pondělí 22. dubna 2013

Kde je hranice...

Jak už jsem se zmiňovala jsem otrokem kalorickychtabulek. Začalo to docela nevinně, měla jsem pocit že toho zbaštím docela dost. Tak jsem si to zkusila spočítat a zjistila jsem že opak je pravdou. Že jím mnohem míň než bych měla. A protože jsem se nechtěla šidit, začala jsem vážit, psát a počítat.
Začínala jsem na nějakých 1000kcal, postupně přidávala a přídávala a světe div se, hubla jsem dál.
Teď už "jen" udržuju a když cvičím mám celkový příjem 2.300kcal.
Ale k čemu jsem se chtěla vlastně dostat - člověk docela snadno spadne do té otročiny, do toho koloběhu vážení a měření. Jednu dobu jsem na tom byla tak, že když mělo jabko nebo banán o dva gramy víc tak jsem to odkrojila a hodila psům. Je zvláštní, že tady toto je tak návykové a člověk se toho pak nej težko zbavuje. Právě díky paleu se od tohodle zlozvyku hodnám odprostit...

Žádné komentáře:

Okomentovat