Změna

   Člověk míní a Pán Bůh mění...

   Chtěla jsem vytrvat, ale bohužel budu asi muset o víkendu přerušit protokol. Jsem mimo domov, což by tak nevadilo, ale v sobotu jsem ve škole a součástí bude i společný vegetariánský oběd bez bílého cukru a mouky. Tak jsem zvědavá. Vzhledem k tomu, že nás tam je hodně a je to slavnostní oběd, netroufám si odmítnout. Ostatně i Dalajláma ač vegetarián, jí to co mu nabídnou, když je některé ze svých cest. I když je to maso... Doma si ho nejí...

   Ale mám v plánu si vít svoje jídlo a jak to jen pude, budu jíst to co chci. To co mám.  

3. den

    Co napsat? Cítím se ok. Možná trochu unavená, trochu smutná a nervozní. Ale nemyslím si, že by bylo na vině Whole. Doma děláme nějaké úpravy - měníme okna. Dítě má zítra přijímací zkoušky na SŠ. Přemýšlím, jak se dostat na místo určení. Ráda bych jela autem, ale všichni mě odrazují, že je to daleko a na čas se špatně jezdí. Asi pojedeme vlakem, ale tam jsou celkem prostoje. To zas odrazuje mě...

   Ráno bude celkem hektické, takže ideální příležitost jak si otestovat vůli před víkendem. Vstávat budu v 5.00, což je normální. Chci si ještě zacvičit Suriya Kriyu. To je půl hodiny i s meditací. Ještě nevím, kterou vyberu, ale pár typů mám. Pak se opláchnout, oblíct, skočit pro krásně vypečené a křupavé rohlíčky a hurá na cesty.

   Ráda bych si udělala ještě nějakou sestavu při čekání na Dítě. Budu mít 2x hodinu čas, tak uvidíme. Najdu si někde nějaký tichý kout a v rozkvetlé zahradě na sluníčku si zacvičím sestavu na auru. Moc pěkná představa, ovšem pravděpodobně asi to jen představuju.

   V podvečer mám domluveného klienta na splátky. Raději bych se tou dobou viděla venku, ale byznys je bohužel důležitější. Tak doufám, že aspoň večerní trénink klapne.

Zlomený štít I.

   Před pár dny se ke mě dostal článek o tom, jak si orientačně doma otestovat funkci štítné žlázy.
Nebylo to nic světoborného, přesto musím přiznat, že až tehdy mě napadlo si dát vše do souvislostí.

I já mám problémy se svým štítem. Mám sníženou funkci.

   Štítná žláza produkuje hlavně thyroidní hormony, tyto jsou odpovědné za náš metabolismus. Nemoci štítné žlázy jsou třetí nejčastější onemocněním hormonálního systému, trpí jím hlavně ženy.

   Symptomy onemocnění štítné žlázy se projevují zvýšenou únavou, náchylnost k pocitům chladu, problémy s váhou (do plusu i do mínusu), tmavé váčky pod očima, svalové a kloubní bolesti. Problémy s trávením, mentální stagnaci, suchou kůži, deprese a migrény.Ovlivňují dokonce i plodnost.

   Struma (zvětšení štítné žlázy) se nemusí vůbec projevit, ikdyž je to jasný důkaz onemocnění štítné žlázy. Jedinou spolehlivou metodou jak zjistit problémy se štítnou žlázou – je specializované vyšetření krve, případně vyšetření ultrazvukem.

Hlavní hormony štítné žlázy jsou tyroxin (T4) a triiodothyronin (T3) . Oba hormony regulují metabolismus.

   Hormony štítné žlázy zrychlují buněčné reakce, ty vytváří termoregulační efekt, který zvedá teplotu těla. Bazální metabolismus je přímo ovlivněný reakcemi thyroidních hormonů. (Dostávám se k onomu domácímu testu.)
   Thyroidní hormony zjednodušeně zvyšují lipolýzu (odbourávání tuků). Při správném použití ve správných mírách tyto hormony pomáhají chránit svaly a redukovat tělesný tuk, ale když jsou používány nesprávně a nebo přespříliš, projeví se jejich silný katabolický účinek a jsou vysoce destruktivní především pro svalovou hmotu.
 
   Test štítné žlázy na základě bazální teploty. Ráno, hned jak se probudíte, si změřte klidovou teplotu a zůstaňte ještě ležet asi 10 minut. Zapiště si ji zopakujte minimálně 3 dny za sebou. Ženy by tento test měly provádět první tři dny poté, co jim začne menstruace. Naměřené teploty si sečtěte a vydělte třemi. Teplota která vyjde je vaší průměrnou metabolickou teplotou, která závisí na výkonu thyroidních hormonů. Normální teplota je průměrně 37°C. Ačkoliv průměr může být u různých osob velmi rozdílný, 1°C a víc pod hranicí 37°C už může znamenat problémy se štítnou žlázou.
    Což je můj případ.

    Při snížené funkci se doporučuje dostatek bílkovin, zvláště sportujete-li. Vyhněte se nasyceným tukům ( hydrogenované rostlinné oleje, smažené jídlo, přepálený tuk), soli, cukru, burákům, sóje, brokolici a květáku. Jezte jídlo bez přídavků chemických látek.

Česnek II.

   Poprvé jsem se s ním setkala na střední v Přerově. Má bývalá láska mě zatáhla do Žebračky (část lužního parku) s tím, že mi chce něco ukázat. Červenala jsem se jako školačka a čekala nějaký neslušný návrh. Docela mě překvapilo, když utrhl nějaké šáší a dal mi okoštovat. První moment jsem nechtěla, čekala jse, že to bude nějaká pekelně psychotropní bylina. Byla jsem celkem překvapená, že to "obyčejný" byl česnek. Žádné zákeřné bejlí, po kterém bych byla povolnější. Prostě česnek.

   Medvědí se mu říká, protože "vylézá" ze země v tu dobu, kdy se budí medvědi. První jarní bylina. Stejně jako oni, silná a majestnátní.

   Kvete v podstatě jen krátce. Po odkvětu listy brzy zasychají. A až do dalšího jara čekají v zemi. Od konce února, do konce dubna je ideální čas na jeho sběr. Kvete někdy až ke konci května, ale to už je jeho síla za vrcholem. Záleží na lokalitě a na tom jak teplé jaro je. Voní (překvapivě) po česneku. Ale je jemnější než klasický česnek setý. Někdy se může zaměnit s konvalinkou, ale ta má raději sušší půdy.

   

   Po sběru je vhodné jej rychle zpracovat. Buď se může sušit, zamrazit. Ve vlhké utěrce vydrží pár dní v ledničce. Ale asi bude v ledničce vše vonět česnekem.  Já zvolila další možnost. Našrotovola jsem ho se solí a olejem. Zavíčkovala do sklenic a dala do ledničky. Je neuvěřitelné, jakou si zachoval úžasnou barvu. Na fotce to nejde moc dobře vidět, ale je to krásně sytá zelená, téměř jedovatá barva.

   Česnek medvědí má vysoký obsah vitamínu C. Ten je  důležitým antioxidantem pro naši imunitu, tím že stimuluje tvorbu bílých krvinek, zajišťuje zdraví kostí, zubů, cév, lepší vstřebatelnost železa. Pro zajímavot 100g česneku obsahuje 150mg vitamínu C, jablka ho mají pouze 4mg. 

   Dále obsahuje, stejně jako cibule, je silně antibakteriální allicin. Odtud jeho latinský název. Což je silice, obsahující organické sloučeniny síry. Zdroj charakteristické vůně. Ale až porušením listového pletiva se uvolní enzym, jehož působením se alliin proměňuje na allicin. Voňavé lístečky tedy mixujme v lahodné pesto, výživné smoothie, případně je přidávejme do salátu, pečlivě nakrájené nadrobno. Allicin pomůže při chřipce, nachlazení, při respiračních problémech, angínách, průjmech, mírní tuberkulózu, potírá stafylokoky a streptokoky, zabíjí prvoky trichomony, kteří jsou příčinou ženských vaginálních onemocnění. Dále předchází vzniku oparů, podporuje hojení ran, právě i díky vitamínu C, o kterém jsme hovořili výše, pomáhá likvidovat kandidu a chránit nás tak před celou řadu nepříjemných jevů, které jdou ruku v ruce s kvasinkovou infekcí.

   Bohužel allicin je bohužel sloučeninou nestálou. Když jej chceme využít k léčbě, je vhodné jej přidávat pravidelně. V Číně, při jakékoli bakteriální či virové nákaze, doporučují užívat česnek každé dvě hodiny.

   Také má vysoký obsah železa, toho mají hlavně ženy a sportovci málo. Při  zánětlivém onemocnění střev, jako je Crohnova choroba, ulcerózní kolitida je pravděpodobný jeho nedostatek. Ten je provázen bledostí, dýchavičností, únavou, u žen ztrátou menstruace. Je vhodné doplněvat železo hspíš dopoledne, tělo jej umí v tuto dobu lépe využít. A také není od věci omezit černý čaj. Ten snižuje jeho vstřebávání až o 60%.

    Medvědí česnek je silná detoxikační potravina. Ale nejúčinnější je za syrova. 

   Ve zkratce medvědí česnek pomáhá při:
vysokém krevním tlaku,

poruchách srdečního rytmu,
akutních a chronických průjmech,
léčbě mykóz a plísní,

působí močopudně - tím pročišťuje,

ničí parazity a střevní bakterie

je výborný při oslabeném nervovém systému

Našla jsem několik receptů. Zde jsou:

Pesto z medvědího česneku a parmazánu
200 g medvědího česneku
20 ml lněného oleje
50 g parmazánu
10 g sezamového semínka
2 g soli

Medvědí česnek omyjeme, společně s olejem vložíme do mixéru a jemně umixujeme. Přidáme parmazán, sůl a sezamové semínko. Pár vteřin ještě mixujeme, nicméně se snažíme zachovat strukturu semínka a kousky sýru. Umístíme do skleničky, směs zalijeme ještě troškou dobrého oleje, pečlivě uzavřeme a necháme odpočívat v lednici. Vydrží několik měsíců.

Já bych recept lehce upravila. Místo lněného oleje bych použila buď slunečnicový, avokádový či olivový. Lněný rychle žlukne a ztrácí své benefiny.

Banánové smoothie s medvědím česnekem
2 zralé banány
100 g medvědího česneku
10 g medu či melasy

Banány, medvědí česnek i melasu vložíme do mixéru. Mixujeme do požadované konzistence

Špenát z medvědího česneku
500 g medvědího česneku
1 cibule
1 vejce
1 PL lněného oleje
20 g slunečnicového semínka
himalájská sůl
voda

Medvědí česnek umyjeme, nakrájíme nadrobno, stejně tak cibulku, vše dáme do pánve, společně se semínkem, solí zalijeme vodou a dusíme 20 minut, ke konci do směsi přidáme vajíčko a ještě chvíli prohřejeme. Pro lepší stravitelnost a využitelnost živin přidáváme olej až na úplný závěr. Již nevaříme, servírujeme k pečeným bramborům či jakékoli jiné zdravé příloze.

   Já jej v podobě jednoduchého pesta (česnek, sůl, olej) přidávám téměř všude. Do polévky, ale až na talířku. Do salátů. Na burgry. Na chleba s máslem. Už jsem zkoušela i jen s jablíčkem.

    A co vy a česnek?

Česnek

   Konečně. Po deseti letech, kdy bydlíme u lužního lesa, jsem byla na lovu medvědího česneku.
Hledala jsem ho už vloni, a nenašla. Tchýně mi radila vloni, kam pro ně. Ale nakonec jsem zjistila, že to jsou jen její dohady a že sama v lužním lese ještě za celých 65 let nebyla...

   Ale letos ho mám. Musela jsem se zeptat zkušenějších a hle, mám ho. Bylo mi jasné, že někde musí být. Ale kde? Potkávala jsem celá procesí jak si nesou česnek a já nic. To mi bylo divné. Takto, že já, která mám prochozené různé chodníčky  a cestičky jsem neviděla ani list a paničky na podpatcích si důležitě nosí celé košíčky? Nakonec jsem nebyla až tak úplně mimo. Stačilo se dát po cestě trochu víc vpravo a do pěti minut jsem ho našla.

   Zjistila jsem,  že palestina je ta nejlepší travnica. Rozložila jsem ji, natrhala trochu česneku. Zavázala, hodila přes rameno a mohla pokračovat dál. Měla jsem lehce obavy, jestli jsem nenasbírala konvalinky. Ale stačí jedno čuchnutí a je to jasné. :)

   Takže teď už ho jen zpracovat. Mám v plánu ho nasekat a smíchat se solí a olejem. Bohužel se k tomu dostanu až večer, tak doufám že mi nesplesniví.

Konec - začátek

   Todle Whole jsem nezvládla. Ukončila jsem ho 18. den. Dnes už ani nevím proč. Z nějaké malichrné slabomyslnosti. A když už jsem jej porušila, aspoň jsem si užila úžasnou žranici :)

   Začala jsem znovu. V klidu, bez stresu. Tentokrát to bude těžší, protože o víkendu budu mimo domov. Ale jsem pevná ve svém odhodlání. :) Ostatně jako vždy.

   Je zajímavé, že krizový nemám ani tak první týden, jak všichni popisují. Ale 18.-20. den je pro mě nejtěžší. Pokud vydržím, tak už uspěji. Mám jen příšernou chuť. Na něco sladkého a slaného. Nic víc nic míň. Začíná to tím, že si udělám něco mimo plát, ale stále podle protokolu. A pak s úžasem zjistím, že se vezu... . Pokud náhodou mám i volno ve svém tréninku, je to celkem jistá cesta do pekla... Když cvičím některou z kriyí či meditací, tak opět krize přichází kolem 20. dne

      Takže dnes den 2.

 

Zkamenělý dítě...

   Dostali jsme dítě. Nebo lépe řečeno, ukradli jsme dítě :)

   Na začátku listopadu k nám do rodiny přibylo nové dítě. Žádné miminko, ale už skoro hotový, 14ctiletý člověk. Rodiče Dítě ponechalo v Praze a jelo k nám na Moravu. Mělo 172cm a 52 kg. Jeho zdravotní stav, byl žalostný. Po 3 týdnech nitrožílní výživy, bylo celkem vyhladovělé.  Na začátku nemohlo vyjít bez odpočinku do patra. Takto vypadalo po atace Crohnovy choroby.

   Bylo slebé, ale šťastné. Po roce dosáhlo svého. Uteklo z Prahy...

   Dneska už spokojeně chodí do školy, připravuje se na přijímačky na SŠ. Nebo aspoň by mělo. Ven stále moc nechodí, protože s vrstevníky si moc nerozumí. Po tom, co párkrát uteklo hrobníkovy z lopaty, se vlastně ani nedivím, že si s něma nemá co říct. Nespojuje je absolutně žádný společný zájem. A popravdě, dítě jimi lehce opovrhuje...

   Je hodně emočně hladná. Občas říkám, že je to malý klokánek (z Klokánku pro děti). Hlavně ze začátku se potřebovala pořád s někým objímat, někoho se držet.. Teď už je to lepší. Potřebuje chválit a obdiv. Je sice velmi šikovná, na co šáhne, to se jí daří. Ale nic ji nebaví, netěší. Chybí ji ten drajv, zápal a nadšení. Nevím jestli je to projev osobnostního rysu nebo Crohna. Velmi ráda se nechá obskakovat. Dokonce bych řekla, že je líná se i najíst. Pokud jí jídlo nepřinesu pod nos, sama se mnohdy ani nenaobědvá...

  Přes všechny její vady a chyby, ji milujeme. I přes to že umí rozeštvávat. Umí být falešná, sobecká, neupřimná, lže. Přes to všechno bych ji nerada vracela zpět. Jednak k nám už patří a také nevím jak by to s ní dopadlo doma v Praze...

 

Den 16. a 17.

   Únava. Velká a překvapující.
   Deprese. Náhlá. Bez příčiny.

   V tomto duchu byl závěr šestnáctého dne. Docela mě to dostalo. Nečekala jsem takový stav po tak dlouhé době. Přes den jsem se cítila dobře. Odpoledne nebo spíš v podvečer, jsem byla s mamkou a psi na procházce. Příjemně jsme se prošly. Byl krásný večer. A už jsem cítila, že něco není v úplně nejlepším pořádku. Že něco je shnilého ve státě Dánském. No, byla jsem to já.

   Po procházce jsem jela domů. A ač jsem měla v plánu ještě cvičit HIIT a sestavu pro posílení aury. Nedokázala jsem to. Převlíkla jsem se. Pustila hudbu. Nedokážu cvičit v tichu. Stála jsem tam a nic. Nedokázala jsem se pohnout. Tak jsem se převlíkla zpátky a jela ještě nakoupit...

  ... Doma jsem místo jakéhokoliv pohybu jedla. Chytla jsem žravku. Šílenou. Sice v rámci protokolu, ale přece. Uvidíme, jaké budou následky. Den 19. to rozkryje.

   Večer jsem usínala smutná, rozhozená a stále hladová.


   17. ráno se mi chtělo spát. Nechtělo se mi cvičit, nechtělo se mi vstávat a ani se jít umýt. Překonala jsem se. Smutek a tíha mi vydržely až skoro do poledne. A taky se mě drží prokrastinace. Nemám ráda prokrastinaci. Je to blbost. Pak se mi totiž kupí prokrastinované mrtvolky ve skříni. Musím je zakopat dřív než začnou hnít a tlít. Grrrr na ně. Jedeme dál.

 
 
 

Kriya

   V kundalini józe se cvičí sestavy, nazvané Kriya. Je to soubor cviků, dechových technik, muder a manter, které jsou jasně dané. To jsem psala už dříve.

   Některé Kriya (čeština v tomto není úplně dokonalá) jsou i jediným cvikem. Ale je jich minimum. Například Sat Kriya.

   Kriya znamená akci - čin. Čin, který vede přes činnost třetího oko k jasným a rychlým výsledkům. Ať už se týkají změn v myšlení či zdraví. Tím, že vyrovnávají systém žláz s vnitřní sekrecí, podporují trávení, žlučník, játra, zlepšují pohyblivost páteře. Ač každá Kriya účinkuje přesně a silně, není možné, aby jsme si při jejím častějším cvičení ublížili.

   V kundalini józe není meditace považována za oddělenou část Kriyi, ale jako jejich součástí. I když samozřejmě jdou praktikovat i odděleně. Před meditací je velmi žádoucí odcvičit některou ze sestav, protože cviky v Kriji přivádějí tělo a mysl do stavu, ve kterém lze snadno dosáhnout hluboké meditace.

   

   Seznam Krijí je dlouhý, zato seznam těch co mám odcvičených je celkem kraťoučký :)

Moje oblíbené jsou v podstatě všechny na posílení a vyčištění aury, na toleranci, pro odolnost proti chorobám, Suriya Kriya. U některých si musím připomínat, že se nemusím při jejich cvičení cítit dobře. Ale že ten stav po bude skvělý :) 

   Mnohé sestavy fungují na tom principu, že pokud chceme něco vybudovat, uklidit, musíme staré zbořit. A teprve pak, může budovat a stavět něco lepšího. Některé Kriya a meditace mě osobně nejdřív rozhodí, spiš psychicky, než fyzicky, a srovnám se až za pár hodin. To byl také důvod, proč jsem s Kundalini tak dlouho váhala. Nechtěla jsem aby ně někdo rozbil na atomy a já se pak musela pracně dávat dohromady. 

    Ale když máte u sebe dobrého učitele a chápajícího partnera, nemusíte se ničeho bát. Dodnes mě rozbrečí skoro každá meditace. Ale pak, za den, maximálně dva, se cítím lépe, silnější a vyrovnanější.

Týden první

   Začínám druhou třetinu Whole. Neuvěřitelné. Ale příjemné.

   Po psychické stránce si myslím, že bez problémů. Výkyvy nálad se nějak výrazně nekonají. Výraznější únava také ne. Chutě mě samozřejmě trochu honí, ale to ještě chvilku asi budou.

   Co se týká tělesných projevů, tak nic mimořádného se neděje. Zažívání funguje jak má. Nebo jak jsem zvyklá. Takže vlastně ano,jede tak jak má. Někdy mě přepadne lehčí slabost, ale nejsem si jistá, její příčinou. A nikdy není tak silná, abych po ní nějak usilovně pátrala. Nic, co by nepořešil menší šlofíček. :)

   Velká a výrazná změna, je spánek. U rodičů jsem vždycky spala jak mimino. Ale u přítele to byl problém. Vždycky. Před Whole, při Whole, za Whole. Před devíti lety, vloni i předloni. Prostě fuck furt. Ale poslední týden, nechci to zakřiknout, usínám odhaduji do 20 minut a probudím se maximálně 1x a pak chvilku před budíkem lehce procitám. To je pro mě obrovská, úžasná záležitost. Předpokládám, že jak se bude můj spánkový deficit snižovat bude mi zas o něco lépe ve všech směrech.  

   Co se ovšem dál mění a vyvíjí je ekzém. Ranky se zatahují. Momentálně se nové nedělají. Stará kůže se loupe a mladé jizvy jsou ještě takové nijaké. Slabé, tenké a bolavé. Takže OK.

 
  V jídelníčku změny nedělám. Sázím na jistotu. Alespoň v pracovní týden. Klasika co mě zasytí a nestresuje. Příjem makroživin mám zhruba S 10%, B 25%, T 65%. Takto je to pro mě ideální.

   Ani co se týče sportu změny žádné. Procházka se psem, HIIT, Tabata, kundalini joga, meditace. HIIT a Tabata není ovšem každý den. A ani časově nejsou nijak náročné. Do 20minut 3-4x týdně. Ovšem jógu a meditaci dělám denně.

   Závěr? Jedu dál :)