Devět milimetrů důraznej argumentů...

Tak včera mít těch devět milimetrů tak můj muž by v tom Černým Petru prohrál a putoval do cementu.
Ten mě tak nas... že jsem si prvně myslela že si dělá srandu.
Původně jsem to tu nechtěla rozebírat, ale to byl takový hukot, že to sem musím dát.
Normálně mi zakázal cvičit. Prý dokud nenaberu aspoň 6 kg. Co si o sobě vůbec myslí? Kdo je? On, který má 120 kilo, je věčně unavený, všechno ho bolí a nic ho nebaví. No protože je otrávenej těma všema hnusama co žere. On je podviživenej, prostě normálního kvalitního jídla moc nesní, ale zato sežere za večer i dva balíčky chipsů. No bodej by neměl takovej pupek. Za posledních 14 dní na něm praskly dvoje tepláky. A mě bude zakazovat cvičit. Prý ho už nepřitahuju a mám tělo sedmdesátileté babky. Babka Tutovka hadra. No ale on je Jirka Růžička, pamatujete si Slunce, seno... Hergot ten mi dal. Málem jsem ovdověla vlastní rukou. No nic, popojedeme. Zítra snad přidám fotky ať máte představu jak vypadá babka Tutovka.

Jinak mám za sebou devátý den. cítím se celkem dobře, chvilkami mám skvělou bojovnou náladu a chvilkami se cítím pod psa, ale možná je to tím že mám za muže vola. Cvičení jsem dnes měla deset minut Insanity Plyometric - tu jejich vražednou rozcvičku. Ta mě celkem baví a mám pocit že bohatě stačí. A pak jsem si dala Squatt challenge - 1. den když mám tak hnusný nohy a zadek. Ale trochu jsem si to pozměnila - dělala jsem série po deseti s šestikilovou zátěží, vím to je nic ale furt lepší než skutečné nic a ono to nejsou jen takové obyčejné dřepy co dělám ale pěkně hluboké až na zem. No a to jsem prokládala s burpees a pak ZWOW 12. Challenge burpees nedělám, protože už jsem ji ukončila. Trochu jsem to totiž domotala. Když jsem doháněla resty tak jsem nějak zapoměla ubrat a pokračovala dál a najednou zjistila že jsem nějak moc v předu. Tak jsem toho nechala.

Trochu je tento příspěvek osobnějšího rázu, ale tak snad nikoho neurazím.

A tady je jedna mázlá fotečka dle mého muže mého antisexuálního zadku

EDIT: Protože jsem dobře naladěná a dobře jsem se ráno nasnídala, přidávám sem i fotku jak jsem vypadala před rokem.Ať máte srovnání a představu.

Plněné papriky

Spoustu věcí vařím tak, že recept studuju až téměř analyzuju z víc zdrojů a pak si to stejně udělám podle svého. Stejně jak tyto plněné papriky.

Plněné papriky

Asi 300-200g mletého hovězího masa.
Trocha soli, česneku, pepře a rajčatového pyré - to ale není úplně nutné.
Dvě střední papriky.

Vše jsem promíchala v misce, nacpala do paprik. Samozřejmě odřízla vršky a pak je položila zpět. Dala do vyhřáté trouby na asi 200° a pekla cca hodinu. Ani jsem je nechodila kontrolovat.
Salát je z čínského zelí a okurky. Zálivka myslím že žádná, pouze olivový olej.

Ořechové placky

Další pěkný receptík. Bohužel není z mojí hlavy.
Je výborný, lehce netradiční a nemusí chutnat všem (mamce zprvu moc ne, a příteli vůbec).

Placky
100g mletých vlašských ořechů
60g parmazánu (ten tomu dodává tu specifickou chuť, ale myslím že když Vám ho bude líto a vynecháte ho nic se neděje)
4 sušená rajčátka (já měla pouze sušená v oleji, tak jsem je opláchla a osušila)
2 žloutky
4 bílky
trošku semínek, myslím že to bylo 10g slunečnice
sůl
v originálu je i rozmarýn, ten jsem vynechala

Ořechy, sýr, rajčátka, semínka, žloutky jsem smíchala a přidala vyšlehaný sníh.
Troubu jsem předehříla asi na 200° a pekla asi 15-20minut.

S čerstvým sýrem dokonalost sama. I samotný je výborný. A i ne-paleo ocení.

Banán s kokosem

Inspirace na svačinku nebo zákusek po obědě.

Nic složitého ale přesto pekelně dobré - pokud jste primal.

Tučný tvaroh.
Kousek ovoce - v mém případě půl banánu.
Kokos.
Popřípadě kousek oříšků a pro ne-paleo se může dosladit medem nebo javorovým sirupem.
Ale podle mého není potřeba.

Hovězí maso na paprice s salát z červeného zelí se smaženou cibulkou

Trochu delší nadpis - ale vše říkající

Můj dnešní oběd.

Masičko tak jak to mám nejraději, skoro bych se toho mohla ujíst. Velmi jednoduché a nebezpečně dobré. Žádné zbytečné koření, jenom čistá chuť. Kdo by mi chtěl brát z talířka tomu ukousnu ruku.
Hovězí maso dušené krásně do měkka na paprice s cibulí.
Salát z červeného zelí byl moje premiéra, trochu jsem zaexperimentovala a byl to na moje poměry trochu odvaz.
Zelí je nakrájené na nudličky, zalité opraženou cibulkou. Zálivka je jednoduchá stejně ji dělám jen ze zvyku protože ji moc nemusím. Pouze ocet, špetička soli a pepře. No a voda. Napadlo mě že by se mohlo skvěle hodit kdybych přidala čtvrtku červený grep a skutečně to byla bomba. Velmi zajímavá a netradiční (pro mě) chuť a určitě teď budu zkoušet dávat grep všude.

Tipy, rady a porady

Původně jsem je chtěla mít pouze na boku, ale nějak se mi jich v hlavě vyrojilo celkem dost. Takže z toho udělám samostatný příspěvek a průběžně to budu aktualizovat.


Buďte otevřeni novým nápadům a postupům.

Nemusíte snídat/večeřet jen vejce. I musli může být paleo, stačí smíchat semínka, oříšky a ovoce.

Moc fajn je zákys s ovocem, pravým kakem, kokosem, semínky, oříšky...

Tučný sýr a zelenina, všechny možné smoothie - nebojte se kombinovat zdánlivě neskombinovatelné. Nic horšího než že se to neosvědčí se nestane.

Tvaroh má mnoho podob - sladký s ovocem, slaný se zeleninou....

Klidně si dejte i něco sladkého na snídani, mufin či lívaneček. Sice to není úplně optimální (sladkost i když je paleo je stále jen sladkost), ale pokud by to na vaší cestě k paleo životu měla být jediná překážka - čert to ven.

Večeře a snídaně je také plnohodnotné jídlo. Není důvod si dávat jen něco malého, jestliže Vám to nevyhovuje.

Říká se že snídat se má do hodiny po probuzení. Netrapte se když Vám to nejde a nevyhovuje - paleo je "postavené na hlavu"

Naučte se používat při vaření troubu či tlakový hrnec, udělají práci z velké části za Vás.

Některé věci (vaření) se budete muset naučit, ale časem získáte zvyk a cvik a než si dáte večerní sprchu budete mít uvařeno. (viz. bod výš)

Trénink dělá mistra. Pokud se Vám jídlo jednou nepodaří, buďte trpělivý a zkuste ho příště znovu.

Není čas na hrdinství. Pokud jste v časové tísni, zvolte si některou klasiku. Ale alespoň jednou za týden si zkuste pohrát s něčím co jste ještě nezkoušeli.

Je celkem možné, že prvních pár dní budete doslova nenažraní. Nedivte se. Tělo je hladové po tucích, které jste mu dlouhou dobu odpírali.

Možná hned nepoznáte, že už máte dost. Je to tím, že při paleu inzulín nereaguje tak rychle. Ale tělo je moudré. Nechtějte jej přechytračit. Vyjeb..... jste s ním dost dlouho.

Když si dáte o kousek víc než jste měli, nepanikařte. Hlad dojde o to později a bude o to menší.

Je pravděpodobné, že budete po pár dnech pociťovat divné stavy. Jistou dávku odhodlanosti a bojovnosti. Je to OK. To proto, že sacharidy z Vás udělají buchty. Doslova.

Všimli jste si že i domácí mazlíčci jsou živější a spokojenější když jim dáte maso než když je krmíte konzervama kde jsou celé! 4% masa.

Nová strava Vás nakopne a naspeeduje. Budete mít dojem, že do teď jen spali. Ostatní Vám budou připadat pomalí a téměř omezení. Bohužel tento stav se dostaví až minimálně po týdnu. Vydržte.

Přemíra sacharidů rozladí celý hormonální systém. Jakmile se dáte zas srovnáte pocítíte příval energie a odhodlání, Budete mít větší zájem o věci které Vás sice dřív bavily ale už Vám na ně nezbývala energie.

Zvýší se Vaše libido.

Rýže a brambory nejsou až tak moc tabu. Ale jednou za měsíc stačí. Pokud chcete pozvat širší rodinu na večeři a nechcete jí říkat o Vašem novém životním stylu, zvolte tyto dvě potraviny jako přílohu. Ještě lepší je, pokusíte-li se o to udělat celé menu v paleu. Nemusíte jim to říkat dopředu. A raději ani v průběhu, tušíte-li že by nemuseli mít pochopení. Raději si to nechte až ke kávě a to jen zeptají-li se co to bylo za specialitu.

Berte Vaše nové stravování s lehkostí a dobrou náladou. Pokud budete v křeči, bude to na Vás znát a každý bude zvědavý co Vás trápí. Ti chápavější a otevřenější Vám můžou poradit, ale ti míň chápavý Vás můžou zrazovat. Společnost zatím není na paleo připravena.

Nezapomínejte že tento životní styl je hlavně pro sportovce. Jakmile přestanete dlouhodobě cvičit může se stát, že lehce přiberete.

Nemusíte cvičit každý den, pokud Vám to nevyhovuje. Klidně cvičte jen 2x týdně. Ale věnujte se HIIT cvičení. Na cvičení v pomalém režimu nespoléhejte. Stejně je to nuda.

Těšte se na letní grilování. Budete pravděpodobně jediní kteří si je budete užívat s čistým svědomím :)

Jedeme na ostro

Takže začínám sedmý den.
No a zatím ok. Skoro se mi tomu nechce věřit tomu, že ten přechod zvládám celkem dobře. Všude čtu jak lidi byli několik týdnů přešlí, utahaní, měli příznaky chřipky a já jsem v cajku. Jsem zvědavá jak na tom budu po takových třech týdnech. Jestli budu cítit ten příval energie a pozitivní síly co ostatní popisují. Myslím že u mě to nemá tak bouřlivý průběh hlavně protože jak už jsem se zmiňovala ani před tím jsem neměla až tak vysoký příjem sacharidů. Sladkému pečivu, čokoládkám, bonbonům a oplatkům jsem dala sbohem už dřív.
Ale došla jsem k důležitému rozhodnutí.
Je na čase přestat počítat, vážit a zapisovat.
Naštěstí nemám v hlavě uloženo co má kolik kalorií a tuků a tak dál, na to jsem používala chytré kaloricketabulky.cz, tak to snad pude celkem lehce. Jediné co vím tak že vejce má 96kcal ale jelikož to je tak všechno je to informace úplně vytržená z kontextu a nic neříkající.
Tak ode dneška jedeme na ostro, kuchyňskou váhu schovám, vytáhnu ji jen když budu zkoušet nový recept kde budou potřeba přesné váhy.
I o tom paleo je - o té svobodě, nemuset nic řešit, počítat a zapisovat. Jedině že to člověku přináší radost a nečiní problémy. I když mě to taky ze začátku přinášelo radost. Ale už toho bylo dost, stala jsem se otrokem těch všech čísel. Je na čase s tím přestat. Ze začátku to může být psychicky náročné. Takže když se budu cítit pár dní mizerně, nemusí to být paleem samotným, ale tím že se snažím osvobodit a začít znovu žít. Ano až tak, protože toto je opravdu vcelku svazující a omezující. Začínám víc naslouchat svému tělo. I když si občas myslím že některým věcem nerozumí :) Vedeme spolu občas boj. Někdy větší někdy menší.
No dnes je to trochu zmatené, ale já občas taky. V hlavě mi výři tisíc myšlenek a když jednu uchopím tak mi druhá uteče. Ale jestli to má ke mě dojít, tak to dojde. Učitel se dostaví, když je žák připraven...
Co se týká pohybu, mám v plánu trochu zvolnit nebo lépe řečeno zařadit ještě jeden volný den. Takže 5x týdně dál budu pokračovat ve své rutině - 10minut hrubého kardia z Insanity na prohřátí, a pak 1-2 HIIT, no spíš ty dva. Takže čistého času je to tak maximálně 40 minut. I když tento týden jsem měla volné dny 3. Ale popravdě už mě to tak moc netrápí, jak když jsem začínala - kdy bylo v cvičebním plánu jet každý den a dát si volno až den desátý (30 day shred and shred). Možná to je i tím že při paleu se doporučuje ještě o jeden den volna přidat, tedy 2 dny intervalového sportu a zbytek volno...
Takže vzhůru do toho. Už jsem po snídani, nevím kolik čeho to mělo ani kolik ta bašta vážila. A možná využiju toho že je neděla a mám čas, chuť a náladu a udělám si ještě nějakou dobrotu.

Pátek, blázni mají svátek...

Tak dnes je to pátý den.
Můžu říct že se vlastně u mě nic zvláštního neděje. Jsem možná trochu unavenější, ale nic kritického. Spíš se pozoruji víc než je zdrávo:)
Ráno jsem byla lehce vyoraná, ale to se tak nějak vsáklo. Nálady, chutě nic z toho mě nepronásleduje a nehoní. Možná to je tím, že už před přechodem na primal jsem měla o dost méňe sacharidů než se doporučuje. Konvenční dietologie radí držet sacharidy 4-5g/kg, já měla asi 3,5g/kg, no a teď jelikož hubnout nepotřebuji a stačí mi lehce formovat a udržovat tak se držím kolem 120g což je u mě asi lehce pod 2g/kg. Proto asi ani nepociťuji tak velký absťák.
Co mě zatím trochu vadí je že ten jídelníček ještě nemám až tak moc ošahaný a musím víc přemýšlet a to někdy silně bolí. Zatím ještě pořád zapisuju a vážím, protože prostě nevím, ale to už jsem zmiňovala dřív. Jakmile to dostanu trochu do merku, váhu vyhodím. Ještě když se vrátím k těm sacharidům, ono ta udržovací hranice je 100 až 150g. Což není problém udržet když se to nepřehání s ovocem.
Trošičku mě ale zlobí, že při cukrech dojde k pocitu najedení dřív, ale to je všechno dáno tím, že se okamžitě zvedá krevní cukr. Zato je i dřív hlad, to teď mám spíš vyjímečně. Myslím že hladová jsem ještě nebyla.  Dokonce mám nový pocit, nebo jak to nazvat, že jsem po jídle nasycená. Prostě že něco v tom žaludku mám a mám to tam hodinu dvě, a je mi fajn. Moc příjemně mi je po jídle. Skoro mám ten dojem, že takhle příjemně mi po baště už dlouho nebylo.
No takže toto je příspěvek spíš o ničem, protože mi je dobře a zdá se že mi to svědčí.

Paleo a zdraví - poprvé

Toto je celkem zásadní otázka - je paleo zdravotně "nezávadné"?
Nechci se pouštět do nějakých vědeckých studií, do něčeho na co nemám vzdělání ani zkušenosti. Spíš to bude taková úvaha ohledně tohoto životního stylu, protože slovo dieta je mi velmi nepříjemné.¨
V první řadě je potřeba si uvědomit, že základem není maso a sádlo, ale zelenina a znovu zelenina a pak až maso, ryby, vejce, ovoce, ořechy... Proto má praktikující pračlověk vyváženější a zdravější jídelníček než průměrný konzument středního proudu. Vždyť co jen může být špatného na základních potravinách, které si já až těsně před vařením upravím a dochutím podle svého? Nic, je to všechno o byznyse. (A to nezmiňuji jak velmi úzce s tím souvisí farmaceutický průmysl, kdy lékárna dnes není o lécích, ale o doplňcích. V lékárně dnes už nejsou magistři, poloviční doktoři, ale obyčejní prodavači...) Protože výrobci přece nemají zapotřebí prodávat obyčejné maso a zeleninu. Oni potřebují prodávat to co složitě vyrobily a troufám si říct i ošidily. Jeden příklad za všechny, taťka už dlouho vzpomínal na ořechovou buchtu, mě se do ní moc nechtělo, protože je na ni potřeba velké množství ořechů a ty se musí loupat a schovat a ne loupat a sežrat. Ale nakonec jsem se přemohla a hrdě jsem ji udělala a ještě s větší hrdostí mu ji dovezla. Celá nadšená a natěšená mu ji dávám jak poklad a čekám na pochvalu. Ovoňal, zakousl se a prý cos tam dala. Já na to že ořechy, půl kila. A co ještě? No nic cukr a sníh. Ale ještě něco, strouhanku, nebo piškoty? Ne!!! No já nevím z pekárny jsou ty koláčky ořechovější... Tak co to musí být, když já tam dala tolik ořechů a z pekárny jsou lepší? No nic, dali tam aroma, protože to je levnější než ořechy. A prodávají to jak z opravdových ořechů.
Ono jídlo, které si připravíme doma, a ač je z kvalitních surovin nám nemusí vždy až tak chutnat, protože mi už vlastně ani nevíme jaká je ta čistá chuť té které potraviny. Já osobně z koření používám jen sůl, pepř, papriku, kmín a maximálně kari. Je to málo? Možná, ale opravdová chuť vynikne teprve tehdy. Osobně neuznávám potraviny, které aby se daly jíst se musí nejdřív "napajcovat" nějakou chutí - soja, tofu,..
Může se zdát že jsem se někde cestou ztratila, ale opak je pravdou. Chci tím říct že opravdové jídlo nepotřebuje přidávat všechny ty aromata a chutě a vůně. Ono je má vlastní. Zkuste se vyčistit od tech chemických a budete žasnout nad opravdovým a čistým gurmánským zážitkem. Nač si do těla zanášet něco co vůbec není potřeba, protože tyto látky, konzervanty, aromata se musí někde vyčistit, no a kde asi, v našich játrech, ledvinách, střevech a největším orgánem je kůže. A na nich se to projeví. Na orgánech později, na kůži ihned.

A moje zkušenosti co se týkají zdraví - mám na rukou ekzém, celkem ošklivý, kůže mi na nich praská a otvírá se. Ale za poslední týden jsou všechny ranky zahojeny a nové se nedělají. Skoro jak v ráji. Další poznatek je že se rány zahojí dřív, no bodejť když je tělo čistší od vší ty chemie a může se soustředit na jiné věci. V pondělí jsem se dost ošklivě pořezala na ruce, mezi palcem a ukazovákem. A teď už to mám krasně zatažené a ze dvou třetin zahojené. Což je u mě velmi rychlé. Normálně mi jakékoliv oděrky, říznutí a škrábance trvají asi dva týdny též se zacelí. A to neříkám zahojí. A další věc, nemám tak odporně nafouklé břicho, přestalo mě trápit nadýmání. Nebylo to teda nic hroznýho, ale nepříjemné to bylo. Myslela jsem si že to tak je normální a že to mají všichni. No nebylo to normální. Přece nemůže být když ve vás hučí jak v kozy.

Jistě víte, že velký propagátor palea u nás v něm nalezl záchranu při svých zdravotních problémech. A všimli jste si také, že všichni kdo měli, či mají zdravotní problémy nakonec našly řešení v některém alternativním stylu stravování a ne v tom klasickém? Čím to může být?...

Zákon a pořádek

Zdá se že základy už celkem chápu, jen prostě občas tápu a jak tak o všem moc přemýšlím, tak se prostě zaseknu a zaleknu a dostanu se úplně někam, kam jsem nechtěla...

Paleo není o omezování je to o tom dívat se jinak. Naučit se znát staronové způsoby jak přípravy jídel tak základních potravin samotných. A jestliže je něco co není košer ale nechci se toho vzdát - nemusím, prostě to dělat tak aby mě to bavilo. Ať už se jedná o mléčné produkty, čokoládu nebo třeba rýži. Klidně si je můžu s chutí dát, ale nic se na má přehánět, pak už to nebude paleo. Bohatě stačí když si ji dám na rodinných obědech, když nechci nikomu vysvětlovat co to zas vymýšlím. Stejně v mnoha rodinách platilo, tak sněz to maso a brambory nemusíš...  

Paleo je směr který se stále vyvíjí. Je to jak živý organismus, ale ono je to logické, člověk se během svého života taky mění a vyvíjí, a stejně tak se můžou měnit jeho potřeby, preference a chutě i během krátké doby. 

Velký důležitý poznatek - když ho budu brát s lehkostí a v pohodě já, budou všichni okolo mě cítit mou pohodu a klid a nikdo nebude řešit že nejím to či ono. Pokud si s chutí dám pečená žebra a k tomu salát tak nikdo ani neškytne po tom kde mám chleba. Ale když se budu nimrat v trošce kaše tak každému hned dojde že něco není v pořádku.

Jen taková malá vsuvka, co mě právě proběhla hlavou - hodně holek co drží nějakou dietu říká, že jakmile se dostanou k oříškům sní jich strašně moc a to že je taky důvod proč Paleo nezkusit, jelikož by projedly majlat. No já si spíš myslím, že to je hlavně tím, že jejich tělo je hladové to troše tuku a tak jich podvědomě nutí si jich dát víc a víc a víc protože tuší, že tahle pohoda skončí a ono bude muset zase žít na něčem nemastném neslaném...

Je velmi příjemné když člověk už neví kudy kam, kouknout se na některý web který se paleem zabývá. Je totiž osvěžující když se na váš problém podívá někdo z druhého úhlu pohledu, někdo s nadhledem. A nakonec je velmi úsměvné, když se svěříte se svým trápením někomu kdo už je v tom zběhlý a bere vše s lehkostí a vy mu téměř křečovitě vykládáte co se může a co ne. A on? S úsměvem a lehkým pohybem vyčaruje něco, co vás dostane, většinou nějaké téměř primitivní řešení, ale zato velmi jednoduché a účinné.

A právě to je to k čemu bych se chtěla dopracovat. Ta nesnesitelná lehkost bytí...

Další z poznatků je to že se, hlavně na začátku, vyplatí plánovat dopředu co budu vařit a co potřebuji koupit. Protože až dojde na věc, budu připravena a budu vědět a nebudu tápat, trápit se s křečovitě přemýšlet co že vlastně můžu nebo nemůžu jíst. A když nic nevymyslím, tak vždycky můžu vykouzlit nějaký salát a hrst oříšků zalitý smetanou. No není to sen? Nebo plnotučný jogurt či tvaroh. Nebo kousek masa od večera. Trochu horší je, když někdo z rodiny to co vy nemůže nebo odmítá ("Horší je když se nechce než když se nemože...") říkávaly naši babička. 

PS: Ale stejně nevím co s tou snídaní:)

Dnes je čtvrtek zejtra pátek...

Tak mám za sebou zdárně čtvrtý den. Cítím se trochu unaveně a uondaně, ale to může být i tím, že v práci byly trochu problémy, nic méně, všechny překážky jsou již překonány.
Jinak fyzicky jsem ok, v pohodě, nějak nevím jak to dál opisovat. Psychika trošičku pokulhává, mám totiž pochyby. Ani ne tak jestli je tahle cesta správná, ale spíš jestli já jsem ta pravá a zda jsem připravená. Všude čtu jak nikdo nic neváží a nepočítá. No já nevím. Jak jinak zjistím jaký mám poměr čeho. Že už mám zbytečně moc sacharidů nebo bílkovin? Jsem nějak mimo mísu, zas to zbytečně hrotím, místo toho abych se nechávala vézt instinktem (to je tak když se v člověku hádají geny od tatínka - puntičkář, proto to věčné počítání, a od maminky kterou zas nic nerozhodí a vše děla metodou ŽAVES). Nebo už to mají všichni trochu v oku? Ale každý někde začínal. Jak to poznám když to nezapíšu a nespočítám?  Věřím že to prostě časem přende do krve, hold všechny začátky jsou těžké... Těším se že zahodím váhu někam do kouta, a budu si jen užívat svůj pravěk.
K tomu se váže - dneska jsem zas hodila psovi trochu sýru co už byl nad limit. (Rozuměj - při redukci jsem se fakt hlídala a mělo to zapsané a spočítané na gramy.) A to je přesně to o čem mluvím, a co chci překonat.

Dokud budu vše vážit a "přebytky" dávat psům bude to jen paleo dieta, ale v momentě kdy se přes to přenesu bude to paleo lifestyl.

Co je pro mě pořád těžké tak vymýšlet snídaně, s obědy jsem se tak trochu srovnala. Prostě je to o troše masa na tisíc způsobů a to samé se saláty, fantazii se meze nekladou. Ale co ty snídaně? Když jsem u rodičů, tak mám k dispozici ráno pouze mikrovlnku a konvici. Takže nějaké muffinky nepřipadají v úvahu, leda bych si je udělala večer. Ale i tak je podle mě muffin furt zákuseček a ne snídaně (ať je z čeho chce, a i to v paleu snad jde, nebaštit zbytečně sladkosti ač jsou sebe víc zdravé, nebo ne?). A doma s mužem? Jelikož vstávám před pátou hodinou, nechci ho budit vůněmi, no a taky se mi nechce vstávat ještě dřív. Takže jsem to zatím řešila, vařeným vajíčkem. No a to ani nemluvím o tom, že nevím co s večeří. Vypadá to všechno moc komplikovaně. Ke všemu čím toho víc nastuduji , tím jsem víc v pytli...

Jde o to překonat zaběhnuté postupy. Udělat ten první krok, ale to bývá nejsložitější. Překročit svůj vlastní stín...

Prozření

Možná jsem někdy trochu pomalejší, možná mám na některé věci jiný názor a možná některým věcem neuvěřím dřív než si je zkusím. A taky možná bych se měla víc spoléhat na vlastní intuici než na to co kde vyčtu a nastuduju. Jednak papír snese všechno a jednak jsou věci na kterých se ani odborníci neshodnou. Někdy je prostě lepší nevědět a jen se nechat vézt. Tohle už se mi hodně krát potvrdilo. Čím víc toho vím , tím je to spíš ke škodě.

Jinak jsem pochopila o čem Paleo je. Je o tom nejíst kraviny. Nemít jídlo jako náhradu za vztahy, za lásku, za dobrodružství, nemít ho jako záplatu na nudu. Moc lidí jí hlavně zn nudy. Jako psychologickou berličku. Je vám zle, mizerně? Vemte si naše jogurtíky, preclíky, koblížky a hned vám bude líp.
Je o tom, že i při přípravě jídla musím přemýšlet, že nemusím splynout  s tím šedým davem polykačů konzumu a vymetat každý víkend markety ve velkém...
Ono je totiž strašně jednoduché a pohodlné si nasypat zrní a jít. Jenže když se rozhlídnu kolem sebe tak vidím slečinky co se pasou a zobou musli a nemají sílu pohnout zadkem, raději nic nejíst než se hýbat. Prostě jsou takové, já nevím bez jiskry.

Nedupej, nedupej, náš táta je divokej...

On to ten náš tatínek s tím hubnutím myslí asi vážně.
Včera papkal vše co jsem mu naložila, ani neremcal, jen si teda vymohl kávu s likérem. Dokonce byl na procházce. Šly jsme večer celá rodina a psi na procházku. Večer bylo moc pěkně, takový příjemný vlahý skoro letní večer. (Nebo aspoň tady na jihu Moravy). Procházka to byla takové pro mě příjemná, pro něho spíš výživnější. Byl spokojený, statečně ťapkal, ale bylo poznat že je ucabrtaný. Večer už nic nedělal (taťka je sova a běžně chodí spát kolem 2-3 hodiny) a teď už byl před půlnocí v posteli. Tak jsem zvědavá jak dlouho mu to vydrží.
Už mám pro něho připravené menu na dnes. Uvidíme jestli bude smlouvat a chtít něco jiného než jsem vymyslela. Jo a neodolal a dal si půl čtverečku černé čokolády, ale měl špatné svědomí tak ho pak vyplul :)

Paleo - první dojmy

Ty jsou jednoznačně pozitivní. Velmi pozitivní.
Vím že je ještě velmi brzo na nějaké hodnocení..

Zdá se mi, že už teď mám víc energie a jsem výkonnější, nejen co se týká cvičení, ale i v práci. Zvládám to co mám celkem s úsměvem a k tomu zvládám i to co nemusím (rozuměj kraviny). Taky mi připadá že jsem klidnější, víc nad věcí a vyrovnanější. Nevím jestli je to úplně přesné vyjádření toho jak se cítím, ale prostě si připadám jak Buddha, jak Ganesha. Mám  pocit že mě nic nemůže rozházet. (Nebo je to taky tím jarem.) Sice se mi zdá, že jsem schopná na chvilku upadnout do takového bdělého kómatu, ale to nevím jestli není tím že jsem studovala jaké jsou vedlejší účinky přechodu. Jediné co mě trápí je sušák. Kolena mě bolely tak první den a půl, teď už v pohodě.
Ještě pořád hledám inspirace na jídelníček, ale to chce trochu zabrousit po webu a je to. Stačí mít nápad. No a když se nápad nedostaví tak ovoce, zelenina a oříšky to jistí :)

Květákové placky

Den druhý - pokračování.

Zatím všechno zvládám v pohodě.
Na svačinku jsem měla ovocnou misku s ořechy - para a makadam.

Na oběd už jsem měla naplánovanou brokolici, ale jelikož v obchodě neměli, musela jsem improvizovat a vzít květák. A tohle z toho vzniklo. Opět to není můj recept.
Doufám že budu brzo schopná si vymyslet vlastní přílohy. Ale není to moc složité, chce to jen mít chvilku čas a hlavně nápad.

Květákové placičky s pečenou kýtou

Květák jsem povařila v páře, rozmačkala vidličkou, posolila, lehce opepřila a přidala špetku pravé maďarské papriky a vajíčko.

Na pánvi jsem rozehříla olivový olej a po každé straně opmažila/orestovala. Chce to klid a trpělivost a neobracet je hned, protože pak se rozpadají. Tata porce byla z cca 150g květáku.

Kýta zbyla od neděle

Nad střechy domů vzlétly bílé stuhy a byl den druhý...

Tak a zas je tu ráno.
Den druhý.

Mám už po snídani a cítím se perfektně. Mám dnes dost práce, ale zdá se že toho i dost zvládnu.
No uvidíme. Šla jsem spát až lehounce po půlnoci a velmi brzo se vzbudila, už kolem páté. Nevím čím to je ale mám poslední dobou menší potřebu spánku. Dřív bych klidně spala dvanáct hodin a teď mi bohatě stačí 6 a budím se i když ještě nemusím.
Na snídani jsem měla (též je to vykradený recept) paleo mufin z mikrovlnky - slaná verze.
Byl celkem dobrý, ale mám k němu pár výhrad, jednak med jsem tam dávala zbytečně, není ho potřeba, soli jsem dala míň, ale když uberu medu bude to ok, ale hlavně jsem ho trošičku připálila a byl malinko hořký. Takže to musím vypilovat, zkusím ho zítra znovu a přidám recept a foto. Pokud ho nezbufnu dřív než ho stihnu vyfotit.

Co se týká chutí, nálad a jiných psychických či fyzických projevů z přechodu na paleo? Nic moc zatím nepozoruju. Trochu mě bolí kolena, ale není to nic hrozného. Myslím že je to tím že se čistím od uložený kvasinek a solí ze sacharidů. Zní spojení sacharidů a solí přehnaně? Nemyslím si, soli ve smyslu odpadních látek, které způsobují kvasinky které si pochutnávají na cukrech. Ještě další věc, už v noci když jsem se vzbudila jsem měla celkem dobrou náladu a pobrukovala si. Jsem možná cvok, že si v noci zpívám, ale to je jasný důkaz o tom že jsem OOO - Odlišná Od Ostatních :)

Ještě mě dnes čeká jeden zapeklitý úkol, byl za mnou taťka a chce sestavit jídelníček. (Samozřejmě že klasický racionální.) Jenže s ním to bude trochu složitější, jednak jsem s ním i v práci a nepotřebuju aby byl protivný, takže mu to musím dávkovat opatrně, ale co je horší hned tak mu něco nejede. No nějak se s tím musíme poprat. Ani nevím jak mu mám nastavit denní příjem, přece jen je mi 59 a pohyb nemá téměř žádný, pro hubnutí by měl mít asi 1400kcal, ale to je hluboko pod jeho bazál a nějak nechci s ním moc experimentovat. Takže mu to dám asi na hranici bazálu a uvidíme. Základ bude už jen to když si dokáže odpustit všechny ty furtožerky, kokinka, čokoládky a buchtičky...
Takže to je zatím vše, další info bude následovat později.

Tak skončil ten první...

Mám za sebou úspěšně první den na primal paleu. A upřimně, zatím dobrý zatím dost dobrý.

Ráno jsem pěkně posnídala (to už jsem zmiňovala v předchozím článku), trochu mě vylekalo že jsem měla hlad už po cestě na vlak, ale bylo to spíš jen psychologického rázu.
Svačinku jsem taky zvládla v pohodě.
Oběd jsem dokonce přidala i s receptem.
Odpolední svačinka taky ok.
No a večeře, to byla trochu novinka - měla jsem cuketu s vajíčkem a šunkou a rajčaty. Původně jsem měla v plánu se slaninou, ale nějak jsem nestihla jít do obchodu. Tento recept jsem vyčetla o víkendu na některých stránkách co se věnují paleu a mezitím ho stihla objevit i jiná blogerka. Ovšem v jejím podání to jsou paleo špagety, já byla líná to dělat na špagetky, tak jsem to udělala jen na dlouhé plátky a taky to fungovalo. Dokonce i rodičům to chutnalo.
Co se týká jídelníčku jsem zatím velmi spokojená, hlad nemám, dokonce se zdá že budu mít problém to všechno sníst. Musím ovšem zapracovat ještě na tom, že mám moc mléčných výrobků, ráno sýr odpoledne jogurt. No budu muset popřemýšlet co s tím. Jak a čím to nahradit. Protože cpát se furt oříšky asi taky nebude moc košér...

Jinak celý den jsem měla sušáka jak po flámu. Občas ho mívám a nevím čím mohl být dnes způsobeno, jestli to byl opravdu vedlejší účinek přechodu, nebo mi to utkvělo v hlavě a zas zapracovala psychologie, nebo tím že mé tělo si vzpomnělo že je ženou no a v neposlední řadě to může být kombinace všeho.

Taky jsem dnes sportovala, odpoledne na svižnější procházce se psem a pak trénink. Který se skládal z 10minut kardia, ZWOW 11, a výzvy burpees (já ji nějak nezvládla, při honění restů jsem počítala vesele dál a teď jich místo 60 myslím, dělám 100 - no to jsem celá já, co chvíli nedávám pozor a pak to dělám po svým). Poprvé jsem dnes po cvičení neměla protein, ani nebylo potřeba, měla jsem dost bílkovin ve stravě. A zdá se, že ho teď budu po cvičení vynechávat častěji. Zkusím trochu změnit taktiku a dávat si dál před cvičením jogurt s ovocem popřípadě s medem avšak po chci zařadit místo proteinu zas kousek ovoce.

To by bylo k prvnímu dni asi vše. Jsem moc zvědavá na zítřek.

Návrat ke kořenům?

Bavila jsem se s mamkou o paleu, snažila jsem se jí vysvětlit princip a s části jsme se na některých věcech shodly - že je všude jídlo dost, a že hodně lidí jí z nudy jen tak aby zaměstnaly ruce. Taky si uvědomila, že přes zimu se nám taťka trošku zakulatil a že to budou mít na svědomí všechny ty buchty a dobrůtky které požaduje a vyžaduje...
Co mě ale zaujalo je to jak jedly když byly malé. (Mojí mamince je 52 let a pochází z jižní Moravy). Vzpomínala na to jak rohlíky rodiče téměř nekupovaly, když ji babička jejich matka poslala pro chleba tak pro ten nejobyčejnější. Nějaký buchty a koláče to se u nich nedělaly, jednak nebyl čas a vlastně ani nebyl důvod. Když náhodou matka udělala buchtu tak to byl piškot a ani na něho nic nedávaly. Chleba jídávaly s máslem nebo sádlem a když ani to nebylo, matka potřela chleba perůtkou od pečení masa. Jinak jedly hlavně ovoce a zeleninu, ořechy, jádra z meruňek. A byly (3 sestry:) ) zdravé, lítávaly po všech nemocných spolužačkách - samozřejmě aby rodiče nevěděli, neměli by z toho moc radost :).  Dokonce když byla chřipková epidemie a pár lidí na ni umřelo, jim nic nebylo. Jedly skromně, jednoduše a základ světe div se tvořily tuky. Nebylo to klasické paleo ale "jen" low-carbs diet :), a ne schválně ale prostě se tak jídávalo.
Když u nás některá stařenka slaví stovku (což nebývá nijak vyjimečně) a ptají se jí co tak celej život jedly, vždycky se shodnou - měly rády chleba se sádlem, škvarky, šumajst (kroupy, fazole, škvarky), maso mávávaly rádi "takové to třepotavé" a aby to dobře klouzalo do krku. (Samozřejmě se nadřely, to znamená fyzická práce, která nám mnohdy chybí a tak to doháníme cvičením.)
Podle toho soudím, že něco na tom všem je.
Takže hurá zpátky, ale s rozumem. Nemyslím že by se to mělo nějak hrotit, prostě všeho s mírou.

Kolik stojí pravěk?

Hodně lidí řeší finanční stránku primal/palea. Protože úplně nejsprávněji by maso mělo být bio, zelenina v organické kvalitě neposkvrněná dusičnany. Jenže naše české bio je něco trochu jiného než bio třeba rakouské či německá. Stále platí dvojí metr...
Musím si to všechno spočítat, ale zatím to nevidím tak kriticky. Je pravda že jsem nechala včera v marketě pětikilo, ale udělala jsem nákup na čtyři dny. Co se týká masa, nemusím jíst každý den kilový steak z pravé roštěné, dá se pracovat i s vnitřnostmi jako je srdce, plíčka, jazyk, oháňka... A není potřeba toho masiska mít kotel, stačí přiměřeně (krásný výraz). Nemusím si kupovat extra nej supr panenský olej, ale i sádlo se dá použít. Ovoce a zelenina je mnohdy levnější a hezčí u vietnamců nebo na trhu. Stačí se porozhlédnout a otevřít oči. Nechodit do marketu jako půlka konzumního světa. A když se poptáte po známých, každý někoho zná, a jak se říká buď dostaneš po ní nebo do ní...
Jen to oříšky jsou trošku dražší, ale zas můžu je koupit za to co ušetřím za kvalitní čokoládu a nemusím je sníst hned. A tvaroh tučný není vůbec drahá záležitost. Za deset ká čtvrt kila poctivého tučného tvarohu, no to se dá. Ještě to podrobím podrobnému zkoumání.
PS: První den na primal a už jsem strašně chytrá:)

Cesta do pravěku...

Principy palea zná asi každý kdo o něm něco zaslechl.
Takže jen ve zkratce - paleo říká že naše tělo není uzpůsobeno k tomu aby dokázalo plně využít a zpracovat obilniny, sacharidy, jako řepný cukr a hlavně potraviny kde je na výrobu potřeba celá mendelova tabulka prvků. Ostatně takové potraviny nejsou moc vhodné ani v konvenčním stravování.
S vynecháním veškerých obilnin a luštěnin až tak úplně nesouhlasím. Nemyslím si že takové musli do jogurtu, ovesné a jáhlové kaše jsou až tak škodlivé. Myslím že hlavní problém je v množství a v tom že se všude přidává cukr. Neboť co je sladké je dobré... Do všeho se dnes přidává cukr nebo kukuřičný sirup. Dokonce i do takové Lučiny například. To mě velmi překvapilo. Ono ne na darmo se říká, že s jídlem roste chuť a tady to platí dvojnásob.
Přemíra sacharidů způsobuje to že chlapům rostou prsa a plešatí, když přiberou mají ženské tvary, tj. že mají nejenom pupek ale i stehna a zadek a tam kde je málo svalů a víc tuků špatně funguje testosteron, který dělá chlapa chlapem. Ten má na svědomí ten drajv, to že jsou muži bojovnící a milovnící a ne nějaké buchty které jsou ospalé a sedí někde v koutě a je jim zatěžko zvednout se a jít plenit a lovit. Naopak ženským rostou pupky a 13leté slečny mají celulitidu, znovu jsou to stvoření bez nálady, bezzájmů prostě spící panny. No a protože se nudí a nemají sílu něco dělat tak si něco zobnou, jenže všede je přidaný cukr. A dostáváme se do začarovaného kruhu.
No a co mi s tím teď, buď můžeme dál sedět a kynout a dávat si všechny ty dobroty na které beží reklama protože maminka vždycky ví. Nebo si říct dost a jíst podle zaběhnutých vzorců racionální stravy a nebo zajít ještě dál a všechny průmylové potraviny vyřadit.
Já jdu do toho, nevím jak mi to dlouho vydrží a co to bude se mnou dělat, ale určitě nic nezkazím, když tomu tak minimálně měsíc dám. Paleo je nejčastěji skloňováno jako redukční dieta, já hubnout nepotřebuji jen bych se ráda zbavilo takové toho ujídání po celý den, chci se prostě najíst tak 4x denně a ne jíst 6x jak do teď. Je osvobozující se najíst a jít si klidně ven a nemyslet na to že ve tři bych už měla svačit.
S čím budu trochu bojovat tak je složení jídelníčku, protože člověk už má zajeté svoje postupy a točí tak 4-5 jídel. A teď si je musím vymyslet znovu.
Ještě dodám, že se doporučuje prý B20/S20/T60, no není to dogma není to tak kritické každý paleoliťák si ty poměry drží jinak, záleží jestli aktivně sportuje, je v redukci nebo přibírá či udržuje. Já se chci řídit tím že budu mít asi 100g bílkovin do 150g sacharidů a zbytek tuky. Nebo chcete-li 2,2g/kg aktivní hmoty (či 1,7g/kg celkové váhy).
Takže držte si klobouky jedeme z kopce.

Losos s pečenými rajčaty

Můj dnešní oběd - losos s pečenými rajčaty.
Není to žádná věda, ke všemu jsou blogy kde se věnují receptům daleko propracovanější a šikovnější než tento můj denníček :) Tento recept jsem v podstatě jen vykradla z jiných stránek, ale jako inspirace si myslím poslouží :)

Losos s pečenými rajčaty

Rajčata

3 rajčata

1 stroužek česneku

bazalka, oregáno, co kdo má rád

olivový olej

Rajčata překrojíme a dáme do pekáčku.

Posypte listy bazalky či oregána, česnekem a pokapejte olivovým olejem (myslím že by posloužilo i máslo)Při 150° asi hodinu pečeme.

Není to tak kritické když bude jen 45minut až tak kór nic se nestane.

Losos

Filet opláchnout, pořípadě osolit a opepřit a dát na rozpálenou pánev tak 3 minutky

Pohyby děláme pohyby...

Aby bylo jasno, není to tu jen o jídle...
Dokonce se i hýbu :)
Sport jsem dělala od jak živa, s mamkou jsme jezdily na kole, hrála jsem za dorost basket, lítala jsem po venku, v létě na kole na koupák...
A pak jsem nějak přestala sportovat a začala chodit na rande... Můj muž není moc sportovně nadaný, a když si v loni koupil kolo, já byla šťastná jak blecha a byl na něm párkrát. No tak aspoň procházkám se psem jsem zůstala věrná.

Pak jsem objevila (opět asi jako půlka blogového světa u nás) Jill a začala "hopsat" s ní. Ono jinak než hopsat se nedá popsat to co dělá skoro metrák živé váhy při Shred 30 day :p
A tak nějak mě to chytlo. Pořídila jsem si činky, nejdřív 1,5kg později 3kg a pak 8kg kettlebell. To je můj miláček. Mám klasickej kovovej, ne žádnej vinylovej. Poslední dobou ho trochu zanedbávám, ale miluju ho pořád. Ono totiž já moc neuznávám cvičení na strojích. Kettlebell je jediná "činka" bez které si nedovedu představit svůj domácí gym.
Takže zdolala jsem Shred in 30 day, pak Body Revolution a pak Ripped in 30 a teď jedu ZWOW se Zuzkou Light.

Kde je hranice...

Jak už jsem se zmiňovala jsem otrokem kalorickychtabulek. Začalo to docela nevinně, měla jsem pocit že toho zbaštím docela dost. Tak jsem si to zkusila spočítat a zjistila jsem že opak je pravdou. Že jím mnohem míň než bych měla. A protože jsem se nechtěla šidit, začala jsem vážit, psát a počítat.
Začínala jsem na nějakých 1000kcal, postupně přidávala a přídávala a světe div se, hubla jsem dál.
Teď už "jen" udržuju a když cvičím mám celkový příjem 2.300kcal.
Ale k čemu jsem se chtěla vlastně dostat - člověk docela snadno spadne do té otročiny, do toho koloběhu vážení a měření. Jednu dobu jsem na tom byla tak, že když mělo jabko nebo banán o dva gramy víc tak jsem to odkrojila a hodila psům. Je zvláštní, že tady toto je tak návykové a člověk se toho pak nej težko zbavuje. Právě díky paleu se od tohodle zlozvyku hodnám odprostit...

Den první...

Včera večer jsem měla poslední večeři dle konvenčního doporučení...
Dnes ráno jsem měla první Paleo primál snídani - dvě vejce na tvrdo sypaná pažitkou, sýr gouda 48% (ještě před měsícem bych nevěřila, že budu jíst tak tučný sýr:), rajčata a banán.
Ač byla snídaně kaloricky stejně hodnotná jak snídaně do teď bylo toho co se týká objemu míň. A to se nějak hádalo s hlavou, která měla dojem, že je toho málo a že má hlad. Než jsem došla na vlak, byla jsem hladová... Ale pak se to nějak uklidnilo, hlava se vyrovnala a jsem spokojená.
Jediný co mi zatím trochu vadí je že mám sušáka, tak se statečně prolévám zeleným čajem nebo vodou s citronem a jsem spokojená...

Svačina - tak to jsem si pochutnala, dala jsem si červený grep, selský jogurt Hollandia, trochu medu a pekanové ořechy. Bylo to moc dobré a byl toho kotel.

Jdu proti proudu...

Před nějakým časem se u nás nějak rozšířilo Paleo.
Velmi mě to zaujalo, ale s některými věcmi jsem nesouhlasila (a doteď nesouhlasím).
Každý to zkusil, ale téměř nikdo u toho nevydržel...
Já si na to udělala vlastní názor a asi tak milionkrát ho změnila. Člověk se neustále mění a vyvíjí...

Nechci být moc ortodoxní, spíš lehce umírněná...
Když budu mít chuť na zrní, dám si zrní.
Slibuju si že od toho že nebudu muset všechno vážit měřit a zapisovat. Ano, jsem otrokem kalorickychtabulek.cz...
Ale to jen proto že zatím neznám správnou míru a nevím kolik čeho. A už jsem z toho poměřování a zapisování unavená. Baví mě si dopředu plánovat co dobrého si dám, stejně musím jít nakoupit a potřebuji vědět co mám vzít. Taky si slibuju že se nebudu muset furt krmit, že nebudu muset myslet na jídlo na to, že za dvě hoďky budu svačit. Prostě že se nebudu muset furt pást...


Od pondělí 22.4.2013 najíždím na primál paleo.

Takhle nějak to bylo... aneb jak to začalo

Ani vlastně nevím kde mám začít, je toho tolik a přitom jsem vlastně nic nedokázala. Jsem prostě obyčejná žena...

No ale na úvod bych asi měla říct že teď frčím na zdravém životním stylu a sportu.

Před rokem jsem měla krásných skoro kulatých 99 kilo živé váhy.
Moc mě to netankovalo, ale stejně jsem si říkala že něco není úplně v pořádku. Neboť když jsem došla domů z práce, sedla jsem si na gauč a byla vyřízená. Muž udělal večeři a pak jsem se přesunula z gauče do postele a zas bylo ráno...
Došla jsem k závěru že s tím musím něco udělat, od června jsem zařadila víc pohybu, od září upravila jídelníček a teď je ze mě holka jak lusk.
Sebekritiky přiznávám, že ještě nejsem luxusní, ale výstavní kousek to už jsem :)