem z jiných surovin. Místo příloh používat různé skoro přílohy. Jasně jsou fajn, ale myslím že teď když je teplo, je lepší si dát něco lehčího. Už jen protože to pak zas umrtví. Paleo je - podle mě - hlavně o tom (když se budeme pořád točit kolem jídla) nebýt otrokem, nemuset se pořád pást. Být svobodný. Najíst se bohatě ráno, v poledne si trochu něčeho dát a pak až večer. Dnes se jídlo používá skoro jako antidepresiva, takovej Neurol na talířku... Když jsem přemýšlela o tom, jak jídávali stařečci (hlavně tady na jihu Moravy) došla jsem k závěru, že tak nějak jak nás učí paleo. Ráno bohatě, něco málo přes den na roli, a pak až večer. Kde by jedli každý dvě hodiny. To snad ani není přirozený. Jasně když jsem objevovala zdravější život tak jsem jedla 6-7x denně. Není to špatná volba pro nastartování metabolismu, ale rozhodně to není na doživotí...
Taky ještě neumím myslet na vaření v paleo módu, ale ono to není nic až tak problematického. Opravdu stačí být otevřený novým nápadům a postupům. A když nebudete vědět jak to vymyslet s přílohou, netrapte se, stejně nejlepší volba je salát. Samozřejmě buď zalitý olivovým olejem (už jen kvůli vstřebávání vitamínů ADEK, které jsou rozpustné v tucích) nebo domácí majonézou. Protože jak chápu paleo já, ač nevím jestli jsem to pobrala správně, když se tak rozhlížím kolem, je paleo odnoží RAW. Ale to je jen můj názor. Mě která paleo zatím dělá sotva 14 dní (doslova).
Jasně taky mám pořád problémy s tím co mám vlastně jíst, mám v kabelce lísteček, kde si píšu inspirace. Ráno na snídani si asi zas udělám míchaný vajíčka. Ale jak vy snídáte? Máte svoji oblibenou? Aha, máte! A kolik točíte hlavních jídel? Šest a to musíte chvilku popřemýšlet. Ale já si můžu dát cokoliv. Jasně musím nad tím přemýšlet o torchu dýl než vy, ale když udělám větší porci, mám i príma večeři. A co je nejlepší, když použiju troubu nebo pomalý hrnec, ono se mi to jídlo udělá skoro samo. A vám? A když použiju mletý maso, mám skoro víc možností než Vy s Vašim kuřecím...
Další věc co mě překvapuje je, že je tak málo stránek kde se věnují i sportu. (Znám jen jednu, která se opravdu podstivě věnuje obojímu http://the-beauty-gloss.blogspot.cz/). Možná je to tím že špatně hledám, možná že někteří kteří jedou na paleu to moc nehlásí do světa protože prostě stále je jediná správná strava ta kde převažují sacharidy, a možná že opravdu je to tím vánočním pečením...
Řád zlaté vařečky
Tak ten bych dnes nezískala.
Nějak jsem muži navrhla, že bychom si mohli udělat v neděli steaky. Tím jsem se chtěla jednak vyhnout tomu, že bude vařit on, rád dělá směsi z kuřecího masa, ale moc mi nejedou. Za ty roky jsem se jich už vážně přejedla a jednak neuznává olivový olej, ale slunečnicový a zahušťuje moukou a na světě není žádná síla, které by ho donutila to dělat jinak. Můj muž je totiž hrozně pokrokový a když po něm něco chci nebo chci něco dělat či vařit tak mu to musím hlásit 36 hodin dopředu aby se naladil. A taky jsem se chtěla vyhnout tomu, že se bude divit, kde mám přílohu. Neměl by totiž pochopení, že jsem přešla na paleo. On se svou intolerancí na lepek by ho mohl zkusit, ale jelikož se s ním nechci hádat, stejně by mě nenechal mu to vysvětlit. Můžu mu o tom říct až po delší době, až budu mít nějaké viditelné a hmatatelné výsledky. Jako že mi zmizeli ekzémy, zlepšila se pleť. Jelikož se mu nelíbí má nová postava tak nevím jak to budu řešit a jestli mu to vůbec v dohledné době řeknu. To jsem trochu odbočila. Chtěla jsem si ty steaky natrénovala. Bohužel se mi to moc nepovedlo, ale hlavně mi to vůbec nechutnalo. takže jsem vytáhla papiňák a chtěla to dodělat v tlakáči. No a ve výsledku jsem to maso připálila i v tom tlakáči, Bože já dnes byla šikovná. Takže jsem byla hladná i když jsem trochu masa zachránila. Nakonec jsem si ještě musela zobnout škvarků. A protože jsem byla nenajedená tak teď večer pořádám nálety na para ořechy. Za což jsem na sebe trochu naštvaná. Ale nic strašného se neděje. Ráno jsem si udělala míchaný vajíčka se slaninou a byla totálně spokojená. Jen se to během dne nějak pokazilo, nevím jestli je to počasím nebo dochází nějaká krize spojená s přechodem na paleo. Jsem utahaná, ospalá a líná. Měla jsem dnes v plánu necvičit, což teda míním dodržet, ale chtěla jsem si udělat aspoň Squats challenge - 3. den. No ale jak jsem se tak dožírala těma ořechama, tak nevím jestli to ještě dám. Uvidíme.
Takže steaky v neděli nebudou. Možná zkusím udělat žebra. Ještě nevím. Ani nevím co budu dělat zítra. Ještě mi zbylo trochu hovězího, tak ho udělám na způsob guláše. Uvidíme.
Sečteno a podtrženo - 11. den se necítím nějak kór špatně, ale zas na druhou stranu si ani nějak moc nevyskakuju. Jsem unavená, přecpaná ořechy, ospalá. A ani se mi nechce nic dělat. Netuším, co budu vařit ani dnes ani zítra. Budu to řešit operativně. Pro dnešek je to vše, celkem dlouhý příspěvek, ale nemá hlavu a patu. Je tokový jak jsem dnes já, prostě ufff...
Na obrázku moc pěkné ale jedlé to teda nebylo. Ale zas jsem ráda že jsem to zkusila nejdřív doma, protože dát za to v tři kilča a nejelo by mi to...
Nějak jsem muži navrhla, že bychom si mohli udělat v neděli steaky. Tím jsem se chtěla jednak vyhnout tomu, že bude vařit on, rád dělá směsi z kuřecího masa, ale moc mi nejedou. Za ty roky jsem se jich už vážně přejedla a jednak neuznává olivový olej, ale slunečnicový a zahušťuje moukou a na světě není žádná síla, které by ho donutila to dělat jinak. Můj muž je totiž hrozně pokrokový a když po něm něco chci nebo chci něco dělat či vařit tak mu to musím hlásit 36 hodin dopředu aby se naladil. A taky jsem se chtěla vyhnout tomu, že se bude divit, kde mám přílohu. Neměl by totiž pochopení, že jsem přešla na paleo. On se svou intolerancí na lepek by ho mohl zkusit, ale jelikož se s ním nechci hádat, stejně by mě nenechal mu to vysvětlit. Můžu mu o tom říct až po delší době, až budu mít nějaké viditelné a hmatatelné výsledky. Jako že mi zmizeli ekzémy, zlepšila se pleť. Jelikož se mu nelíbí má nová postava tak nevím jak to budu řešit a jestli mu to vůbec v dohledné době řeknu. To jsem trochu odbočila. Chtěla jsem si ty steaky natrénovala. Bohužel se mi to moc nepovedlo, ale hlavně mi to vůbec nechutnalo. takže jsem vytáhla papiňák a chtěla to dodělat v tlakáči. No a ve výsledku jsem to maso připálila i v tom tlakáči, Bože já dnes byla šikovná. Takže jsem byla hladná i když jsem trochu masa zachránila. Nakonec jsem si ještě musela zobnout škvarků. A protože jsem byla nenajedená tak teď večer pořádám nálety na para ořechy. Za což jsem na sebe trochu naštvaná. Ale nic strašného se neděje. Ráno jsem si udělala míchaný vajíčka se slaninou a byla totálně spokojená. Jen se to během dne nějak pokazilo, nevím jestli je to počasím nebo dochází nějaká krize spojená s přechodem na paleo. Jsem utahaná, ospalá a líná. Měla jsem dnes v plánu necvičit, což teda míním dodržet, ale chtěla jsem si udělat aspoň Squats challenge - 3. den. No ale jak jsem se tak dožírala těma ořechama, tak nevím jestli to ještě dám. Uvidíme.
Takže steaky v neděli nebudou. Možná zkusím udělat žebra. Ještě nevím. Ani nevím co budu dělat zítra. Ještě mi zbylo trochu hovězího, tak ho udělám na způsob guláše. Uvidíme.
Sečteno a podtrženo - 11. den se necítím nějak kór špatně, ale zas na druhou stranu si ani nějak moc nevyskakuju. Jsem unavená, přecpaná ořechy, ospalá. A ani se mi nechce nic dělat. Netuším, co budu vařit ani dnes ani zítra. Budu to řešit operativně. Pro dnešek je to vše, celkem dlouhý příspěvek, ale nemá hlavu a patu. Je tokový jak jsem dnes já, prostě ufff...
Na obrázku moc pěkné ale jedlé to teda nebylo. Ale zas jsem ráda že jsem to zkusila nejdřív doma, protože dát za to v tři kilča a nejelo by mi to...
středa 1. května 2013
Bo ráno robí deň
Inspirace na snídani či oběd nebo večeři.
Je to velmi variabilní a fantazii se meze nekladou.
Zapečená zelenina
Opravdu velmi jednoduché. Můžete si připravit už večer a máte baštu na skoro celý den.
Cuketa a rajčata
Tučný sýr, smetana, vejce
Sůl, pepř, rajčatové pyré
Malý pekáček jsem vymazala máslem. Na dno jsem pak rozetřela rajčatové pyré a na to dala na kolečka nakrájenou cuketu. Další vrstva byl sýr, který jsem zalila rozšlehaným vejcem a smetanou. Pak byla vrstva rajčat a pořád do kola, dokud bylo co vrstvit. Ve vyhřáté troubě jsem pekla asi na 200° skoro hodinu. Večer jsem snědla se zbytkem guláše a ráno si k tomu udělala vajíčko. To byl předkrm a pak následoval druhý chod snídaně.
A toto byl další chod -
Muffin z mikrovlnky. V misce rozpustit máslo, přidat asi tři lžíce mandlové mouky, trochu soli a jedlé sody. Té raději méně, protože když mi ujede ruka, připadá mi že je takový trochu hořký. Přidat vejce a asi minutu a půl na nejvyšší výkon pouze slintat. Opět jsem k tomu měla vejce.
Je to velmi variabilní a fantazii se meze nekladou.
Opravdu velmi jednoduché. Můžete si připravit už večer a máte baštu na skoro celý den.
Cuketa a rajčata
Tučný sýr, smetana, vejce
Sůl, pepř, rajčatové pyré
Malý pekáček jsem vymazala máslem. Na dno jsem pak rozetřela rajčatové pyré a na to dala na kolečka nakrájenou cuketu. Další vrstva byl sýr, který jsem zalila rozšlehaným vejcem a smetanou. Pak byla vrstva rajčat a pořád do kola, dokud bylo co vrstvit. Ve vyhřáté troubě jsem pekla asi na 200° skoro hodinu. Večer jsem snědla se zbytkem guláše a ráno si k tomu udělala vajíčko. To byl předkrm a pak následoval druhý chod snídaně.
 |
A toto byl další chod -
Muffin z mikrovlnky. V misce rozpustit máslo, přidat asi tři lžíce mandlové mouky, trochu soli a jedlé sody. Té raději méně, protože když mi ujede ruka, připadá mi že je takový trochu hořký. Přidat vejce a asi minutu a půl na nejvyšší výkon pouze slintat. Opět jsem k tomu měla vejce.
Na prvním obrázku je v hrnečku ještě smoothie z kiwi a okurky, se špetkou kokosu, pepře a kapkou olivového oleje.
Takovou pěknou snídani jsem si dnes udělal. Ale stejně jsem pak byla ještě trochu nedožraná, tak to doladila domácí chalva. Tu si z mamkou děláme samy.
Rozmixujeme sezamové semínka až na kaši (máslo), přidáme mandle, ty nemusí bát až tak moc na kaši a když jsme moc mlsné tak na 200g sezamu jednu necelou kávovou lžičku medu. Velmi návykové. Ovšem má to lehce specifickou chuť - mírně nahořklou. Ne ty sladký obludy co se prodávají u nás v marketech. I když v pravé chalvě je ještě výluh z mydlice, které obsahuje saponin a ještě víc to slepí, můžu říct že opravdu nemusíte běhat po loukách a zkoumat která bylinka že to vlastně je. Bohatě stačí tyto tři suroviny. Jinak kdo by byl rozmlsanej může si přidat si ovoce. Ale podle mě není nutné a je spíš zbytečné.
Přihlásit se k odběru:
Komentáře (Atom)